Motýľ: Útek z väzenia

Originál jsem neviděl, nicméně po tomhle peckovém remaku ani nemám sebemenší důvod to měnit. Motýlek sice totálně všude prošuměl a většina lidí patrně ani nebude vědět o jeho existenci a dle mého je to obrovská škoda. Ať už samozřejmě kvůli hercům, z Charlieho Hunnama teče charisma kdekoliv se objeví a Rami Malek mu zdatně sekunduje (v jiných směrech), doufám, že po masivním úspěchu Bohemian Rhapsody si lidi začnou zpětně dohledávat. Nebo i celkově z prostého faktu, že se jedná o výborně natočený film, jež sice v televizi poběží díky lehce nadsazené naddvouhodinové stopáži půlku večera, ovšem rozhodně doporučuji tomu dát šanci. Velká spokojenost. (21.03.2019)

O třídu lepší než Schaffnerova úmorná tříhodinová verze z roku 1973, přesto tento remake zrovna velký aplaus nesklidí. Noer totiž nedokáže uspokojivým způsobem pracovat s tempem, což je při 133-minutové stopáži učiněná pohroma, a nový Papillon tak zákonitě kráčí ve šlépějích nezáživného originálu. Tvůrci si však dali záležet alespoň na letmém vykreslení ústředních postav a jejich vzájemné interakci. Snímek pochopitelně ani vzdáleně nepřipomíná psychologickou vztahovou studii, ale bohatě stačí, že dává zapomenout na neduhy původního díla, tedy toporné dialogy odříkávané počítačovou intonací či krajně machistického Papillona v podání McQueena. Papillon ode mě obdrží dvě slabší hvězdy. (09.09.2018)

Zremakovať Motýlika je ako zremakovať Psycho: dá sa to, ale prečo? Výprava vo filme z r. 1973 príliš nezostarla. Vlastne je dodnes krásne divoká, nebezpečná a autentická. Herci boli typovo výborní, réžia diabolská, scény vťahujúce, scenár silný. Prečo robiť remake? Lebo niektorí diváci sa odmietajú pozerať na film starý 44 rokov? To je asi jediný zmysluplný dôvod. Iný mi naozaj nenapadá. Robiť remake takého filmu je ako pichnúť si vidličkou do oka – dá sa to, ale načo. Herci sú fajn, réžia tiež a celé to má fajn atmosféru, ale nad celým filmom sa vznáša pachuť ukážkovej zbytočnosti. Nemám nič proti remakom, sú prípady, kedy je remake vydarenejší, než originál. Ale toto nie je ten prípad. (14.11.2018)

Věrná imitace původního filmu. Dva noví představitelé v podstatě imitují dva dřívější bardy. Copak o to, Rami Malek má imitaci zvládnutou s bravurou, sklidil ovace za Freďáka Mercuryho, ale že i Charlie Hunnam ze sebe dostane i kus Steva McQueena (Queen je všude, kde je Malek), to je poměrně nečekané, většinou totiž hraje na hovno. I stalo se a Hunnam je novodobě v kulisách tvrdého vězení třicátých let minulého století, potažmo roky trvající samotky, příjemně přesvědčivý. Zjevem a zajímavým ztvárněním ho však přesto trumfuje Malek. Problémem je, že se jedná právě o remake slavného filmu, přičemž se najde slušný zástup těch diváků, kteří na původní verzi i její představitele nedají dopustit, i když (spravedlivě řečeno) je to úmorně roztažené pojednání, které by klidně mohlo být o tu hodinu kratší, a všichni by to taky přežili. To předělávka má jen ty dvě přijatelné hodiny, ve vězeňských prostorách inkriminovaného Ďábelského ostrova se pohybuje svižně a kolem již existujícího originálu našlapuje s úctou. Završení muklovských toulek Henriho Charriera není úplné terno, nicméně herci předvedli zdárně nakvašené emoce, dánský režisér Michael Noer se solidně etabloval mimo svoji domovinu, přičemž si zrovna nevybral k přepracování jednoduchou látku. Dal jí však důstojné zpracování, které přijde vhod zejména těm, kterým se původní Motýlek z nějakých nevysvětlitelných důvodů vyhýbal jejich zornému poli. 9/10 (16.11.2018)

Zcela ze zvědavosti jsem se rozhodl podívat se na toto nové zfilmování Motýlka. Musím přiznat, že nebylo špatné, ale přece jenom původní Motýlek je mnohonásobně lepší. Po celou dobu sledování filmu mi vadilo, že hlavní postavy vypadají jinak, než na jaké jsem si zvykl v původní verzi. Podívaná to nebyla špatná, ale stačila mi jednou, zatímco původního Motýlka jsem viděl už mnohokrát a ještě se na něj mnohokrát rád podívám. (15.08.2019)