Wonder Woman 1984

Jednotlivosti jsou lepší než celek, což je opak toho, o co se filmaři většinou pokouší. Platilo to z velké části i o jedničce, ale té se jaksi podařilo z toho vybruslit líp - tady působí návaznost všeho od scén až po motivy hodně divoce a náhodně, jako by z toho už tak dlouhého filmu bylo hodně materiálu vystříháno. Sice si cením toho, že ten film vypadá jinak, než komiksové filmy většinou vypadají (pokud něco k životu nepotřebuju, tak miliontou variaci na Marvelovku), stejně jako si cením těch pokusů prozkoumat nějaké ne úplně tradiční motivy - snaží se to opravdu o něčem nepovrchním a smysluplném být. Je skvělé, jak ten film přijal pozitivitu a naivní hrdinskost scény ze země nikoho z jedničky a závěrečná katarze je dost uspokojivá. Ale i tak... bylo by potřeba víc myslet na to, aby to uspokojivěji drželo pohromadě. (26.12.2020)

Vůbec nejsem komiksový čtenář a filmy podle komiksů se se mnou naprosto míjejí. Ale zas tohle je barevné, je tam "princezna bojovnice a má robotické brnění", tedy atributy dost chytlavé pro obě děti, Gal Gadot je krásná a sympatická, docela bych si dala říct vidět ji v jiném žánru. A na konci, když si při zkáze světa malý chlapeček přal jenom tatínka, jsem dle očekávání uronila slzu. Buďte opatrní na svá přání, někdy by se taky mohla splnit! (20.08.2023)

WW84 není klasické „větší a dražší“ pokračování. Patty Jenkyns ví, ke komu chce mluvit a k fanboyům to tentokrát úplně není. Akce jde do ústraní a na její místo se derou naopak témata, která jsou bližší něžnější části populace. Minerva a Diana se tak musí vypořádat s catcallingem, jedna s láskou k sobě samé a druhá ke svému ex, a hlavně najít víru v lepší zítřky. Jen teda chudák Steve Trevor, tyhle 80´s mu úplně neslušely. Nota, na kterou WW84 končí, celkem perfektně zapadá na závěr roku 2020. I mně se po tomhle chce věřit, že zase bude lépe. (26.12.2020)

Možná až jednou konečně nakoukám původní Supermany a naivní barevné komiksovky z osmdesátek a devadesátek, docením tenhle kousek jako úžasně nostalgický a záměrně křečovitý brak. Momentálně v tom ale vedle obludné naivity a protlačované retro atmosféry nevidím nic ozvláštňujícího, co by mě v pozitivním smyslu slova odzbrojilo - snad jen to oslavné vyústění jak z romantických slaďáren, které se možná časem projeví jako ten nejbizarnější farewell bláznivému roku 2020. Jinak si zase kladu otázku, jak dlouho Gal Gadot ještě vydrží vyvažovat nulový herecký talent svou nenapodobitelnou krásou - v takových nijakých rolích to nějaký čas asi potrvá. 50% (27.12.2020)

#9 DCEU. Wonder Woman 84 je generační film, není polopatický, není přímočarý. Určité nápady nebo provedení jednotlivostí občas sice zadrhnou, ale jako celek je to výrazný zážitek. Mezi prvním a druhým filmem se situace na českém knižním trhu hodně zlepšila, k dispozici je už celá řada sólových knih z Wonderkou v hlavní roli, čeští diváci jsou tedy v lepší situaci a mohou mnohem lépe porovnávat komiksová a filmová dobrodružství této ikony 20. století. Nicméně situace v komiksech v roce 1984 byla hodně složitá, celý vesmír DC čekal velký restart. Režisérka Patty Jenkins jako ročník 1971 vnímá tuto éru velmi nostalgicky a zapomíná, že tehdy superhrdinské komiksy zdaleka nebyly tak globálním fenoménem jako dnes a pro některé potencionální trhy je tak její film méně srozumitelný. Stejně tak jsou na tom obecné reálie této dekády, ze kterých si WW84 vybírá jen určitou část. Není to tak přehledné jako první Wonderka, která byla zasazená do jasného vyhroceného konfliktu. Druhému filmu chybí srovnatelně dechberoucí vrchol, jakým bylo Wonderčino vítězství v Zemi nikoho. V komiksech to trvalo velmi dlouho, než klasičtí superhrdinové zdomácněli i v poválečném světě a u nově představovaných hrdinů ve filmech je nutné projít stejnou cestou, která sice může být odlišná, ale neznamená to, že bude méně trnitá. Není podstatné, že nejprve filmová Wonderka bojovala v zákopech první světové války, ačkoli ta komiksová byla zrozena až bojem proti nacizmu. Nevadí, že filmové pokračování fetišizuje éru pro komiksovou Wonderku nepodstatnou a přepisuje její příběh tak, aby nejlépe ilustroval dnešní pohled na její roli ve společnosti a zároveň se vyrovnával s traumatem dnešních Američanů. Důležité je, že tato ikona 20. století, esence ženství ve všech jeho podobách, stále inspiruje. Protože to je její hlavní poselství. Diana z Themysciry není v srdci obyčejný kluk z Kansasu nebo milionářský sirotek, Diana je velvyslankyně míru ve světě lidí ať už v kostýmu nebo v civilu. Ten rok opakovaného odkládání premiéry byl hodně náročný, na pokračování jsem se těšila a výsledný film mě hodně překvapil. Budu ráda, pokud vznikne i trojka. Určitě bych si dala opáčko v IMAXu, nejlépe obou dílů. Ale musím se spokojit s letňákem v Pardubicích. (31.12.2020)