Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (191)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Soudní drama v režii Stanleyho Kramera s velmi příjemným obsazením, kterému vládne Spencer Tracy. Problematický spor vědy a víry v nábožensky založeném městě (zemi) a setkání dvou mužů, kteří argumentují svoje názory až to chvílemi bere dech. Černobílý film těží nejen z herců a dobré režie, ale také z prostředí soudu, které je velmi přitažlivé, ale zároveň se dá lehko zkazit. Což se v Kdo seje vítr nestalo a já jen zalituji, že se podobné filmy netočí i dnes, i když ony už by nebyli ani z polovičky tak dobré... Škoda, že tahle doba je pryč, ale i na své stáří film působí velmi dobře, i když už není tolik aktuální a jako tradičně je jeho tempo pro dnešního diváka možná příliš pomalé. ()

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Při televizní repríze před nějakými deseti patnácti lety už se historka o bigotních pánbíčkářích, demonstrujících proti poznatkům Charlese Darwina, mohla jevit jako absurditka pro zasmání. Kdo by jen tušil, že se historie bude opakovat a že současná ultrapravicová vláda USA vrátí čas zpátky do středověku, vědu postaví div ne mimo zákon a z evoluce udělá sprosté slovo. Nejinteligentnějšímu šimpanzovi světa vědci naměřili o jeden bod vyšší IQ než prezidentu Bushovi. Možná že právě to ho vyprovokovalo. 100% ()

Reklama

Skip 

všetky recenzie používateľa

Matthew Harrison Brady (Fredric March) jako obhájce bigotní víry v Písmo svaté a Henry Drummond (Spencer Tracy) jako obhájce zdravého rozumu a práva na svobodné myšlení se střetli v bizarním, tzv. Opičím procesu, který byl veden v malém jižanském městě Hillsboro proti mladému středoškolskému profesorovi, který porušil absurdní zákon tím, že ve škole učil o vývoji druhů podle Darwina a nikoliv podle Bible. Mnohé z toho, co řekl u soudu Henry Drummond o fundamentalismu, bohužel platí i dnes a obávám se, že bude platit ještě dlouho. Zatímco Fredric March působí chvílemi jako nechtěně komická figura, Spencer Tracy je bezchybný. Skvělou vedlejší roli cynického novináře E. K. Hornbecka zahrál Gene Kelly. Velmi dobrý a stále aktuální film. ()

monolog 

všetky recenzie používateľa

Myšlenkovvě silný a příběhově zábavný film o jednom soudním procesu podle všech pravidel, z nichž některá jdou mírně řečeno šejdrem. Je málo filmů, v nichž téměř každá věta je filozofická pravda, kterou by si každý měl opakovat před spaním, ale tento k nim určitě patří. Jen tak pro zajímavost uvádím několik replik (protože označení hláška by pro ně bylo degradací), který jsem si zapamatoval: Považovala jste mého manžela za světce a všechno co činil bylo správné. A nyní ho berete jako ďábla a tak je vše ďábelské. Jenže tak to nefunguje. Klamete sama sebe. Druhá: To je rádio. To bude hračka pro vás. Do toho stačí šeptat a už to řve z tlampačů na miliony lidí. A do třetice všeho dobrého i zlého: Vy nic neznamenáte. Vy se umíte jen smát a pošklebovat všemu, co lidé na světě milujou. Já vás lituji. Vy jste tak sám, tak osamělý. Až jednou umřete, nikdo nepřijde na váš pohřeb zaplakat ani vás proklít. a naposledy: Sedněte si Samsone, teď vám zastřihneme ofinu. (Nejsou stoprocentní citace, protože jsem je slyšel jen jednou.) Spencer Tracy jako by ani nehrál, z každého jeho pohledu je cítit, že tu věc bral za svou i ve skutečnosti. Jednou bych chtěl být právník jako ho on hrál. Oproti mnohým jiným soudním dramatům je zde i hodně často nějaká vtipná poznámka, která se však od dnešních hlášek liší tím, že má i nehumorný a povětšinou spíše závažný obsah. Ale jako herec neexceluje pouze Spencer, ale hodně mě zaujal i Fred March v roli šíleného žalobce plukovníka Bradyho. Ty jeho plamenné řeči o hoře Sinai a slova Nepřemýšlím o tom, o čem nepřemýšlím. jakož i mnoho dalších projevů, jeho výslech Bertovy snoubenky, poslední projev, nervózní a falešný smích vůči publiku když ztrácel půdu pod nohama a začaly mu docházet přesvědčivé argumenty, tenhle chlapík by se jako dogmatik uživil i ve skutečnosti. A potěšil mě i Harry Morgan, který sice v roli soudce měl spíše nevýraznou roličku, zato v něm však jde zahlédnout občasné výbuchy hněvu pozdějšího plukovníka Shermana Pottera (a tak mě napadá, jestli podobnost se jménem Harry Potter je jen čistě náhodná a neúmyslná). ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tento film jsem si vždy nesmírně přál spatřit a konečně jsem se dočkal. Nadčasové téma filmu o svobodě myšlení je podáno brilantně ve formě soudního dramatu podle skutečné události "Opičího procesu" z roku 1925. Spencer Tracey v roli racionálního právníka Henryho Drummonda hájí středoškolského učitele J. T. Scopese (tedy to bylo skutečné jméno Bertrama Catese), který studenty učí o Darwinově evoluční teorii. Jeho famózní výkon podtrhuje vynikající a skutečně inteligentní scénář se skvělými dialogy (ostatně film je adaptací divadelní hry), kdy slovo nepadne zbytečně. Zvláště tím vyniká ve srovnání s mnoha současnými "díly" plnými plytkých frází a trivialit pronášených jako velké pravdy. O tom, že téma zdaleka není minulostí, svědčí neustálá snaha kreacionistů buď výuku evoluce zakázat nebo učit též kreacionismus (či dnes, po soudním zákazu, tzv. Intelligent Design, ID - dveřmi je vyhodí, oknem se vrátí). Tvůrci navíc věděli, že svoboda myslet neznamená pohrdat vším a každou hloupost povznášet na pravdu, tedy varování před postmoderním marasmem, jehož jsme dnes svědky (poslední scéna se Tracym a Kellym). Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, a nesmírně aktuální i dnes, hlavou státu za mořem je totiž muž přesvědčený o tom, že koná vůli boží stejně jako o tom byl přesvědčen žalobce Brady. Update: Dnes je 20.10.2015, 90 let od skutečného opičího procesu a já mám pocit, že se doba nepohnula. V Americe jsou na veřejných místech stále stejní fundamentalisté, kteří mají moc, ne však rozum, abych parafrázoval jednu z vět Spencera Tracyho. A do Evropy se valí bandy nevzdělaných ignorantů, pro které existuje jen jediný zdroj poznání a tím je Alláh (aniž by o jeho slovu měli větší povědomí). Rozum čelí velké zkoušce a nejsem si jistý, jestli zvítězí. Blbost je velmi těžké porazit za situace, kdy jí přiznáváme stejné postavení a úlohu jako rozumu. Update: S ohledem na dnešní opakování v televizi jsem si pročetl pár zdejších nenávistných komentářů od potrefených hus, kterým vadí, že věřící líčí převážně jako "naprosto tupé, nenávistivé blby." Na což zbývá jen dodat: Jestli vás tohle trápí, tak jste se o sobě konečně něco dozvěděli. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (6)

  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)

Reklama

Reklama