Vyšší princip

"Vyšší princip morální mi nedovoluje Vás k něčemu nutit. Úvod nabáda k naturalistickej surovej vízii nacistickej okupácie po atentáte na Heydricha, Krejčík sa však na situáciu díva trochu iným spôsobom a, podobne ako práve spomínaný Romeo, Julie a tma sleduje osudy skupiny študentov posledného ročníka a učiteľov na gymnáziu, ktorí spočiatku kvôli malému nedorozumeniu čelia nacistickej mašinérii a stroju na zabíjanie. Pôsobivý príbeh obyčajných ľudí tvárou v tvár smrti s rebéliou na perách. Hercov netreba komentovať. Škoda len, že som pri neskorom nočnom vysielaní mal problém udržať oči otvorené, čo zážitok neželane skresľuje. 85% (07.05.2014)

Dokonalé vykreslení mrazivé atmosféry v nacistické okupaci, přesněji po atentátu na Heidricha. Doba, ve které každé slovo mohlo znamenat smrt. Pro mně v zásadě skličující a velmi dojemné drama o osudu tří studentů a jejich blízkých. Patrně jedno z nejlepších ztvárnění, kde se pocit zmaru a beznaděje naprosto bez varování přenese na diváka. Pro některé lidi povinný snímek.. 100% (23.11.2009)

Československé Paths of glory dopadli podobne, ako tie Kubrickove. Ale pochybujem, že ich scenár ten československý nejako ovplyvnil. Krejčírovi sa podarilo vo svojom filme predstaviť nacistickú okupáciu ako peklo, a to bez rozbombardovaných exteriérov mestských ulíc. Skoro tento film pôsobí ako dystopické sci-fi z budúcnosti typu 1984, bohužiaľ iba reálne zobrazil našu realitu. Z technického hľadiska (ktoré tu nie je až také dôležité, že, ide predsa o posolstvo) sa dá skritizovať dĺžka, občas sa film predsa len trochu tiahne. Emócie mu ale nechýbajú. No a na záver iba toľko, že podobné veci v menšom rozsahu sa diali aj v komunizme, lenže my o tomto období točíme radšej komédie. Ale to je zase iba moje, neviem už koľké, hádzanie hrachu o stenu. (27.09.2012)

Doteď byl pro mne Vyšší princip pouze položkou v maturitní otázce. Nyní dostal i fyzickou podobu. Na ní mi vadila zejména Skálová a také rozvláčnost děje. Film sice není viditelně natahovaný, ale celou dobu se tak nějak vleče. No a Skálová. Ta mi začala svým pohledem a řečmi, ať už když lovila Ryšánka nebo prosila tatínka, lézt na nervy hned po pěti minutách a lezla po nich úspěšně až do konce... Překvapil mne Hujer jako uvědomělý kolaborant a zejména vysoké požadavky na znalost němčiny... 80% (26.02.2012)

Z hlediska vyššího principu naučného jsem si jist, že je tento film ideální látkou pro dvouhodinovku českého jazyka kterékoliv střední školy, přijde-li ke slovu takzvaná hodnotná kinematografie. Hlediskem vyššího principu mravního v jeho podání už si tak jistý nejsem. V pročítaných komentářích narážím především na slova o atmosféře a skvěle vykresleném zlu té doby (jistě jsme ho všichni zažili), s čímž nedokážu souhlasit, jelikož československá tvorba přinesla nejeden podstatně lepší snímek o krutosti ať už nacistického, totalitního nebo jiného původu. Vzpomeňme třeba na Obchod na korze, Ucho, Kladivo na čarodějnice, Spalovače mrtvol či na pozdější Je třeba zabít Sekala. Schémátko se zatčením, ušlechtilou snahou profesora, popravou a dnes už klasickým závěrem mi s odpuštěním přišlo bezmála směšné. Ne proto, že by snad bylo špatně natočeno, ani proto, že bych nedokázal docenit tíhu tehdejšího bytí, kdy člověk ztratil prakticky veškeré jistoty svého života, jenže mustr Vyššího principu je jen vrcholkem potenciálního ledovce a scházel mi u něj třeba ten geniálně dusný psychologický podkres Obchodu na korze. Doba pokročila, filmové umění se vyvíjí a na minulost nelze zapomínat. To je fakt. Radši si o ní ale příště pustím jiný film. Mimochodem, vcelku jednoduché morální poselství, jak vystřižené z učebnice literatury, není v tomto případě dostatečně nosným aspektem a po všech těch letech působí jako kárání již uvědomělého žáčka. To sice není problém filmu, ale my mu taky nevyčítáme ovlivnění jistými rysy doby jeho vzniku, že? Se vší úctou. (28.01.2010)