Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dusivé poměry v měšťácké rodině zobrazily v druhé půli 50. let vícery filmy - tento patří k méně známým, i když dosahuje velké emoční působivosti, zbavené prvoplánových ideologických tlaků. Titulní hrdinka, majitelka činžáku paní Dulská, pevnou a despotickou rukou ovládá své blízké i nájemníky. K dosažení svých cílů mistrně kombinuje slzy, vydírání i zákeřné intriky či neváhá zneužít důvěřivou a pohlednou služku Hanku, když chce, aby její syn neflámoval. Vše se najednou obrací, když Hanka otěhotní... Zdání dobré pověsti je pro ni ale nade vše. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (52)

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Ani pořádně nevím proč, ale čekal jsem spíše komedii a úvodní minuty Morálky paní Dulské mě v tom navíc utvrzovaly, takže čím dramatičtější pak byl film, tím jsem já byl překvapenější. Před Zdeňkou Baldovou klobouk dolů - ve vážném stavu hrála tak přesvědčivě a s takovým nasazením, že by snad nikoho ani nenapadlo myslet na její podlomené zdraví. ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Je až k neuvěření jak s vysokým temperamentem, a to na samém sklonku své filmové kariéry a v podstatě i jejího života se tato velká herečka (pro všechny tenkrát matka Baldinka) přehrála do zcela negativní role...Morálka paní Dulské, žena od početné rodiny, kterou vede svou pevnou rukou a kdy je ochotná použít i ty nejnemorálnější a pletichářské způsoby. Po jejím boku si zahrál Bedřich Vrbský pasivní a ve filmu skoro nemluvící manžel..Dvě úplně povahově rozdílné dcery rozmazlený a závistivý spratek Heša (Alena Martinovská) a milounká Mela (Jana Brejchová), lehkomyslný syn Zbyšek (skvělý Vladimír Ráž), hodná služebná Hanka (Věra Tomášová) a koketní bezohledná neteř Juljačevičová (Vlasta Fabianová)..Konečný obrat a zvrat byl opravdu vyloženě komický. Tisíc zlatých nakonec veškeré to trápení vyřešilo. Lepší průměr 3,5/5* a to lepší od Jiřího Krejčíka. ()

Reklama

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Koncert Zdenky Baldové, Vladimíra Ráže, Marie Tomášové a začínající mladičké herečky s půvabnýma očima (na kterých založila svou kariéru) Jany Brejchové. Film je sice označován jako komedie, ale mi to vůbec k smíchu nepřijde, naopak - tak to, bohužel, v mnoha rodinách bylo, kde měli atraktivního syna, který nenechal žádnou sukni na pokoji a rodinné peníze vyřešily mnohé společenské skandály. ()

Blofeld 

všetky recenzie používateľa

Podle stejnojmené divadelní hry polské dramatičky Gabriely Zapolské z roku 1906 vzniklo působivé drama, v němž Zdeňka Baldová opakuje svou roli z nastudování Tylova (Stavovského) divadla z roku 1954. Její výkon je obdivuhodný a dokazuje, jakou byla skvělou herečkou, ale zbytek obsazení se nijak nenechá zahanbit. Dojemný precizní výkon podává Marie Tomášová coby utrápená krásná služtička, jejíž příběh film vypráví. Vladimír Ráž mi tu něčím připomínal Laurence Oliviera - jeho samolibý zhýralec se zárodky charakteru je velice uvěřitelný. Famózní je Vlasta Fabianová, někde mezi koketou a matronou v roli zákeřné tety. Jiřina Šejbalová a Jana Brejchová hrají poměrně jednoduše načrtnuté kladné postavy, které jim nedávají mnoho hereckého prostoru, ale jejich výkony jsou rovněž velice povedené. Snad jediný, kdo tak úplně nesedí, je velice přemrštěně exaltovaná Alena Martinovská, která svou rozmazlenou Hešu dost přehrává - v porovnání s relativně civilními výkony zbytku obsazených to působí jakou pěst na oko i ucho. Krejčíkova režie je naprosto precizní, tíživé scény jsou vhodně vyvažovány humornějšími momenty (scény z tanečních, ...) a kameraman Vladimír Novotný vytváří velice zajímavé kompozice. Silný filmový zážitek. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Film o ne vábných stránkách kapitalismu lze udělat nejen s vkusem, ale i úsměvem a nadhledem. Měšťácké pokrytectví (existuje ovšem i proletářské a zdaleka se neomezuje na komunisty) bylo a je vděčnýn tématem. Zatímco soudobý konzumismus je chápán a nazírán současnou veřejností odlišně, zdaleka ne vyhraněně, ten starý byl za stara skoro vždy kritizován. Zprava, zleva, zespodu - a když to jen trochu šlo - i zeshora. Svým způsobem čítankový příběh ve stylu Olbrachtovy ANNY PROLETÁŘKY "ozvláštňuje" několik "maličkostí": vedle brilantní Krejčíkovy režie k tomu přispívá i scénář Jiřího Frieda a pak přímo přehršel uměleckých výkonů, jimž v titulní roli vévodí stařičká Zdena Baldová, pro niž nesmíme zapomínat na Fabianovou, Tomášovou, Šejbalovou či tehdy zvláště mladou Janu Brejchovou. Zhýralost sluší i standardní suverenitě Vladimíra Ráže. Zapomenout nelze ani na dobře fabulovaný obsah, v němž je protikladem jásotu jedné strany (kolem paní Dulské) i postupný nárůst sebevědomí hlavní hrdinky. Právě toto odmítání schematického chování "výcviku a zase výcviku ..." v duchu obligátního dobového černobílého vnímání problému, je zdrojem síly Krejčíkova přístupu. Ocenění zaslouží i rázné pojetí Šejbalové v její roli rázné, přímočaré dívčiny tety. Nezávisle na datu natočení máme před sebou jeden z mála filmů padesátých let, které svou úrovní i sdílností oprávněně oslovují již několik generací filmových diváků. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (5)

  • Křestní jméno paní Dulské (Zdeňka Baldová) bylo Aniela. (Zdroj: Průšvihy Zdeňky Baldové) (M.B)
  • Zdeňka Baldová si záhrala paní Dulskou v alternaci s Mílou Páčovou také v roce 1954 v Národním divadle, a to celkem 99krát. (kosticka7)
  • Na premiéru filmu se Zdeňka Baldová nechala přinést na židli, byla už velmi nemocná. Týden po premiéře filmu zemřela. (M.B)

Reklama

Reklama