Hádaj, kto príde na večeru

Dávam štyri, ale priznávam, že som nedokázal plne oceniť ten spoločenský presah, torý film musel mať v dobe svojho vzniku. Divadelný monológový záver bol možno aj trochu prepísknutý, ale krásne ukázal ako sa dá na jednoduchej zápletke vystavať aj hlbší príbeh ako je tomu dnes (HÁDAJ, KTO PRÍDE)... Páčil sa mi humor, ktorý bol akoby len tak mimovoľne na pozadí... (22.02.2015)

Film, který už hodně zastaral. Jeho poselství je samozřejmě chvályhodné, ale jde se k němu až příliš nápadně a okatě, takže se nakonec nedostaví kýžený efekt - to se poté projevuje z závěrečném Traceyho monologu, který postrádá na údernosti a působí spíše nudně a zdlouhavě. V šedesátých letech možná pecka, dnes už jenom slušná konverzačka. Herecké výkony samozřejmě bez výhrad (Poitier se mi tady líbil mnohem více, než V žáru noci ze stejného roku, kde na mě často působil jako vyřezaný ze dřeva). (27.04.2009)

On byl black a ona byla bloncka. I koncem 60. let cosi zvláštního. On byl Dr., ona liberála dcerka, jejich budoucnost i tak vypadala na hovno... Velmi chytře napsaný film o tom, že můžete být sebevětší volnomyšlenkář a bojovník za rovnoprávnost, ale pokud si vaše děcko usmyslí, že si vezme černocha/bělošku, jdou všechny ideály stranou, protože víte, že svět je krutý a smíšená manželství to mají cokoli, jen ne snadné. Vztah Johna a Joanny je popisován jako SITUACE a jejich budoucnost jako logický PROBLÉM, který je potřeba vyřešít. Skvěle vymyšlené a zahrané postavy, kupa zajímavých myšlenek, které jsou aktuální ještě dnes. Ale ty dialogy zároveň až moc smrdí politickým manifestem - to mohlo fungovat tehdy, dnes to ale nestačí a hlavně závěrečná scéna jako vystřižená od Agathy Christie působí dost uměle (nehledě na to, jak se s ní legendární Spencer Tracy popasoval). A naopak musím pochválit strukturu příběhu, dávkování jednotlivých scén i práci s kamerou a scénou. Jo a i když to má v popisku komedii, je to hlavně drama. Toho humoru tam moc není - i když párkrát se určitě zasmějete. (27.03.2018)

Tak trochu úsmevne pôsobí úvod, kde tá čierna farba pleti je v silnom kontraste s ostatnými cestujúcimi. Určite to bol zámer, pretože je nemožné, aby v tak multikultúrnej krajine bol S. Poitier jediný muž tmavej pleti, ktorý prechádza letiskom. Z veľkej časti konverzačný film, ktorý ponúka v prvom rade protirasistické dialógy. Nutno povedať, že v dobe vzniku mal film iste väčšiu výpovednú hodnotu. Dnes je doba inde, hlavne v Amerike, my Čechoslováci sme stále konzervatívny, teda aspoň ja...80%. (31.03.2013)

Spencer Tracy se rozloučil v nejlepší formě. Komediální drama, zabývající se nelehkým světem plným předsudků, v nichž, jak správně podotýká John Sidneyho Poitiera, lidé nevnímají jeden druhého jako lidské bytosti, ale podle barvy pleti (Já jsem černoch), je geniální ukázkou toho, jak správně zadaptovat divadelní hru. Jak už jsem psal, Spencer Tracy je zde opravdu vynikající (jeho závěrečný monolog je úžasný, a v některých momentech neuvěřitelně mrazivý, vezmeme-li v potaz, že se nedožil ani premiéry filmu), Katharine Hepburn je skvělá jako vždy, Katharine Houghton je krásně optimistická, kdykoliv se objeví, člověku se prozáří den, ovšem snad nejlepší postavou je místní kněz, přítel rodiny, v podání Cecila Kellawaye. Toho si musí zamilovat každý. Možná by se dalo říct, že tenhle film je z dnešního pohledu skoro nepochopitelný, ale když si člověk uvědomí, jak je to vlastně nedávno, je smutné, že ještě v polovině dvacátého století, panovaly takovéhle předsudky. A mnohem smutnější je to, že v jižnějších státech USA by ještě dneska fotřík vytáhnul na černýho nápadníka flintu. (24.06.2015)