Wonder Woman 1984

,,ODVOLÁVÁM SVÉ PŘÁNÍ...“ /// Stejně… až někdo jednou dokáže napsat celej film jen ze světa Amazonek… ten film totiž nejvíc baví právě tam. Čili jenom chvíli. A přitom ten artefakt! Indiana Jones by zbledl závistí! Takže pohádka. Se vším všudy – zápletkou, chováním postav, filmařinou. A hroznej kýč! Často až neuvěřitelně barevnej (zvlášť na DC Comics…). Což o to… nebo jinak řečeno – proč né? Všechno by se to dalo u komiksu zkousnout…ale ta akce…! Je sice akční, ale debilně osmdesátková. Nevím, jestli to byl účel, ale jestli jo, tak teda u mě to nevyšlo. A tím jak je to přeplácaný… je to až nudný. Hold WW84 je slaboučká koronavirová záplata. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokážu splnit každý přání. 2.) Všichni kolem si přejou píčoviny a já nevím, co s tím mám dělat. /// Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ne (15.01.2021)

Gal(on) tělních tekutin protekl naprosto comicsově. Klidně si palte stovky kyselých malin tomuto sequelu, za nejhorší pokračování, jehož předchůdce nebyl zrovna absolutním výkvětem vkusu. Pokračování je sexy, nápadité a zasazené do éry osmdesátých let minulého století, kterou ochuzený český divák strávil tak maximálně u Spejblů a Arabely. Alespoň v té Arabele se mihl náznak comicsu, ovšem držet v té době v ruce sešit s Wonder Woman, tak to byla rarita. A už vůbec si nedovedu představit, jak by tehdy vypadala představitelka z masa a kostí. A opět přede mnou stanula nádherná běhna, se kterou by byla radost strávit víkend v posteli. A naprosto skvěle se osvědčilo přihodit ještě jednu poběhlici, konkrétně Kristen Wiig, co svým nově získaným sexappealem rozmašíruje televizní hlasatelky, co byly asi největším erotickým zážitkem v dávných dobách pro československé diváky. Nové dějství se točí kolem vzácného nerostu, který plní každé přání. A jak to tak bývá, dostane se do nepovolaných rukou. A ve hře je tradiční zkáza lidstva, všeobecný chaos a politické represálie. Film je ve svém duchu stoprocentně naivní, přesně jak velí comicsový základ. A opět tomu bude přítomen sympaťák Chris Pine, který absolvuje "reinkarnaci" a vytvoří příjemně chemický tandem s Gal Gadot. Akcí film nepřetéká, ovšem pěkně vyvedené akční scény se postupně dostavují. K mání jsou pasáže, v nichž jedna muži neobletovaná ženština a jeden neúspěšný byznysman skrze magickou moc kamene mají rázem nadvládu nad živým tvorstvem, načež sexice bruneta musí obstarat Galon tamponů, protože takové létání v povětří nemusí být bezpečné pro poševní vchod. Hudba Hanse Zimmera mocně duje, Zack Snyder vše kontroluje z producentské stoličky a Patty Jenkins je přinejmenším stejně režijně nezdolná a nadržená jako při prvním dirigování WW. Vznikl sequel, co koketuje se Supermanem, když ho ještě představoval Christopher Reeve. Předpokládám, že ve třetím dějství dojde řada na pandemii a Wonder Whore dostane první menstruaci. 10/10 (22.03.2021)

Wyblitá Wolovina servíruje nejdementnější komiksovou adaptaci za poslední roky. 1984x jsem u toho zívl a posledních 10 minut z filmu jsem se věnoval smyslupnějším činnostem. Leštil jsem si displej telefonu, hladil psa, až jsem ho vyhladil a hledal na CSFD adepty na idioty roku. Tož zabavil jsem se. Nostalgický feeling osmdesátek tenhle film neviděl ani přes Google, hudba nevýrazná jako tlustá sousedka ve sprše a to nemluvím o těch hnusných green screenech a efektech, které lámali čínani přes koleno při cestě do dolů na 18 hodinovou šichtu. Při scénaristické kličce se Stevem jsem musel dlouze přemýšlet, jestli je to tak originální anebo debilní, jak už dlouho ve filmech nebylo. Nejsmutnější na feministickém filmu je to, že jediný Chris Pine za něco stojí. To bude zase v ulicích pochodů a uřvaných nán. (30.12.2020)

Pokus o zopakování totožného postupu v jiné retro době dopadl polovičatě. Ať už se hlavní scénárista prvního dílu Allan Heinberg dobrovolně odklidil k seriálům nebo se nepohodl s dalšími tvůrci, u pokračování už jeho jméno nefiguruje a je to znát. Ingredience jsou totiž stejné, ale jakási středová nit, která z dobrodružné pohádky udělala legendární podívanou, tentokrát chybí - a nebo je zašmodrchaná. Nebudu lhát, vážím si staromilské první poloviny, která se chová tu jako Superman od Richarda Donnera, tu jako fantasy béčka téže doby (myšleno v dobrém). Ani tentokrát se zbytečně nestaví propojené vesmíry, jen se jde po cestě komiksů tím směrem, kterým mířily před desítkami let v papírové i celuloidové podobě. A většinu času funguje i v navázání na válečné hrátky, protože jestli má někdo chemii téměř atomovou, jsou to Gal Gadot a Chris Pine. Jak se člověk přenese přes to, že se někdo objevuje v cizím těle a jak je s oním tělem poté nakládáno, zůstane sladkobolná, rozpačitá, ale přesto opravdová a uvěřitelná romantika, kde věřím každému slovu a při libovolně plačtivém prohlášení typu "Už nikdy nebudu milovat," ukápla nejedna slza i mně. Tím ale končí největší pozitiva a se zbytkem si nevím rady. Nemám problém s náturou a směřováním dalších postav, protože i to spadá do obrázkové tradice, ale nevím, proč je Pedro Pascal silou tlačený do módu Rock Me Amadeus a proč je ho v ději asi tak o třicet minut více, než by bývalo stačilo na bohaté prokreslení jeho motivace. Stejně tak časté "vychovávání" diváka je do očí bijící a morálních pouček na téma gender nebo consent mohlo být méně nejen kvůli tomu, že sem žánrově nepasují, ale protože jsou téměř polopaticky servírovány přímo do kamery. A konečně to nejtrestuhodnější. Finální souboj a co z něj vzejde je nejslabší částí filmu, která jak kdyby byla přítomna jen kvůli nutnosti se jakkoli se zápletkou rozloučit. Akce je banální a kvůli šeru neviditelná, závěrečná morální lekce nelogická, kostýmy a masky vůbec nefungují a hlavně se v tu chvíli jde k půl třetí hodině stopáže a jakkoli jsem se u filmu bavil, tohle rozhodnutí nic nestříhat nechápu ani trochu. Patty Jenkins podlehla velikášskému syndromu a Wonder Woman hlavně proto musela na završení trilogie zapomenout. (19.07.2023)

Nová Wonder Woman je 80’s štýlom, atmosférou a ropnou tématikou, takmer vo všetkom ostatnom sa vracia do minulosti ešte ďalej, až do dôb prvého Supermana. A je iba na divákovi, či jej očividne úmyselnú naivitu a starosvetské postavy prijme, alebo nie. A úprimne, keby šlo o inú frančajzu, štvrtú hviezdu by som ani nezvažoval. Tu mi vydržala dve tretiny stopáže, až kým kopenie nezmyslov sebeparodických (prezident) a whedonovských (všetko to - na dve a pol záberu - akože dojemné zľahčovanie rodinných problémov) prekonalo počiatočné okúzlenie. V závere už to drží nad vodou fakt iba Diana. Bavilo ma hlavne to retro, záporáci, neokukané lokácie. Na druhú stranu to má niekoľko chybových trikov, nefunkčnú romantickú líniu, smiešny záver. Každopádne, rozhodne viac Donner ako Schumacher. (27.12.2020)