Réžia:
Ota KovalScenár:
Ota KovalKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Štěpán LuckýHrajú:
Žaneta Fuchsová, Lukáš Bech, Milena Steinmasslová, Josef Patočka, Oldřich Velen, Vladimír Hrabánek, Zita Kabátová, Eva Svobodová, Hana Brejchová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Poněkud bláznivá ale určitě i netradiční a zajímavým způsobem pojatá česká pohádka o kouzelné inkoustové kaňce, obrázcích pana Lady a krávě v oddělení ztrát a nálezů. Pan Lada ztvárněný Josefem Patočkou, byl dobrý, téměř Ladův vystřižený originál. Nejde o klasickou pohádku, ale o hru s realitou a fantazií, kde nechybí tajemství, zázraky ani normální pražské sídliště. Hlavní roli s tu vystřihla Žaneta Fuchsová, která byla vedle Tomáše Holého bezpochyby největší dětskou hvězdou českého filmu, kterou se však nakonec nečekaně nestala. Na filmu oceňuji jednak dobrý a zajímavý nápad a pak samozřejmě Ladovy obrázky a také hudbu s Koptovi texty v podání Bambini di Praga. Jako malému se mi to velmi líbilo, ta představa byla skutečně krásná, nicméně klidně i dnes s dětmi bych se nato podíval znova. Patřil jsem k těm důvěřivějším dětem, a kdo v té době také ne... ()
Zajímavá pohádka s chytlavou úvodní písničkou o kaňce do pohádky. Osádka Červeného trpaslíka by ji asi nazvala červí dírou :-). Pohádka byla příjemná i to že se týká Josefa Lady a kraje, terý je mi blízký. Nejúžasnější na tom bylo, když můj malý syn sledujíc tuto pohádku náhle vykřikl, tý jo - to je přeci moje knížka, tu mám v knihovničce! Ano, Josef Lada je se svými obrázky kocoura Mikeše, bubáků a hastrmanů, Hrusic, Mnichovic ad... nesmrtelný. Když už nic jiného, tak tahle pohádka mu je hezkým pomníkem. * * * ()
Podobně depresivní jako starší Kočičí princ (rodinné poměry hlavní postavy jsou přinejmenším zarážející - nouzí sice podle všeho netrpí, ale Vendulku jako jediné dítě ze všech nikdo nevyzvedne ze školy, nepřítomný otec dceru komanduje z pokynů na magnetofonové nahrávce, a když se obě děti záhadně ztratí, lhostejný otec uklidňuje matku, že se určitě do 10 minut objeví, a to vše se odehrává v kulisách pražského panelákova, vůči němuž je do kontrastu postaven idylizovaný svět Ladových časů), který však měl alespoň náznak nějakého příběhu a směřovalo to odněkud někam, kdežto Kaňka do pohádky je tou - takřka dadaistickou - bezdějovostí, mluvícími zvířaty a jednoduchými popěvky k uzoufání nudná a až infantilně hloupoučká - snad že to bylo natočené vyloženě pro malé děti, nevím, ale vydržet to do konce se rovnalo čistému utrpení. Z dnešního pohledu zde zaujme jen mladičká okouzlující Milena Steinmasslová coby Vendulčina filmová matka (obě herečky dělí věkový rozdíl pouhých 17 let) a úvodní scéna natočená před - dnes již bohužel neexistující - budovou Transgasu (který je zde nepochopitelně vydáván za základní školu), jakož i několik záběrů ze stanice metra Chodov, tehdy zvané Budovatelů. ()
Kańka do pohádky režiséra Oty Kovala je uečena všem dětem i dospělím, kteří mají rádi hru s fantazií. Nechybí v ní tajemství, napětí, zázraky a kouzla, ale ani normální život dětí na sídlišti velkého města. Výtvarně vytříbený snímek přibližuje divákům dílo Jozefa Lady - malíře, který značnou část tvorby věnoval dětem. Způsob vyprávění, typický pro téměř všechny Kovalovy filmy, vytváří jemně zasněnou atmosféru, v níž se současný příběh může díky kouzlu odehrávat i v minulosti vzdálené několik desítek let. ()
Rodiče si pořizují děti, ale pak na ně nemají mnohdy čas. A co taková vnímavá a citlivá Vendulka má potom za život? Naštěstí cv pravou chvilku naráží na knihu J.Lady, a ta jí umožní zažít pěkné dobrodružství. Ale parta syčáků nepřeje citlivým dětem a tak ničí krásu dětského života, a přece se dobro nakonec ukáže a Verunka a vytáhne chudáka Ondru z bryndy, jako pravá žena do nepohody? kdo z nás by si v dětství nepřál poprocházet se po Ladově krajině a vesnické idylce? Já bych se jen vyhnul vesnickým rvačkám a za kámoše bych chtěl mít MIKEŠE! Ten udělal kariéru a to prosím bez protekce, sám, díky své jedinečnosti, že jako kocourek mluvil a měl rozumu na rozdávání. A perfektní výchovu od své babičky! ()
Galéria (8)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (3)
- Josefa Ladu hraje Josef Patočka. (NinadeL)
- Odborným poradcem byla Alena Ladová. (NinadeL)
- Když v metru železniční personál chytá krávu, tak je vidět název stanice „Budovatelů“. Stanice se dnes nazývá „Chodov“ a natáčení v této stanici skutečně proběhlo. (Jan.Kanak)
Reklama