Sluha národa

Vasilij Petrovič Goloborodko s tváří Volodymyra Zelenského, který svým charismatem, smyslem pro humor a hlasem Shohreh Aghdashloo byl ještě nedávno pro běžného Čecha věcí poměrně neznámou. To se v poslední době z jasných důvodu změnilo a v kontextu současného dění tenhle nenápadný komediální seriál nabývá úplně nového hořkosladkého významu. Příběh o tom, jak se obyčejný středoškolský učitel stane přes noc prezidentem, který si na nic nehraje, a s naivními představami se snaží změnit zaběhnuté pořádky - zbavit zemi korupce, mocichtivých oligarchů, ale i ruského vlivu - hodně vypovídá nejen o stavu tehdejší, stále ještě do jisté míry postsovětské, Ukrajiny, ale především o myšlenkách a nápadech, které Volodymyr Zelenskyj, představitel hlavní postavy a především (a to je důležitější) jako showrunner už před 7 lety měl a které do seriálu společně se svým tvůrčím týmem otiskl. A je to fakt bžunda. Ne úplně vždy, hluchých momentů to má taky požehnaně, ale na ty dobré scény stojí za to si počkat. A to říkám jako někdo, kdo praštěné sitcomy zas tak moc nemusí. Seriál je pro mě ovšem nejzajímavější z hlediska paralel, z nichž některé jsou fakt vtipné a některé i bohužel vlastně hrozně smutné tím, jak se nečekaně vyplnily. I přes všechen ten situační humor se Zelenskyj docela ostře vymezuje a opírá do všeho, co bylo a asi stále i je na ukrajinské politice špatně. A nejen té ukrajinské. Některé věci jsou všude stejné. Je nutno si také uvědomit, že první série vznikla necelý rok po euromaidanu a ze seriálu vyloženě sálá nadšení z prozápadního demokratického směřování. Jednoduše energie něco změnit a snaha posunout zemi dál. Není tedy divu, že Zelenskyj následně vyhrál i volby reálné. Obecně bych asi seriál hodnotil spíše poctivými třemi hvězdami, působí poměrně levně a televizně, ale za sympatickou hlavní postavu (Zelenského charisma se nezapře), hlavní opening a tuhle scénu, jejíž přesah mluví naprosto za vše, přihodím rád i tu čtvrtou. Snad Netflix dodá i zbylé série, mrknul bych na ně rád. (04.04.2022)

Hérodotos: "Co chce změnit? Jakou formu vlády mají?" Plútarchos: "Demokracii" *Zelenskyj propukne během spánku ve smích* "Ehm, říkají, že je to demokracie..." Hérodotos: "Jak ji chce změnit? V anarchii? Centralizaci?" *Zelenskyj ve spánku kýve, že ne* "Á, takže federalizace!" *Zelenskyj chytne ve spánku Hérodota pod krkem a snaží se jej uškrtit* Hérodotos: "Poslouchej, Plútarchu, žilo se jim za komunismu špatně?" *Zelenskyj sebou trhne a ve spánku se prudce posadí* _________________ Příjemné, vtipné, v kontextu dnešních událostí místy až hořce vtipné. Čekala jsem, že to bude víc low cost, inu předsudky, ale příjemně mě to překvapilo. V úvodní písničce zní "Я всего на свете член. Почти что супермен." a o 7 let později je Zelenskyj opravdu Supermanem, to nevymyslíš. (18.03.2022)

“Poslední epizody seriálu měly premiéru jen několik dní před prvním kolem prezidentských voleb, do kterých Zelenskij vstupoval za politickou stranu zaregistrovanou právě pod jménem Sluha národa.“ Nejde o nijak třeskutou komedii, ale o slušnou politickou satiru, při které se člověk spíše pobaveně usmívá. Nebo taky posmutněle, když si uvědomí, kam až to všechno došlo...Po pár dalších dílech přidávám, že bych se docela obešla bez vsuvek s Golobrodkovou rodinou. Ty jsou většinou "vtipné" asi jako každý jiný průměrný sitcom. Ale naštěstí tu rodinka nezabírá zase tolik prostoru a jakmile nastoupí na scénu prezident a jeho tým, tak už se zase dobře bavím. (12.04.2023)

Celkové zhlédnutí mi zabralo téměř půl roku, přesto mě tohle pomalejší tempo vyhovovalo, protože v dobách temných a zlých jako je ta dnešní, dokáže takovýto inspirující a optimistický příběh o to víc rezonovat. Je to skvělá agitace jak přimět mladé Ukrajince zajímat se o politiku, historii, různorodost ukrajinských krajů a pochopit, jaký je úděl Ukrajince, co mu geografie a historie hází pod nohy, ale také, že je každý národ odpovědný sám za sebe a začíná se u jednotlivců. Je to apel na studium, rozvoj jazyků a sledování globálního světa kolem. Je to apel na udržení si schopných lidí uvnitř strany, usmíření ruskymluvícího východu s evropským ukrajinskymluvícím západem. Je to uvědomění si, že Ukrajina je Donbas, Ukrajina je Krym, Ukrajina je dosti velká, silná a bohatá země, aby mohla konkurovat evropským velmocí, ovšem je zapotřebí snaha, kompromisy, respekt a velké oběti. Nyní je budoucnost Ukrajiny nejistá a rozhoduje se o ní ve válce. Sluha národa je místy fraška s infantilním humorem, místy je to ale zásadní dílo objímací lidsky a pochopitelně aktuální dění, spojující mladé i staré a v Goloborodkovi ukazuje ne ideální lídra, ale člověka, který bezmezně věří, učí se, přizpůsobuje se a svou zemi miluje. Je to vzor cností, ale i typického ukrajinského humoru a družení. Nakonec jsem neskutečně rád, že reálný Goloborodko nešel z cesty a je tomuto svému předchůdci věrný. Učitel historie vešel v historii - a až utichnou boje a Ukrajina bude moci v klidu obchodovat se západem, ale i východem - má obrovský potenciál. Teď je ale čeká gore. Určitě se tam chci vrátit a vidět ukrajinské vlajky a hrdé, nepoddajné lidi. (30.07.2022)

První série: Některé dialogy naivního prezidenta a protřelého premiéra se sice skoro rovnají klasickému Jistě, pane ministře, ale je tam také hodně hluchých míst, vtipy se opakují a některé postavy jsou absolutně nevyužité. Chybí tomu větší univerzálnost. Druhá serie: Zhruba to samé, co první, geniální scénky nejsou schopné vyvážit hluchá místa a mnohé vtipy nesrozumitelné pro ty, kteří nežijí na Ukrajině, některé postavy z první série prakticky bez vysvětlení zmizely. Celá část o volbách byla až k nesnesení. Hodně by tomu prospělo prostříhání. Třetí serie: lepší než dvojka, asi proto, že má v celku rozumnou délku. Opět platí, že čím víc znáte nedávnou ukrajinskou historii a místní reálie, tím to bude lepší. (21.08.2020)