Princíp domina

Nebudu se pouštět do dlouhého rozboru o manipulaci veřejnosti a jednotlivců a kam až sahá, neboť by se ze mě mohl poměrně rychle stát paranoidní schizofrenik. Už tak mě občas přepadne menší stihomam. Veřejnost byla, je a bude i nadále manipulovaná každý den. Přeci, když to píší v novinách a vysílají v televizi, tak to musí být zaručená pravda. A my věříme, bijeme se v hruď za uctívanou pravdu, neváháme se za pravdu rvát a zapojovat se vlastenecky do ozbrojených konfliktů. Když ponecháme stranou přemítání o celkové smysluplnosti tohoto filmu, tak nám zůstává příběh, který má spád, trochu mystického tajemna a nevyřčené skutečnosti, plíživý strach, nějakou tu emoci a zatvrzelý souboj jednotlivce o vlastní osobní svobodu. Už samotný předzačátek příběhu je více než stylový a snad i úchvatně mrazivý. Hlavní postavou příběhu je Roy Tucker (solidní Gene Hackman). Dostává nabídku, kterou nelze odmítnout. Dostává nabídku, která se musí zavrhnout. Rozhodující jsou okolnosti, přísliby, odměny, touha, ale i strach, rozhořčení a víra v sebe sama. Dostat se jednou do zorného úhlu vševidoucího oka nad námi je zárukou vazalského až otrockého vztahu. A existuje snad nějaká cesta ven z bludného kruhu přetvářek, umné manipulace a vyhrožování? Z dalších postav: Royova věrná, šťastná i vyděšená manželka Ellie (Candice Bergen), relativně slušný a racionální řídící muž Tagge (příjemný Richard Widmark), Royův spolunocležník z trestnice Spiventa (Mickey Rooney), arogantní velitel operace Ross Pine (Edward Albert), loajální člen organizace generál Reser (Eli Wallach), ředitel věznice Ditcher (Ken Swofford), či Royův nešťastný právník Schnaible (Ted Gehring). Věci nemusí být nutně tak, jak se na první pohled jeví. Občas nás osud dokáže semlít obtížně uvěřitelným způsobem. Ale je to skutečně osud? Kafka byl jedinečný. (24.05.2016)

Autor předlohy přepsal svoji knihu do filmu, a jeho nezkušenost je dost znát. V knižním thrillerovém béčku se celá ta překombinovaná konstrukce o jednom státním převratu možná dala snést, ale film tvrdě obnažuje její vycucanost z prstu. když poslední záběr přidá poslední dílek do skládačky, místo toho aby divák vzkřikl, že jsme jen ovládané loutky v rukou kohosi tajemného vzadu, tak si spíše uleví, že to tedy byla děsná pitomina. Kramer se snažil celou tu historku natočit co nejvěrohodněji, ale výsledek je průměrný a nudný. (04.06.2013)

Existuje jistá organizace, která všechno může, má moře pěnez, je v ní spousta tajemných vlivných lidí a ta úplně ze všeho nejraději vytahuje z vězení schopné snajpry, které pak složitě a překomplikovaně nutí k páchání vražd a psaní odsudečných komentářů, jež její existenci bagatelizují. Tak vidíte, že jsem to musel napsat... Au! Nemusel! Silné **. (27.12.2008)

Průměrný thriller, na kterém je nejlepší pěkně dramatický závěr. Jinak na mě celá ta konspirace nepůsobila natolik věrohodně a opravdově, že bych se právě kvůli tomuto filmu začala zamýšlet nad tím, kdo či co všechno za vším vlastně stojí a taháním za nitky určuje veškeré dění. A celý film rozhodně nemá takový spád a švih, abych se vykašlala na konspirační teorie a užila si jenom akce. (15.02.2020)

Zajímavý námět se dost slibně rozjíždí, ovšem někdy po dvaceti minutách, kdy se Gene Hackman dostane z vězení se na dost dlouhou dobu vývoj příběhu skoro zastaví. Ale pořád to je hodně zajímavé, protože nevíme, kdo tahá za nitky a má to dost tajemnou atmosféru. Ve finále, kdy dojde na akci se ovšem dočkáme nečekaných odhalení, která ale hlavně odhalují obrovské logické díry ve scénáři, příběh tak trochu staví na hlavu a z velké části popírají smysl předchozího děje. A to je škoda, protože natočené to je pěkně. (22.10.2004)