Čertovské pero

Čertí brko natočili tvůrci Kanceláře Blaník - a je to na něm vidět. Přinejmenším polovinu jeho zápletky totiž tvoří výrazně akcentovaná politicky-satirická rovina, která je naštěstí docela obecná a záleží jen na vás, do jaké míry ji vztáhnete na aktuální českou politickou situaci. Kromě toho ale snímek s ničím výraznějším nepřichází a zastiňuje tím dokonce i zbytek pohádkového příběhu, jenž je vyloženě slabý a šablonovitý - dává se totiž do pohybu tím, že hlavní hrdina na začátku něco zpacká (nechá se okrást o kouzelné předměty) a pak se to v průběhu zbytku filmu snaží napravit, což je jednak evergreen nemalého počtu českých pohádek a hlavně je to zápletka na dvě věci. Ústřední dvojice hrdinů není moc zajímavá a kupodivu ani sympatická, kdy on vstupuje do děje jako ňouma, co akorát způsobuje problémy, a ona je představena jako zdatná manipulátorka, co zištně tahá za nos své nápadníky, a pak se mění ve zranitelný objekt touhy, jenž akorát pasivně čeká na záchranu. Oba se do sebe osudově zamilují hned při jejich prvním letmém setkání (kdy ho ona považuje za zloděje a poleje ho vodou), spíš proto, že to vyžadoval scénář, než že by to z té jejich interakce nějak přirozeně vyplynulo. Ve druhé půlce se příběh přerodí v ne vždy zcela smysluplnou a ne moc chytrou sérii honiček, rvaček a léček, přičemž film neobsahuje nic ani trochu strašidelného (i Lucifer je tu spíš za starostlivého strýčka) a kupodivu nabízí i poměrně málo humoru. Záplatuje to slušná filmová výprava, zahrnující i pozoruhodně vymyšlený koncept pekla, občasná neotřelá nápaditost, několik vizuálně výpravnějších sekvencí, sem tam hezký herecký výkon (zejména Ondřej Vetchý) a především pak zmíněný zřetelný politický rozměr. (26.11.2018)

Čerti ovládající kouzla a v rámci pokroku pořádající videokonference s centrálou jsou schopni provést jímku jedné hříšné partičky s dobrým PR, jen když mají trochu štěstí a na sobě kostým skřetí posádky z věže v Cirith Ungolu? Tuhle bitvu se scénářem nemohl Najbrt vyhrát, tak se alespoň pokusil o čestnou prohru. V ledasčem mu pomůže osvědčený herecký tým, ale citelně tomu schází vtip (i když je na něj prostor), nápaditost a na pohádkovou poetiku se vzhledem k fraškovitému rázu rezignovalo úplně. Zpěvy? Zážitek srovnatelný s lázní v pekelném kotli plném žhavého oleje. A ten satirický podtón? Nevím, dospělé spíše otráví a děti si mohou říct, že k porážce mocichtivých idiotů stačí jen idioti. Takhle to v reálu bohužel nefunguje.. (27.12.2019)

Doprkennýohrady, proč se tam zase zpívá? A proč to má hudební podkres jako z éry němýho filmu? Proč ke všemu ty punk-rockový riffy? A kdo se rozhodl obsadit do role Bonifáce Honzu Cinu? Nic ve zlým, Honzo, ale stejně jako já bych nemohl hrát superhrdinu, vy nemáte somatotyp, vy jste ektomorf (já endomorf) a do rolí princů, zachránců krásných děv a ochránců světa se prostě nehodíme. Naštěstí Judit, Vetchý a jemnounká připomínka toho, že ať už peklo bylo či nebylo... (31.12.2019)

Během vánoc, když dávali nové pohádky, se mi vždy povedlo odvést Alíkovu pozornost někam do prdele, třeba sem se svlíkla a začala běhat po bytě nebo vyhodila pojistky a lamentovala, že vypadnul proud, či sem mu prostě do protein šejku nastrouhala trochu rohypnolu a přidala výtažek z konopí. Ano je to tak, nesnáším nové české pohádky, jelikož až na pár výjimek to jsou strašlivý píčoviny a radši bych koukala po 28té v řadě na Tři oříšky pro Popelku než ty nový patvary. Jenže Alík se mnou ukázkově vymrdal (a to jinak než bych uvítala) a pohádky prachsprostě sosnul z netu. Takže když sem se večer přitulila na gauči a zeptala se na co se mrkneme, s úsměvem zmáčkl tlačítko play a naše chytrá TV na mě vyblafla Čertí brko. Vetchej Ondřej a Honza Čína, kterýho mám ráda asi jako lepru, no vomrdala bych se z toho. Bylo ale pozdě, vězela sem pevně v Alíkově náručí, takže svlíkat sem se nemohla a další možnosti už vůbec ne. Takže sem byla nucena sledovat jak Čína bude cumlat čertí brko. To se naštěstí nestalo a dokud nezačal zpívat, tak sem to i celkem dávala, pak mi začaly trnout zuby a měla sem chuť se brutálně zkouřit. Čína naštěstí přestal zpívat celkem rychle a tak sem byla schopná koukat dál a díky Judit Bárdos sem alespoň mohla myslet na prasárny. Každopádně po zhlédnutí pohádky až do konce musím uznat, že to nebyl tak strašlivej průser jako většina novodobých pohádek, ale na prdel sem si z toho rozhodně nesedla, stihla sem se u toho nudit a záporáci mě srali tím jak byli debilní. To, že Lucifer půjde za kokota a nechá se uvěznit s celou četou čertů, to radši nekomentuju. Takže pokud brko, tak rozhodně zelený a ne čertí. Na konec extrémní zajímavost hodná iluminátů - Před mým hodnocením tuto pohádku hodnotilo 5 555 lidí. To bude rozhodně nějaký děsně vážný znamení. (01.01.2020)

Zpočátku to vypadalo, že Punk Film uvádí i punk pohádku, posléze se tohle očekávání sice nenaplnilo, ale Aleš Najbrt natočil alespoň pohádku, od které by se dala chytit poezie...což se postupem děje převrátilo v dystopii s trefnými satirickými odkazy k samotnému soudruhu premiéru Burešovi...kupování hlasů za koblihy, tedy pardon - za párky a pivo... Takže nakonec ne punk, ale pohádková politická satira! Mimochodem je pěkné takhle vidět, že Ondřej Vetchý se od dob S čerty nejsou žerty v pekle vypracoval z obyčejného čerta s hodností Vraníka až na post Lucifera...i v pekle se tedy dá udělat ukázková korporátní kariéra :-) Jenom ty muzikálové vsuvky, to bylo peklo... (25.12.2019)