Wonder Woman 1984

Gal(on) tělních tekutin protekl naprosto comicsově. Klidně si palte stovky kyselých malin tomuto sequelu, za nejhorší pokračování, jehož předchůdce nebyl zrovna absolutním výkvětem vkusu. Pokračování je sexy, nápadité a zasazené do éry osmdesátých let minulého století, kterou ochuzený český divák strávil tak maximálně u Spejblů a Arabely. Alespoň v té Arabele se mihl náznak comicsu, ovšem držet v té době v ruce sešit s Wonder Woman, tak to byla rarita. A už vůbec si nedovedu představit, jak by tehdy vypadala představitelka z masa a kostí. A opět přede mnou stanula nádherná běhna, se kterou by byla radost strávit víkend v posteli. A naprosto skvěle se osvědčilo přihodit ještě jednu poběhlici, konkrétně Kristen Wiig, co svým nově získaným sexappealem rozmašíruje televizní hlasatelky, co byly asi největším erotickým zážitkem v dávných dobách pro československé diváky. Nové dějství se točí kolem vzácného nerostu, který plní každé přání. A jak to tak bývá, dostane se do nepovolaných rukou. A ve hře je tradiční zkáza lidstva, všeobecný chaos a politické represálie. Film je ve svém duchu stoprocentně naivní, přesně jak velí comicsový základ. A opět tomu bude přítomen sympaťák Chris Pine, který absolvuje "reinkarnaci" a vytvoří příjemně chemický tandem s Gal Gadot. Akcí film nepřetéká, ovšem pěkně vyvedené akční scény se postupně dostavují. K mání jsou pasáže, v nichž jedna muži neobletovaná ženština a jeden neúspěšný byznysman skrze magickou moc kamene mají rázem nadvládu nad živým tvorstvem, načež sexice bruneta musí obstarat Galon tamponů, protože takové létání v povětří nemusí být bezpečné pro poševní vchod. Hudba Hanse Zimmera mocně duje, Zack Snyder vše kontroluje z producentské stoličky a Patty Jenkins je přinejmenším stejně režijně nezdolná a nadržená jako při prvním dirigování WW. Vznikl sequel, co koketuje se Supermanem, když ho ještě představoval Christopher Reeve. Předpokládám, že ve třetím dějství dojde řada na pandemii a Wonder Whore dostane první menstruaci. 10/10 (22.03.2021)

Vůbec nejsem komiksový čtenář a filmy podle komiksů se se mnou naprosto míjejí. Ale zas tohle je barevné, je tam "princezna bojovnice a má robotické brnění", tedy atributy dost chytlavé pro obě děti, Gal Gadot je krásná a sympatická, docela bych si dala říct vidět ji v jiném žánru. A na konci, když si při zkáze světa malý chlapeček přal jenom tatínka, jsem dle očekávání uronila slzu. Buďte opatrní na svá přání, někdy by se taky mohla splnit! (20.08.2023)

,,ODVOLÁVÁM SVÉ PŘÁNÍ...“ /// Stejně… až někdo jednou dokáže napsat celej film jen ze světa Amazonek… ten film totiž nejvíc baví právě tam. Čili jenom chvíli. A přitom ten artefakt! Indiana Jones by zbledl závistí! Takže pohádka. Se vším všudy – zápletkou, chováním postav, filmařinou. A hroznej kýč! Často až neuvěřitelně barevnej (zvlášť na DC Comics…). Což o to… nebo jinak řečeno – proč né? Všechno by se to dalo u komiksu zkousnout…ale ta akce…! Je sice akční, ale debilně osmdesátková. Nevím, jestli to byl účel, ale jestli jo, tak teda u mě to nevyšlo. A tím jak je to přeplácaný… je to až nudný. Hold WW84 je slaboučká koronavirová záplata. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokážu splnit každý přání. 2.) Všichni kolem si přejou píčoviny a já nevím, co s tím mám dělat. /// Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ne (15.01.2021)

#9 DCEU. Wonder Woman 84 je generační film, není polopatický, není přímočarý. Určité nápady nebo provedení jednotlivostí občas sice zadrhnou, ale jako celek je to výrazný zážitek. Mezi prvním a druhým filmem se situace na českém knižním trhu hodně zlepšila, k dispozici je už celá řada sólových knih z Wonderkou v hlavní roli, čeští diváci jsou tedy v lepší situaci a mohou mnohem lépe porovnávat komiksová a filmová dobrodružství této ikony 20. století. Nicméně situace v komiksech v roce 1984 byla hodně složitá, celý vesmír DC čekal velký restart. Režisérka Patty Jenkins jako ročník 1971 vnímá tuto éru velmi nostalgicky a zapomíná, že tehdy superhrdinské komiksy zdaleka nebyly tak globálním fenoménem jako dnes a pro některé potencionální trhy je tak její film méně srozumitelný. Stejně tak jsou na tom obecné reálie této dekády, ze kterých si WW84 vybírá jen určitou část. Není to tak přehledné jako první Wonderka, která byla zasazená do jasného vyhroceného konfliktu. Druhému filmu chybí srovnatelně dechberoucí vrchol, jakým bylo Wonderčino vítězství v Zemi nikoho. V komiksech to trvalo velmi dlouho, než klasičtí superhrdinové zdomácněli i v poválečném světě a u nově představovaných hrdinů ve filmech je nutné projít stejnou cestou, která sice může být odlišná, ale neznamená to, že bude méně trnitá. Není podstatné, že nejprve filmová Wonderka bojovala v zákopech první světové války, ačkoli ta komiksová byla zrozena až bojem proti nacizmu. Nevadí, že filmové pokračování fetišizuje éru pro komiksovou Wonderku nepodstatnou a přepisuje její příběh tak, aby nejlépe ilustroval dnešní pohled na její roli ve společnosti a zároveň se vyrovnával s traumatem dnešních Američanů. Důležité je, že tato ikona 20. století, esence ženství ve všech jeho podobách, stále inspiruje. Protože to je její hlavní poselství. Diana z Themysciry není v srdci obyčejný kluk z Kansasu nebo milionářský sirotek, Diana je velvyslankyně míru ve světě lidí ať už v kostýmu nebo v civilu. Ten rok opakovaného odkládání premiéry byl hodně náročný, na pokračování jsem se těšila a výsledný film mě hodně překvapil. Budu ráda, pokud vznikne i trojka. Určitě bych si dala opáčko v IMAXu, nejlépe obou dílů. Ale musím se spokojit s letňákem v Pardubicích. (31.12.2020)

Wyblitá Wolovina servíruje nejdementnější komiksovou adaptaci za poslední roky. 1984x jsem u toho zívl a posledních 10 minut z filmu jsem se věnoval smyslupnějším činnostem. Leštil jsem si displej telefonu, hladil psa, až jsem ho vyhladil a hledal na CSFD adepty na idioty roku. Tož zabavil jsem se. Nostalgický feeling osmdesátek tenhle film neviděl ani přes Google, hudba nevýrazná jako tlustá sousedka ve sprše a to nemluvím o těch hnusných green screenech a efektech, které lámali čínani přes koleno při cestě do dolů na 18 hodinovou šichtu. Při scénaristické kličce se Stevem jsem musel dlouze přemýšlet, jestli je to tak originální anebo debilní, jak už dlouho ve filmech nebylo. Nejsmutnější na feministickém filmu je to, že jediný Chris Pine za něco stojí. To bude zase v ulicích pochodů a uřvaných nán. (30.12.2020)