Motýľ: Útek z väzenia

Narozdíl od remaku Intouchables, což byl tak skvostný fllm, že dělat remake po šesti letech je tak neskonalý průser, jsem si tento remake Motýlka užila. Nejen pro kameru, střih, hudební doprovod, lokace, ale hlavně skvostný herecký výkon Ramiho a Charlieho mě přikoval k obrazovce. I přes delší stopáž film utekl velmi rychle. Pokud dělat remake, tak takovýmto způsobem. (11.05.2019)

Výprava je věrohodná, herecky celkem slušné, problém je, že v příběhu, který absolutně nepotřebuje žádný remake. Původní film s McQueenem a Hoffmanem je dodnes svěží a ve všech aspektech překonává tuhle předělávku. Navíc, ať je Hunnam sebecharismatičtější typ (jako že opravdu je), tady to herecky nezvládá, zejména ve scénách na samotce a nemám pocit, na rozdíl od McQueena, že by nějak trpěl a že by se na něm ty léta trýzně nějak podepsaly. McQueen byl na konci zlomený muž, který ještě ze sebe vykřesal poslední zbytky sil, Hunnam to tak nějak projde lážo plážo, a to, že mu maskéři nabarví vlasy na bílo, z něj trpícího neuděláte. Když odhlédnu od toho, na tomhle filmu není jinak vysloveně nic špatně, ale je úplně zbytečný. (17.06.2019)

Ničím nevynikající přepis románu. Ve scénách ze samotky jsem měl pocit, že sedím v divadle a sleduji Hunnama, jak se na jevišti snaží evokovat vězení. McQueen a Hoffman pojali v roce 1973 své role komplexně. McQueenovi jsem věřil tu jeho zarputilost, tu jeho touhu utéct, i ten jeho boj se šílenstvím na samotce, Hoffmanovi jsem věřil tu ztracenost a závěrečnou rezignaci. Tady vidím Hunnama a Maleka, jak si s pomocí maskérů hrají na vězně. Motýlek má cenu být vyprávěn znova a znova, protože to, co se dělo na Guayaně, je docela nedávná minulost. Ale tomuto přepisu chybí síla a emoce. (18.10.2019)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)

nikdy jsem nebyl fanoušek původního Motýlka,protože ač se mu nedá upřít olbřímí charisma Stevea McQueena a výborný výkon Dustina Hoffmana,mě přišel extrémně utahaný a dost často sem se nudil.Díky tomu jsem tak od remaku nečekal nic a i to jsem přesně dostal.Noer totiž dokázal na menší stopáži dosáhnout ještě větší nudy.Nový Motýlek navíc vypadá spíš jako kastrát,jen proto aby na něj šli mladší diváci a to se stejně nestane.Charlie Hunnam nejednou dokázal,že charsima má také,ale tady jako by ho někde zapomněl,podobně jako u Ramiho Maleka jeho minimalistické herectví prostě nestačí...40% (02.11.2018)