Skif

Vynikající výprava byla první věc, která mne zaujala, zejména detailně propracované kostýmy a autentické prostředí stepí. Souboje byly choreograficky skvěle zvládnuté a koukatelné. Čekal sem jednoduchý příběh, ale dostal sem docela povedenou promyšlenou zápletku s nečekanými událostmi vývoje. Když jsem například po půlhodině sledování zjistil, že mám před sebou ještě dobrou hodinu filmu – zaradoval sem se. Líbilo se mi to! A stejně tak se mi líbilo i obsazení. Tento film mne opět dostal do situace, kdy jsem od něj nic nečekal, ale o to překvapenější sem na jeho konci byl. Líbí se mi, že si filmaři nekladli vysoké ambice a drželi se na úrovní takových řekněme kmenových válek. A na tomto poli, kde není nutné „vyrábět“ megalomanské bitvy a sekat nekonečné armády film výrazně vyčnívá. Pakliže tedy máte rádi historické filmy s velmi jemným nádechem/náznakem fantasy (záleží, jak moc budete akceptovat ten souboj v aréně) a moderně pojatými souboji ve stylu RPG, nebudete zklamaní. (10.09.2024)

Ruská historická dobrodružná řežba! Nakolik je film věrný historii netuším, ale za mne velmi milé překvapení odehrávající se v 6 stoletím před naším letopočtem, kde působili takzvaní Skytové pyšní válečníci Iránského původu a jedním z nich je hlavní hrdina Lutobor, který se vydává na nebezpečnou cestu, aby zachránil svou rodinu a zároveň spojí síly se svým nepřítelem, který vyznává boha Arese a byl vytrénovaný jako mašina na zabíjení. Největším plusem jsou rozhodně akční scény, kde je velmi inovativní netřesoucí se kamera a moc hezky střídá úhly bez střihu a choreografie soubojů tedy vyniká perfektně, především maniakální antihrdina Kuna tu s noži předvádí takové kousky, že jsem to sotva rozdýchával. Je to pěkně špinavé, barbarské, drsné a pořádně krvavé s mystickým nádechem dřívějších bohů a to je mi hodně blízké. Anglický dabing se sice moc nepovedl a herci kvůli tomu občas přehrávají, přesto se jedná o dost slušnou a zábavnou řežbu,která svůj účel plní.75% (05.10.2018)

Ale jo. Akce je slušná, souboje na nože mají dokonce vysokou úroveň a dojde i ná nějaké ty krvavé cákance. Veskrze mi ani nevadilo, že spoustu motivů si film mírně řečeno vypůjčil. Herecky jakž takž, ale zase jsem si musel chvilku zvykat na přehrávání, které je pro podobné ruské filmy charakteristické a tvůrci se nevyhnuli ani tradičnímu patosu. No a nakonec se tu najde i pár věcí, které působí vyloženě bizarně, což platí především pro setkání s Velesovými vyznavači. Ale to spíš pobavilo, takže nakonec hodnotím relativně kladně. 60% (14.09.2018)

Nestává se mi příliš často, abych narazil na fantasy film, ze kterého se postupně nevyklube úplná kravina, nebo v němž tvůrci nezvládnou vizuál. Tady se to povedlo a Rusové ukázali, že když opravdu chtějí, mohou vyškolit i hollywoodské tvůrce s jejich často až slaboduchými scénáři. Děj byl přímo našlapaný akcí, pohani prolévali krev se stejným zápalem, jako kdyby pobírali plat od svaté inkvizice, a přestože byl příběh jasně předvídatelný, hodně mě bavil. (05.03.2019)

Už se nám zde ti zdejší samozvaní hororoví exprdi začínají vzájemně intelektuálně křížit, a tak úvodem musím pogratulovat jednomu z nich k dokonale livingdedovskému komentáři s obsahem. Chápu, že stát se zdejší tolik uznávanou komunitní autoritou mnohdy obnáší čumět na kamryp s anglickým dabingem a turkmenskými titulky na své Nokii 6210, jen abych tu měl zvratek jako první a bylo mi z toho teplo u šulínka, popřípadě po vzoru labilní trolí Psychorkonkurence to sem rovnou naprudko tolik fundovaně napálit jen na základě přívěsu či podle gůgltranslátorem špatně přeložených anotací k filmu s premiérou v roce 2022, avšak pak se jednomu při následném „erudovaném“ chytračení může lehce stát, že se nejen o nějakých 15, 16 století sekne v období, kdy se film odehrává, ale také vcelku snadno v tom rozpixelizovaném zrnění doprovázeném pro dotyčného zcela nerozluštitelným praskajícím angloturkmenským galimatyášem ani nepochopí, kdo je kdo. Takže už to nehul, Evile, a příště se ani neobtěžuj čumět na nesrozumitelné pohyblivé obrázky, prostě si jen přečti ruský název a rovnou expertně napiš, že se jedná o dramatický životopisný film o neohroženém slovanském skifaři Chalupovi, odehrávající se v době napoleonských námořních válek, což v konečném důsledku bude úplně stejně veselé a informačně hodnotné. Takže, Sojuzmultfilm sice spařil po několikáté zalitý lógr z bylin a vesele čorkařil od Барбарa Конанa, přes Викингov Михаила Крайтонa až po kultovního Морозкa, ale výsledkem je krásně udělaná, soubojově vytuněná, roztomile brutální a kulantně odsejpající fantasy pohádka o krajně nesympatickém ňoumovitém družiníkovi zmrdského knížete Olega I. Černigovského (cca 1050 – 1115 n.l.!) , který sice nepádloval, ale i tak se, doprovázen skoro věrným druhem, pankovým skifařem Kolčavou, vydal po požití kouzelného lektvaru druida Babojagixe pod heslem „Kdybys nebyl čurákem, nestal by ses medvědem“ na zábavnou dobrodružnou výpravu za vyrváním své milované Nastěnky ze spárů skythských vražedných nájemníků, t.č. již méně pyšných a téměř před úplným vyhlazením. Ale kdo ví, mohli to být i tak zvaní Chetité ve službách ázerbajdžánského prezidenta, kteří v 18. století před naším letopočtem útočili na Peru a Lutobor byl laponský národní hrdina, co od nich vyčistil Island. Teď fuckt nevím a mohu být mírně hystericky neakurátní, ta slangová turkmenština někdy děsně polyká koncovky. Každopádně se mi to líbilo! (06.01.2019)