Pension pro svobodné pány

Predpokladal som, že v treťom pokuse o zinscenovanie O'Caseyho predlohy sa Jiří Krejčík vyhne niektorým miestam, kde som nervózne dvíhal obočie. A nebolo to iba v prípade Abrhámovho hysterického herectva, ale aj niektorých scén v záverečnej štvrtine filmu, ktoré do celkového rámca nie a nie zapadnúť. Inak som nemal výhrady, v prvej polovici ma rozohra medzi Abrhámom a Janžurovou bavila, takže pôvodné hodnotenie bez problémov ponechávam. (11.10.2020)

Do pensionu pro svobodné pány mají přísný zákaz dámské návštěvy. Jak se zbavit uprostřed noci otravné ženské, v neopakovatelném podání Ivy Janžurové, poskytne návod neopakovatelně "uksichtěný" Josef Abrhám. A ten začátek je vtipný, ale po nějaké době se dostaví zdlouhavost a přijde se i na to, jak je to tak nějak vesměs o ničem. Pro vybrané herecké výkony a pro pár starých perníčků, když dámu honí mlsná, se to vyplatí vidět. Snad mě cholerický režisér Krejčík nezaškrtí, když si dovolím o jeho filmu prohlásit, že je to vtipná konina natočená s divadelním minimalismem, který je ve filmu vždy spíše na škodu. 60% (03.06.2012)

Asi to bylo slavné představení v Činoherním klubu a ani se nedivím, bylo báječné sledovat nádhernou konverzačku mezi Abrhámem a Janžurovou, zvláště Iva Janžurová předvedla i ve filmovém zpracování už jako mladinká jeden z vrcholných hereckých výkonů. Bohužel, v okamžiku, kdy se na scéně objevil Jiří Hrzán, změnil se slovní humor v humor spíše groteskní, ten byl ještě slušné kvality, ale závěr s šekovou knížkou, úprkem do noční ulice a zvláště zásah zřízenců blázince, to bylo úplně ujeté v záporném slova smyslu a jednu hvězdičku jsem musel ubrat. (05.12.2017)

Spíš 3 a 1/2. První dvě třetiny výborné, dráždivá titulková sekvence, vtipné dialogy, dynamika (což u převodu divadelních inscenací do filmové podoby zdaleka nebývá pravidlem), ohromné nasazení herců (viz až akrobatické eskapády Jiřího Hrzána) vše podléhající koncepci a řádu. Poslední třetina se však režisérovi bohužel poněkud vymkla z rukou, jakoby nevěděl, jak to celé ukončit, a celý film vyznívá do ztracena. (07.04.2005)

Krásná konverzační komedie, můj nejoblíbenější film Jiřího Krejčíka. Chybělo málo a vůbec by nevzniknul. Krejčík nejdřív v r.1965 natočil Pension jako tv inscenaci, ale ta byla nekvalitní, místo hercůse v ní pohybovaly mátožné šmouhy s ostrými konturami a zvuk nestál za nic. Diváci si stěžovali a Krejčík zuřil, že mu televize neposkytla kvalitní materiál. Hra se ale přesunula na jeviště Činoherního klubu, kde se stala tak populární, že se Barrandov dal přesvědčit k filmu. S jednou podmínkou: poslali Krejčíka do Londýna za vdovou po Seanu O´Caseym, aby získal práva a dali mu na to směšných 30.000 Kčs. S filmovými právy je to vždycky složitější než s divadlem a televizí, nicméně Krejčík paní O´Caseyoou natolik okouzlil, že mu je věnovala zdarma. :-) Ten film je krásný právě tou vybroušeností, zkušeností Krejčíka i herců s látkou a s diváckými reakcemi na ni.100% (11.04.2003)