Wonder Woman 1984

S Patty Jenkins kamarád opravdu nebudu. Mělo to sice pár akčních scén, kterým nechyběl nápad a Hans Zimmer jim dodal výbornou kompozici, jenže to je po hříchu všechno. Připadal jsem si jak na seanci uvědomělé aktivistky, nikoho nezabít vole, ženy forever, apel na lidstvo snad ve všech oblastech, ach bože, spláchnout do hajzlu a zhasnout. (17.04.2021)

Těšil jsem se na odvážnou ryze ženskou komiksovku se silnou hrdinkou, smělou ve své emancipovanosti od zhoubné Ligy spravedlnosti. Tohle vážně ne. Mě ani tak nevadí jak podivně se tam všichni mlátí, nebo jak naivně = osmdesátkově je celá Wonder Woman pojatá, vadí mi to poselství. Takhle hloupý, nelogický příběh urážející jak ženy, muže, děti a obecně lidskou inteligenci tu dlouho nebyl. Pointa je vysloveně děsivá - přání jsou zlo, smiř se tím co máš - a vážně pokroková. Gal Gadot to pořád ohromně sluší a Pine si roli zvláštním způsobem užívá. Wiig role nesedí ani v jedné poloze a chudák Pedro Pascal po tom co sbírá chválu z Mandaloriana klesá ve své kreaci megalomanského zoufalce, který chce/nechce být se svým synem klesá až na dno. V rukách Patty Jenkins je letecké Star Wars v pěkném průseru. P.S. Vysvětlovačka pidirole Lindy Carter je na pěst. Amíci právě vytvořili svého Doktora u jezera hrochů. (02.01.2021)

5/10. Tam, kde první díl sympaticky kombinoval válečnou romanci s pompézním komiksem, se druhý díl rozhodl ve funky atmošce rozehrát šarádu, která se rozpadá už v samotných základech (nedává to příliš smysl). Všemu podráží nohy lenivě sepsaný scénář, do očí bijící nesmysly a tragicky natočené akce, která patří zdaleka k tomu nejhoršímu, co nám komiksové blockbustery nabídli. Taková gumovost, nereálnost a digihnus by snad neprošel i v titulním roce 84 - děs běs. Nad vodou to opět drží ústřední dynamika dvou protagonistů (tentokrát spíše neselhávající Pine) a pár slušných nápadů spojené s danou dobou a komiksovým setupem. Jedničku fakt miluju. Dvojka je bohužel slušné zklamání. (07.01.2021)

Koukám, že tentokrát má podpatky ještě vyšší než v minulém kostýmu. (Ne, kecám, podívala jsem na boty z prvního filmu a jsou stejně stupidní.) Jinak jsem aktuálně od Patty Jenkins viděla tři filmy a všem třem jsem dala odpad, takže si začínám říkat, že možná úplně nemám ráda styl Patty Jenkins. A co mě rozčílilo úplně ultimátně, že mají k dispozici Hanse Zimmera a stejně si pro nejzásadnější momenty půjčují Adagio in D Minor (alias The Surface of the Sun) od Johna Murphyho. Ať si vymyslí vlastní hudbu a nechají moje nejoblíbenější existenciální zombie sci-fi a jeho vesmírně nádherný soundtrack na pokoji. (28.12.2020)

Wow! A to jsem si myslel že hůř než v BvS a Justice League už to nejde. Neuvěřitelně debilní a nefunkční film, je nepochopitelné jak tohle mohlo už na papíře připadat komukoli jako dobrý nápad. První WW mě docela bavila až na ten praštěný digitální závěr, ale tohle je kompilát všeho co DC dělá na svých komiksovkách špatně, a navíc jako bonus to nemá tu adekvátní hodinu a půl, ale o hodinu víc... a to tu přitom záběrů na nohy a zadek Gal Gadot je míň než v jedničce, navzdory tomu že to jediné by snad mohlo dokázat existenci těchto filmů ospravedlnit. I ten Green Lantern byl lepší, ten se o nadsázku a odlehčenost snažil aspoň trochu konzistentně, kdežto tady se na základu příběhu o kouzelném šutru který plní přání a spider-manovité holce v klaunských hadrech pokouší budouvat jaksi epické drama, dojemné, emancipované, uvědomělé, s drsnými tématy s hromadou mrtvých lidí a blížící se jadernou apokalypsou. Výsledek bolí tak že už to ani není směšné. A k tomu se sem časem propadl úplně zbytečný Chris Pine, který se na moderní svět tváří občas jako by se v něm narodil, a občas jako by do něj přišel přinejmenším z pravěku. Marvelovky taky nejsou žádné veledílo, ale po tomhle se mi po tom Kapitánovi Amerika fakt stýská. 3/10 (29.12.2020)