Prodavač humoru

Nemám z tohto filmu najlepší pocit. Pripadá mi nevyrovnaný a status takmer zakázaného filmu mu na kvalite nepridáva. Režiséra Krejčíka si vážim, ale týmto filmom sa nevyznamenal. Na druhej strane je pravdou, že satirický osteň filmu bol zameraný na javy, ktoré sa vo väčšej miere v kultúre prejavili až neskôr. Neľutujem, že som si film nepozorne pozrel a postupne si zvykám, že televízny prijímač je prístroj, s pomocou ktorého sa ku kvalitným filmom nedostanem. (19.05.2021)

Humor na cestách, písničky, vtipy, tance...ano Kandrtův humor a "populární umělci z filmu a televize" - to byla opravdu krásná směsice estrádních zhovadilostí...tenhle film jsem si prostě zamiloval a je mi líto že se v televizi neobjevil už hodně dlouho, kromě Kandrta je ještě špičkový "výběr talentů" na začátku. (19.07.2005)

Jiří Krejčík ve svém posledním barrandovském celovečeráku na soudruhy vyplázl jazyk a dal jim to totálně sežrat. Prej kultura a lidi to chtěj. Satinský, Divíšková, Vyskočil a Zedníček jsou absolutně skvostní. Posledních dvacet minut je špička a důkaz, že vykašlat se na normalizační kompromisy mělo smysl, i když jste dobře věděli, že si na vás ti nekompetentní idioti zchladí žáhu. Genialita. (28.06.2018)

Výpověď je to sice drsná a v dobovém kontextu pochopitelná, nicméně se nelze divit tomu, že distribuce filmu byla velmi omezená a televize se ho dočkala až po roce 1989. A samozřejmě navzdory dnešním sympatiím je zároveň ale nutné vnímat fakt, že se Krejčík podepsal pod obyčejnou upocenou adaptaci románu Romana Ráže s velmi slabými hereckými výkony (jediný dobrý nápad tu byl obsadit Danu Vlkovou jako falešnou francouzskou zpěvačku, protože ta si v té době udělala ve skutečnosti zahraniční jméno při svých výjezdech s duem Kamélie, ale to je asi tak všechno, co lze zmínit s plusovým znaménkem). Zvedat výstražně prst nestačí. Nasrat bolševika nestačí. Na dobrý film tedy určitě ne. (23.07.2024)

Jak je vidět v posledním Krejčíkově celovečerním filmu, problém "komerčního zboží" v divadlu, filmu a televizi propukl ve velkém již dávno před vznikem komerčních televizí. Krejčík ve filmu zachytil v autentických reáliích své doby takový obchod s laciným humorem již za socialismu, kdy titulní hrdina se začne ocitávat v hraničních situacích kolem obchodu s humorem. Neostává jenom u klasického vyprávění děje, míchá v tíživých momentech i poměrně hrůzostrašné snové flashbacky (připomínající od Krejčíka o tři roky starší Povídku malostranskou). Ale přes to všechno jaksi v té poměrně dlouhé stopáži film místy hodně ztrácel na šťávě. Estrádní čísla "Humoru na cestách" na čele s moderujícím i zpívajícím Kundrtem /Ivan Vyskočil-starší/ působí přesně tak, jak dle obsahu filmu mají – příšerně. Bohužel jich bylo v celém filmu tolik, že pravděpodobně právě ony srazily i celkový dojem z filmu, na který se ale rozhodně stálo za to podívat. Naopak prvních 20 minut (jako příprava na vhození do kulturního a morálního "temna" v 80. letech) v podobě konkursu nejrůznějších talentů a s porotcem Leošem Suchařípou byl docela super nářez! Miloš Forman natočil v Konkursu (1963) filmovou předzvěst o soutěži ve stylu Superstar, Jiří Krejíček zde načrtl přehlídku ucházejících se "talentů" ve stylu budoucího Česko Slovensko má talent (probíhající s odlišným názvem v různých krajinách světa). Možná škoda, že tuhle část námětu nevyužil na celý film. Z konkrétních estrádních čísel více zaujala snad jen "Kamélie" Dana Vlková jako šansoniérka Madelaine. 65% (29.06.2018)