Hádaj, kto príde na večeru

Tak trochu úsmevne pôsobí úvod, kde tá čierna farba pleti je v silnom kontraste s ostatnými cestujúcimi. Určite to bol zámer, pretože je nemožné, aby v tak multikultúrnej krajine bol S. Poitier jediný muž tmavej pleti, ktorý prechádza letiskom. Z veľkej časti konverzačný film, ktorý ponúka v prvom rade protirasistické dialógy. Nutno povedať, že v dobe vzniku mal film iste väčšiu výpovednú hodnotu. Dnes je doba inde, hlavne v Amerike, my Čechoslováci sme stále konzervatívny, teda aspoň ja...80%. (31.03.2013)

Dcera si domů přivede ženicha, jakého by si nejspíš každý rodič přál, kdyby ale nebyl černoch. Hádej, kdo přijde na večeři skvěle pracuje s tématem předsudků a tolerance, jež najednou rychle zmizí, když se situace začne dotýkat přímo nás. Film má několik vynikajících konverzačních scén a ani moc nevadí, že je to v zásadě taková jednoduchá moralita, dnes už v lecčems zastaralá, ale chvílemi jakoby přešlapuje na místě, chybí mu větší spád, možná by neškodilo, kdyby konfrontace nabrala větší grády. Také mě chvílemi rozčilovalo především chování dcery, která neustále vehementně prosazovala, že si musí ihned a okamžitě vzít muže, kterého zná 10 dnů, ale to je jenom detail. (31.01.2009)

Stále aktuálny film. Predstavte si totiž situáciu. Žijete v Čechách alebo na Slovensku. Máte dcéru. A tá dcérka si privedie z ničoho nič k Vám ako rodičom Cigána. Chce si ho vziať a svadbu si nechce nechať vyhovoriť. Milujú sa ako hrdličky a Vy ako rodič ste nevychovávali svoje dieťa ako rasistu. Nedávali ste mu recitovať z Mein Kampfu a nekázali ste mu, že každý farebný je zločinec. A že pred takými je potrebné si držať odstup. Tak čo, pozvali by ste Lakatoša Stojku na večeru? Požehnali zasnúbeniu? S úsmevom na tvári s vedomím, že problémy budú, no ich láska všetko prekoná? Tento film presvedčivo skúma hranice slobodomyseľného presvedčenia, ktoré sa začínajú zatvárať na základe situácie vo vlastnej rodine. Hrany možného rasového odmietnutia partnera rodičmi sa tu síce obrusujú budovaním inej selekcie (vzdelanostnej - keď už má ten neger univerzitu a slušný post tak prečo ho vlastne neprijať, že?), no celok ukazuje skvele ešte minimálne tri ďalšie veci. 1. mužskú urazenú márnomyseľnosť a chýbajúcu schopnosť vcítenia sa samcov, 2. nenápadnú a efektívnu ženskú manipuláciu, 3. schopnosť mužov patetickým záverečným slovom vzbudiť dojem pána situácie. (06.10.2014)

"Nemyslím si, že by na všechny mé námitky stačily čtyři hodiny." Nechci vypadat jako rasista, ale když si bílá holka přivede domů opáleného mladíka, jehož jedinou předností je velikost přirození, tak k tomu mám jisté výhrady. Pokud si však přivede vzdělaného a slušně vychovaného doktora, tak je mi úplně jedno, jestli je černý, žlutý nebo zelený s růžovými puntíky. Tady se však bílým rodičům nelíbí černoch, černým rodičům zase běloška a všichni se bojí budoucích problémů svých dětí. A já jsem se bavil zejména tím, jak byla slečna bez předsudků vychována a najednou rodiče odmítali nést následky své výchovy. To bylo velmi poučné. A taky jsem byl nečekaně zasažen myšlenkou o tom, že mám dětem dávat a nic od nich nečekat. Já už jsem totiž dostal od svých rodičů a oni budou dávat zase svým dětem. To má logiku, takže jsem si z této konverzačky odnesl i něco do života. (13.11.2018)

Velmi som bol zvedavy, ako dopadne tato neprijemna situacia, ked sa dvaja ludia zalubia, chcu to povedat rodicom, ale boja sa reakcie kvoli farbe pleti. V kazdom pripade to bol skvely scenar a hlavne prilezitost pre hercov, ktori mali moznost byt nominovani na Oscary. Jedine Katharine Hepburn Oscara ziskala za hlavnu ulohu, avsak ostatnim hercom ho vyfukli ini herci. Spencerovi Tracymu za hlavnu ulohu Rod Steiger za dramu V ZIARI NOCI (1967), dalej Cecilovi Kellawayovi Oscara za herca vo vedlajsej ulohe George Kennedy za dramu FRAJER LUKE (1967) a Beah Richardsovej za herecku vo vedlajsej ulohe vyfukla Oscara Estelle Parsons za dramu BONNIE A CLYDE (1967). Reziser Stanley Kramer bol tiez nominovany na Oscara za najlepsieho rezisera, avsak väcsie stastie mal Mike Nichols za dramu ABSOLVENT (1967) a sancu na najlepsi film roka mal aj Hadaj, kto pride na veceru, avsak Akademia rozhodla, ze najlepsim filmom sa stane uz spominana drama V ZIARI NOCI. _________ Sidney Poitier - (John Prentice) +++ Spencer Tracy - (Matt Drayton) +++ Katharine Hepburn - (Christina Drayton) +++ Katharine Houghton - (Joey Drayton) +++ Cecil Kellaway - (Monsignor Ryan) +++ Beah Richards - (Mrs. Prentice) +++ Roy Glenn - (Mr. Prentice) +++ Isabel Sanford - (Tillie) +++ Virginia Christine - (Hilary St. George) +++ Produkcia: Stanley Kramer +++ (15.10.2011)