Neporaziteľný: Návrat kráľa

Boyka se tentokráte snaží být větší sympaťák a film chce promlouvat zápasníkům do duše, ale pořád je to jenom zábavná povrchová podívaná s hromadou klišé a chytlavou choreografií, která ze série nevyčnívá a ani nijak nezapadá. Více v recenzi na našem blogu zde (19.04.2017)

Trojkou došel Boyka pětihvězdičkového Vykoupení. Vznik čtyřky byl technicky velmi náročný a vzhledem k průtahům s uvedením si lze vyvodit, že jeho realizace byla otázkou spíše vyšší moci než schopnostmi tvůrců. Jenže prostě když něco děláte srdcem, všechno ostatní včetně rozumu jde do prdele. Takže jo, příběh čtyřky zrovna nezabral sto áčtyřek, ale koukám-li z druhé strany: na co jsme čekali, že to tvůrci navlečou?? Ano, sedělo mi víc prostředí ze třetího dílu, včetně dalších fighterů, tady prostě nabíhají osvalenci do ringu vlastně bez jakýchkoliv expozic a opouští jej ve stavu rozsypaného čaje. I přes jednostránkový scénář se mi ale postava Boyky mimo ring líbila. Stejně jako Alma. Příběh uzavírám jako tu nejtenčí nit, na kterou realizační tým Chapkanov, Florentine, Man navlékl naprosto špičkové bojové korálky. Adkins v mezidobí mezi třetím a čtvrtým dílem absolvoval krasobruslařský kurs u Pljuščenka a okořenil ho svými nárty, patami, lokty, přičemž vznikl nový bojový styl Boykadó. To, co se tu děje v ringu, má samozřejmě v prvé řadě vypadat super, ale ono to jednoduše JE super, protože Adkins, Man, Achabbkahe a další jsou srdcaři a totální šrotovací mašiny, které znají snad jen jednoručky, strečink, gymnastiku a nulovou gravitaci. Mám štěstí, že stárnu, ale vidět tato arénová komba v nějakých patnácti šestnácti letech, bezmyšlenkovitě bych svolil k odjezdu do džungle, běhal bych s kilem hovězího u zadku se smečkou hyen za sebou a nechal si na rectus abdominis pouštět tykve klidně ze stometrové sekvoje. Prostě rozklad na buněčné úrovni, fantazie, euforie, obdivuje tenhle skill maximálně. Navíc je super, že vše krásně vidíme, že funguje kamera, střih, nasvícení... a jen ta hudba pokulhává. Alan Gold a jeho Can´t Stop Me je fajnová, i znovu ta Bring It On, ale jinak vlastně nic. Pátý díl nejspíš uvidím ve věku 40+ (a Adkins 46+), takže své nadšení krotím, ale teď jsem si to užil ještě opět skvěle. Díky za to! (12.04.2017)

Už jsem nějaký ten Návrat krále viděla, takže mě tenhle nemohl vyvést z míry, ano, ano, skutečně tu byl neporazitelný, mrk-mrk. Tedy přiznávám bez uzardění, že dívat se na Scotta Adkinse mezi provazy mě bavilo, svižné tempo aneb furt-se-něco-děje tomu taky pomohlo, hlavní záporák byl celkem zajímavý (Alon Aboutboul), to slizoňství mu kapalo odevšad, no a ten stopadesátikilovej vazoun byl prostě mazlik mazlivej. Připočítám-li k tomu úžasně natočené souboje v ringu i mimo něj, vynechám-li všechny připomínky, vychází mi slušné tři hvězdy. (04.05.2020)

Jak přes kopírák trojky dvojky, ovšem a co je důležitý, přidal se nám malinko (i když jednoduchej) příběh, kterej nám vybočuje i mimo provazy ringu za zdi arény... Musím se přiznat, že mě Boykův čtenářskej koníček bible a bláboly o bohu dost prudí! Zabiják jeho kalibru, je najednou citlivej jak špička jeho vocasu?... Nejde mi to do kupy! Každopádně za návrat v novodobým světě filmu do akčních 80ek-90ek je dát tu čtvrtou stár povinností! 70% (29.08.2019)

Scott Adkins hledá vykoupení, jediné věc, o kterou stojí, je slyšet pár slůvek odpuštění od vdovy, co vede komunitní centrum, ve kterém děti rády kreslí. Všechny souboje jsou tak vlastně jen takový křoví mezi tím, jak Adkins myslí na ruskou vdovu a hlavní záporák není bitkař, ale hlava místní mafie v podání izraelskýho Roberta De Nira. Ale bitky jsou pořád v cajku. (08.07.2018)