Až tam nezbyl žádný

“VŠICHNI JSME LOVNÁ ZVĚŘ!...“ /// Skupinka odříznutá od světa na ostrově… v jednom domě… tajemná hudba, pohledy, atmosféra… Připomíná to divadelní představení s parádníma hercema, který ubejvaj a ubejvaj… a jejich místo zabíraj dramatický dialogy… a scény. Je libo detektivku? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román „Ten Little Niggers“ z roku 1939 (ani „And Then There Were None“ z roku 1940), který napsala Agatha Christie, neznám. 2.) Jsem rád, když spravedlnost není slepá. 3.) Thx za titule „Anniie126“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (27.06.2017)

A pak že může soudit jen Bůh.. Doverské ostrovní klima svědčící alibi zahradníků, perfekcionismus výpravy made in BBC, vzrůstající paranoia dobře zahraných viníků a hororový nádech, jako kdyby do Agathy vstoupila Mary Shelley. Znalost toho, kdo stojí za anihilací desetičlenné nevzrostlé roty, co byla dříve skupinou malých původních Američanů a ještě předtím dětí tmavé pleti, není přítěží. Apropo, je zajímavé, jak se ta změna říkanky pod vlivem politické korektnosti zároveň stala spoilerem.. „Věřte v Boha…ale možná bychom se také měli zamknout..“ (06.07.2022)

Další geniální britská záležitost. Osazenstvo, atmosféra, napětí - všechno se vyvedlo. Co mi trochu nedá spát, jsou logické nejasnosti v příběhu. Například - když všichni začnou umírat postupně jako prasata na porážce, tak by se (podle mě logicky) měli všichni držet pohromadě. Místo toho chodili spát každý sám a ráno se divili, že jeden z nich natáhl bačkory. Podle mě to vrahovi až moc usnadnili. Možná si i stačilo přečíst onu říkanku do konce, ne si recitovat kousek po každé vraždě. A další věc - vrah zkrátka nemohl vědět všechny podrobnosti o každém z "černoušků". I když přihlédnu k jeho zaměstnání, je to vysoce nepravděpodobné. Nehledě na to, že zkrátka nemohl jistě předvídat, jak se to mezi posledními přeživšími vyvrbí. Během sledování mě napadaly i další mezery, ale i přes svoji nedokonalost jsem vážně potěšena, že něco takového vzniklo. (31.01.2016)

Prázdné člunky tkají jen vítr. Nemám tady strašidla, jsem stařec v domě plném průvanu u větrného kopce… Ano, v tomto případě člověk už musí sáhnout k opravdové poezii, aby našel vhodné přirovnání. Aby snad nedošlo k masovému rasovému nedorozumění, pohoršení, válečnému konfliktu, či, dokonce, k bojkotu televizních přijímačů, černoušci z knižní předlohy se dali na vojnu. Ale to je jen jediná nedokonalost na kráse této adaptace. Deset provinilých vojáčků pochoduje v rytmu, udaném madam Agathou vstříc jistému konci. Občas musela filmová adaptace sice udělat lehčí úkrok od předlohy, jindy úkrok udělala, i když nemusela, ale nechme to koňovi. Casting je bezchybný, lokace taktéž, atmosféra krásně houstne, až je v posledních scénách na beton. A pokud by to tvůrce čirou náhodou zajímalo a nevěděli, co s načatým rokem, moje další oblíbená díla od královny detektivek jsou třeba Hadí doupě nebo Past na myši. Chytrému napověz… :) (17.01.2017)

Téměř jsem nevěřil, že to jde i bez Suchetova Poirota. Jde to a na výbornou! Myslím, že jde o nejlepší knihu Agathy Christie, a proto mě zfilmování extrémně zajímalo. Tvůrcům se podařilo perfektně přenést hlavně atmosféru celé knihy. Obavy, podezřívání, mysteriózno. K tomu výborně zvolení herci a rozumné rozložení do dvou hodinu a půl trvajících dílů. Bavily mě i flashbacky, které nerušily a výborně dovysvětlovaly minulost hlavních postav. Pro mě velké překvapení a jedna z nejlepších a nejnapínavějších adaptací od Agathy. (07.01.2017)