Wonder Woman 1984

Kdo čeká 150 minut těžkotonážních superhrdinských orgií, bude nevyhnutelně zklamaný. Během celého filmu jsou prakticky jen čtyři akční scény, přitom za zmínku stojí jen ta s konvojem (protože akční scény s přepadením ozbrojeného konvoje stojí ve velkých filmech za zmínku snad vždy). Zápletku je snadné obvinit z pohádkové naivity (na nějakou dospělou temnotu v duchu Temného rytíře či komiksů Alana Moorea tady opravdu nenarazíte), záměr Patty Jenkins upřednostnit před atrakcemi a blyštivým pozlátkem ušlechtilé ideje a hodnoty ale v žádném případě neodsuzuju. Ostatně zkoušet si hrát na (v současnosti velmi módní) dospělost a temnotu skrze postavu Wonder Woman, která patří mezi ty nejanachroničtější, nejplošší a nejsměšnější slavné komiksové superhrdiny (viz srandovní a laciný kostým a to její "laso pravdy", bože!), by dopadlo tragicky možná už z principu. Oceňuju, že se příběh soustředí jen na pár postav, jichž všech se ústřední téma bezprostředně dotýká, a film tak otravně neuhýbá k zbytečnostem a slepým uličkám. A stejně jako v jedničce i zde je tím nejlepším duo Gal Gadot/Chris Pine (ostatně daná zápletka dostala zelenou možná právě kvůli umožnění jeho návratu) - těm dvěma to spolu prostě sluší, takže na jejich společné (romantické) scény se kouká opravdu příjemně. A finále se mi líbilo, protože jeho epičnost a osudovost tentokrát naprosto nijak nesouvisí s množstvím a kvalitou triků, padajícími mrakodrapy a dalšími obdobnými neduhy současných komiksových blockbusterů. Druhou WW si tak lze (do jisté míry) užít, jen to zkrátka není další monumentální akční běsnění, ale staromilská romantická fantasy. P. S. Z hudby z celého filmu mi utkvěla jen geniální skladba The Surface of the Sun od Johna Murphyho ze Sunshine. A to si velký Hans Zimmer za rámeček tedy rozhodně nedá...! 65 % (31.12.2020)

WW84 není klasické „větší a dražší“ pokračování. Patty Jenkyns ví, ke komu chce mluvit a k fanboyům to tentokrát úplně není. Akce jde do ústraní a na její místo se derou naopak témata, která jsou bližší něžnější části populace. Minerva a Diana se tak musí vypořádat s catcallingem, jedna s láskou k sobě samé a druhá ke svému ex, a hlavně najít víru v lepší zítřky. Jen teda chudák Steve Trevor, tyhle 80´s mu úplně neslušely. Nota, na kterou WW84 končí, celkem perfektně zapadá na závěr roku 2020. I mně se po tomhle chce věřit, že zase bude lépe. (26.12.2020)

Ve Wonder Woman 1984 jsou scény, které přinejlepším dosahují žánrového průměru, anebo scény, které jsou vyloženě zkratkovité, blbé jak tágo a vrstvící klišé na klišé. Všechno pochybné, co byste třeba takovému Supermanovi z roku 1978 prominuli, protože je přeci z roku 1978 a zároveň byl pionýrem podoby moderních komiksových snímků, se tu tvůrci snaží prodat asi jako cool retro rekvizitu, ale přitom je to jen stupidita scénáře a totální usnutí na vavřínech. Akční scény jsou asi tou nejslabší stránkou filmu. Že Patty Jenkins neumí točit akci a jako mnozí další vše dohání nepřirozeně vypadajícím CGI, jsme zjistili už v jedničce, ale dát do 151 minutového obřího blockbusteru celkem asi jen 4 krátké a nevýrazné akční scény, to je skoro na pováženou. Možná však právě proto mě ani neštvaly tolik, jako v prvním filmu. Jinak je to po všech směrech zapomenutelná podívaná, která letos vlastně dostala více mediální pozornosti, než za kolik ve skutečnosti vůbec stojí. (27.12.2020)

DivX/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// PLUS: úvodní desetiminutová scéna, létání mezi blesky i závěr mají tu správnou dávku nadšení a atmosféry, která je totálně boží MÍNUS: zbytek je však dost velký průměr, využití osmdesátek se nakonec moc nekoná, přes rok se na film těším a kino je pořád v nedohlednu, i tak jsem neodolal a našel si jinou cestu, po shlédnutí v kině bych ovšem návštěvy stejně nejspíš litoval, film nenaplnil moje velká očekávání, potřeboval by prostříhat, i napoprvé je zdlouhavý a má spoustu pomalejších pasáží, ke druhému shlédnutí potenciálně v kině nebudu mít moc důvodu, na film jsem koukal s rodinkou a byl pro ně příliš dlouhý/// Shrnutí: Moc jsem se těšil na osmdesátkový feeling i na zapracování Barbary/Cheetah o které jsem četl v komiksu, také na "návrat" Steva a chemii mezi ním a Wonder Woman. Spousta toho tady je a spousta je toho tady nějak navíc. Například snaha příběhu přinášet poselství o dobrotě lidství bylo už u Supermana s Reevsem a v tomto příběhu je to nějak navíc, ačkoliv může někdo oponovat dobovým zasazením. Problém mám taky s hlavním záporákem, který je opět takový zvláštní a stejně jako v jedničce poměrně slabým protihráčem. Ačkoliv jsem Patty Jenkins fandil, problém vidím v režii a pocity jsou smíšené./// Celkem 67%/// (03.01.2021)

Jednotlivosti jsou lepší než celek, což je opak toho, o co se filmaři většinou pokouší. Platilo to z velké části i o jedničce, ale té se jaksi podařilo z toho vybruslit líp - tady působí návaznost všeho od scén až po motivy hodně divoce a náhodně, jako by z toho už tak dlouhého filmu bylo hodně materiálu vystříháno. Sice si cením toho, že ten film vypadá jinak, než komiksové filmy většinou vypadají (pokud něco k životu nepotřebuju, tak miliontou variaci na Marvelovku), stejně jako si cením těch pokusů prozkoumat nějaké ne úplně tradiční motivy - snaží se to opravdu o něčem nepovrchním a smysluplném být. Je skvělé, jak ten film přijal pozitivitu a naivní hrdinskost scény ze země nikoho z jedničky a závěrečná katarze je dost uspokojivá. Ale i tak... bylo by potřeba víc myslet na to, aby to uspokojivěji drželo pohromadě. (26.12.2020)