Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (243)

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Norimberský proces nie je iba ďalším z nekončiaceho radu filmov odohrávajúcich sa v súdnej sieni. Je to strhujúca dráma o zločine a treste, o práve a spravodlivosti, o morálke, cti, svedomí a zodpovednosti, ale aj o zmene náhľadu na udalosti minulé v dôsledku udalostí aktuálnych. Vynikajúco napísaný scenár nedá divákovi pocítiť trojhodinovú dobu projekcie, neskutočný výkon Maximiliana Schella (výborne dabovaný) umožňuje dotknúť sa vrcholov filmového herectva. A aj uvedenie do jazykového prostredia filmu ukazuje, že je možné aby aspoň na ilustráciu hovorili Nemci v americkom filme po nemecky. Ďalší z mála filmov, ktorým som po opakovanom zhliadnutí pridal. ()

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Nemá smysl přidávat komentář, který by už zjevně nepřinesl žádný nový pohled, tak se omezím jen na nadšené výkřiky působivé, mrazivé, dokonalé...!! Zvlášť oceňuju fakt, že si Stanley Kramer resp. Abby Mann pro svůj příběh nezvolili ten nejznámější Normiberský proces s hlavními nacistickými pohlaváry, ale věnují se "pouze" těm, kteří (oděni do talárů) umožnili páchat všecky ty hrůzné věci. Mimochodem: Ani mi tak nevadilo, že postavu Ernsta Janninga nakonec nehrál původně zamýšlený Laurence Olivier... "Vsadím se s vámi.." "Já se nevsázím." "Gentlemanská sázka.. Za pět let, všichni, co jste odsouzdili na doživotí, budou na svobodě..." ()

Reklama

jojinecko 

všetky recenzie používateľa

Fantastické! Ďalší dôkaz o tom, že právo, pravda, spravodlivosť a zodpovednosť sú často krát abstraktné slová, ktorých objektivita je značne relatívna napriek všetkým (zdanlivo presne formulovaným) zákonom a normám...Je len plusom, že tvorcovia si vybrali tú časť procesov, kde nefigurujú hlavné persóny z vedenia Tretej Ríše, ale štyria sudcovia, ktorých miera viny (neviny) je predmetom sporov. Práve argumentačná vojna zúčastnených strán je tým najzaujímavejším a elektrizujúcim elementom (klobúk dole pred scenáristom!), na jednej strane americký sudca a žalobca, na strane druhej nemeckí obžalovaní a ich takmer fanatický a nezdolný obhájca (geniálny Max Schnell - zaslúžený Oskar!). Napriek tomu, že väčšina filmu je situovaná do samotnej súdnej siene a má 3 hodinovú stopáž, nenudil som sa ani chvíľu, skôr naopak. Film, ktorý je potrebné vidieť a ktorý sa právom môže radiť medzi "kultové snímky". ()

Aidan 

všetky recenzie používateľa

Snímek je cenný nejen v kontextu doby svého vzniku, kdy posloužil jako potřebná meditace nad vinou a odpovědností "obyčejných služebníků" nacistického režimu a jako výtečná odpověď na ono stále se opakující "nic jsme nevěděli, za všechno mohl Hitler, gestapo a pár fanatiků tam nahoře." Film promlouvá i k dnešku, neboť v jeho druhém plánu se objevuje další úvaha - totiž, zda je možné bránit demokracii a západní hodnoty i za použití prostředků, které tyto hodnoty popírají. Odpověď spravedlivého soudce Haywooda je jednoznačná: NE. Je snad správné lhát ve prospěch pravdy? Je snad správná byť jen nepatrná podlost ve jménu "nekonečné spravedlnosti"? Měli bychom na to myslet tváří v tvář islámskému radikalismu a dalším hrozbám dneška. Někdy je sice nutné použít i vojenskou sílu - tváří v tvář Hitlerovi tomu tak bylo nepochybně - avšak doktríně o preventivní válce Kramerův film nepřímo klade znepokojivé otázky. ()

boshke 

všetky recenzie používateľa

Velmi zajímavý film, nenabízející naštěstí profláklé procesy s předními nacistickými pohlaváry, ale s "nezajímavými" soudci, který předestírá otázku, zda je soudce vinen, když vykonává soudní moc dle pokřivených zákonů své země. A věřte mi, několikrát jsem o tom při strhující obhajobě Herr Rolfa též zapochyboval. Zároveň byl zajímavý i politický rozměr, dající se vyjádřit jako "Náckovia, čo bolo, to bolo, teraz vás potrebujeme oproti komunistom"... Vynikající kamera a herecké výkony... 100% ()

Galéria (89)

Zaujímavosti (39)

  • Burt Lancaster od začiatku filmu neprehovorí v súdnej sieni ani slovo, až zhruba do dvoch hodín a pätnástich minút tohto filmu. (westerns)
  • V čase natáčania filmu bola väznená vo väznici Spandau už len trojica nacistov odsúdených v Norimbergu - Albert Speer a Baldur von Schirach boli prepustení v roku 1966 a Rudolf Hess tu ostal až do svojej smrti v roku 1987. (beso74)
  • Při promítání filmu z koncentračních táborů je ukázána mapa Evropy se zaznačenými koncentračními tábory. Na území České republiky můžeme vidět dva body. Jeden označený jako Lidice a druhý hůře čitelný by mohl být Terezín. Obojí je špatně. Lidice byly vyhlazená obec za druhé světové války. Terezín byla věznice gestapa a židovské ghetto, které sloužilo pouze k transportu Židů dále. Nešlo o vyhlazovací tábor a ani zde nebyly plynové komory či jiné zařízení určené pro masové vraždy, typické pro koncentrační tábory. (Bohnice05)

Reklama

Reklama