Motýľ: Útek z väzenia

Ničím nevynikající přepis románu. Ve scénách ze samotky jsem měl pocit, že sedím v divadle a sleduji Hunnama, jak se na jevišti snaží evokovat vězení. McQueen a Hoffman pojali v roce 1973 své role komplexně. McQueenovi jsem věřil tu jeho zarputilost, tu jeho touhu utéct, i ten jeho boj se šílenstvím na samotce, Hoffmanovi jsem věřil tu ztracenost a závěrečnou rezignaci. Tady vidím Hunnama a Maleka, jak si s pomocí maskérů hrají na vězně. Motýlek má cenu být vyprávěn znova a znova, protože to, co se dělo na Guayaně, je docela nedávná minulost. Ale tomuto přepisu chybí síla a emoce. (18.10.2019)

Trošku mi přijde jako ostuda, že v nás se o tomto filmu prakticky neví. Nešel do kin a nikde se o něm nepíše, přesto, že se podle mě jedná o jeden z těch lepších filmů uplynulého roku. Charlie Hunnam i Rami Malek předvádí úchvatný výkon, který je podpořen krásnými exteriéry a kvalitním (i když zremakovaným) příběhem. Poctivá filmařina. (27.11.2018)

Věrná imitace původního filmu. Dva noví představitelé v podstatě imitují dva dřívější bardy. Copak o to, Rami Malek má imitaci zvládnutou s bravurou, sklidil ovace za Freďáka Mercuryho, ale že i Charlie Hunnam ze sebe dostane i kus Steva McQueena (Queen je všude, kde je Malek), to je poměrně nečekané, většinou totiž hraje na hovno. I stalo se a Hunnam je novodobě v kulisách tvrdého vězení třicátých let minulého století, potažmo roky trvající samotky, příjemně přesvědčivý. Zjevem a zajímavým ztvárněním ho však přesto trumfuje Malek. Problémem je, že se jedná právě o remake slavného filmu, přičemž se najde slušný zástup těch diváků, kteří na původní verzi i její představitele nedají dopustit, i když (spravedlivě řečeno) je to úmorně roztažené pojednání, které by klidně mohlo být o tu hodinu kratší, a všichni by to taky přežili. To předělávka má jen ty dvě přijatelné hodiny, ve vězeňských prostorách inkriminovaného Ďábelského ostrova se pohybuje svižně a kolem již existujícího originálu našlapuje s úctou. Završení muklovských toulek Henriho Charriera není úplné terno, nicméně herci předvedli zdárně nakvašené emoce, dánský režisér Michael Noer se solidně etabloval mimo svoji domovinu, přičemž si zrovna nevybral k přepracování jednoduchou látku. Dal jí však důstojné zpracování, které přijde vhod zejména těm, kterým se původní Motýlek z nějakých nevysvětlitelných důvodů vyhýbal jejich zornému poli. 9/10 (16.11.2018)

Zcela ze zvědavosti jsem se rozhodl podívat se na toto nové zfilmování Motýlka. Musím přiznat, že nebylo špatné, ale přece jenom původní Motýlek je mnohonásobně lepší. Po celou dobu sledování filmu mi vadilo, že hlavní postavy vypadají jinak, než na jaké jsem si zvykl v původní verzi. Podívaná to nebyla špatná, ale stačila mi jednou, zatímco původního Motýlka jsem viděl už mnohokrát a ještě se na něj mnohokrát rád podívám. (15.08.2019)

Natáčení rymejku něčeho, co je objektivně nepřekonatelné (jakoukoliv diskuzi v tomto ohledu nepřipouštím!), je asi stejně smysluplné, jako kázat El Padronemu Babišovi o slušnosti a morálce. Nicméně přestože původní verzi ze sedmdesátých let považuji za dokonalou, nedalo mi to, zhlédl jsem a musím říci, že výsledek vlastně vůbec není blbý. Jenže ač se Artuš a Freddie snaží opravdu velmi sympaticky, tak McQueena s Hoffmanem nahradit nedokážou a to platí tak nějak o všech aspektech filmu. Přesto bych normálně dával asi čtveřici, nicméně rozdíl mezi touto novotou a klasikou musí být vyjádřen výrazněji. (11.04.2019)