Neporaziteľný: Návrat kráľa

Scott Adkins sa konečne zase vrátil k svojej životnej úlohe a síce toto pokračovanie prakticky v každom ohľade za dvojicou predchádzajúcich výborných dielov trochu zaostáva, predsa len je to stále slušná žánrová zábava. Fakt, že sa dej presunul z prostredia väznice mi určite moc neprekáža, ale teraz predsa len trochu vidno, že sa tým celkom dobre zakryl nižší rozpočet, ktorý je teraz podstatne viditeľnejší a vizuál lacnejší, ale predsa len to nie je nič, čo by mohlo výraznejšie prekážať a hlavne teraz, keď takéto filmy aspoň nejakej kvality sa už takmer netočia. Inak zápletka je síce ohraná, ale stále funkčná a navyše patrí medzi moje obľúbené, bojovník, ktorý sa rozhodne postarať o vdovu, ktorej nechcene usmrtil manžela, aby si tým aspoň trochu uľavil svedomie. K Boykovi sa to síce moc nehodí, ten grázel a antihrdina, ktorému išlo len o to byť najlepší ma bavil viac, ale aj v takejto polohe ma celkom bavil a dejovo mi to úplne vyhovovalo. A teraz už k samotnej akcii, ktorá je očakávane prvotriedne zvládnutá, ale predsa už len ničím prekvapivá. Súbojov je ideálne množstvo, väčšina samozrejme v ringu, ale občas sa nájde aj niečo mimo neho. Všetky sú vynikajúco natočené, strihov je zanedbateľné množstvo, pôsobia správne kontaktne a aj tie spomaľovačky sú vždy vhodne použité, aby vyniklo to najdôležitejšie, ale tá choreografia už jednoducho neponúkne nič, čo by po predchádzajúcich dieloch ešte mohlo nadchnúť, aj keď pár výraznejších momentov sa predsa len nájde. A môžu za to aj menej atraktívni a rozmanití súperi, všetci sú samozrejme na vysokej bojovej úrovni, ale chcelo by to aj niekoho s výrazne odlišnejším štýlom, čo by ponúklo priestor pre nápaditejšiu choreografiu alebo aspoň charizmou a dostatočne slizkým charakterom, aby som sa mohol tešiť, keď si ho Boyka podá. Minulé diely toto ponúkli, no tento už nie. Ale nechcem, aby to vyznelo až tak kriticky, na všetky súboje sa výborne pozerá, sú vysoko nad priemerom a najviac som si užil dva predposledné súboje, s dvojicou protivníkov a s najlepším miestnym bojovníkom. Inak obsadenie je aj mimo bojovníkov skôr sklamaním, Boyka je výborný a aj postava vdovy svoj účel splní, ale okrem nich už nie je o koho stáť, nevýrazné vedľajšie postavy a slabí záporáci. Ale som rád, že zmena režiséra sa na filme prakticky vôbec neprejavila. Takže ani tento Boyka určite nie je žiadne sklamanie a v dobách, keď už akčný žáner nestojí prakticky za nič mi takéto parádne béčko dokáže napraviť chuť, ale nestane sa pre mňa takou klasikou, ako práve tie dva predchádzajúce diely, ktoré si dokážem pozrieť kedykoľvek. Tie mali lepší scenár, postavy a aj akciu. 72% (10.04.2017)

Co Vám mám vykládat? Vlastně si už vůbec nepamatuju, o čem byly předchozí díly a čím vším si Boyka v Rusku prošel. Vím jen, že to neměl jednoduchý, a že se musel přes řadu těžkých chvil vysloveně probojovat, což udělal a dopadlo to dobře. I díky tomu vlastně tvůrci natočili čtvrtý díl. A příběhově? Mně to přijde ok. Nejedná se o vůbec nic složitého, ale to jsem ani při začátku u loga produkce Nu Image vůbec neočekával. Naopak jsem se těšil, že si odpočinu a akční scény mi v tomto případě opravdu dopomohly. Tak dobře natočená akce se totiž jen tak nevidí. Je to jenom o bojích a ty boje nemají chybu. Scott Adkins je pořez a je vidět, že si na své postavě dává hodně záležet. Ze začátku jsem si myslel, že je vraždící stroj, ale po chvíli jsem zjistil, že má i emoce. A ty emoce s ním sdílel. Kdo to u béčkového akčňáku dneska má? Plus k tomu dobré akční scény a máte zaděláno o solidní akční nářez, kterých se v jednom roce jen tak nedočkáte. (10.05.2017)

Trojkou došel Boyka pětihvězdičkového Vykoupení. Vznik čtyřky byl technicky velmi náročný a vzhledem k průtahům s uvedením si lze vyvodit, že jeho realizace byla otázkou spíše vyšší moci než schopnostmi tvůrců. Jenže prostě když něco děláte srdcem, všechno ostatní včetně rozumu jde do prdele. Takže jo, příběh čtyřky zrovna nezabral sto áčtyřek, ale koukám-li z druhé strany: na co jsme čekali, že to tvůrci navlečou?? Ano, sedělo mi víc prostředí ze třetího dílu, včetně dalších fighterů, tady prostě nabíhají osvalenci do ringu vlastně bez jakýchkoliv expozic a opouští jej ve stavu rozsypaného čaje. I přes jednostránkový scénář se mi ale postava Boyky mimo ring líbila. Stejně jako Alma. Příběh uzavírám jako tu nejtenčí nit, na kterou realizační tým Chapkanov, Florentine, Man navlékl naprosto špičkové bojové korálky. Adkins v mezidobí mezi třetím a čtvrtým dílem absolvoval krasobruslařský kurs u Pljuščenka a okořenil ho svými nárty, patami, lokty, přičemž vznikl nový bojový styl Boykadó. To, co se tu děje v ringu, má samozřejmě v prvé řadě vypadat super, ale ono to jednoduše JE super, protože Adkins, Man, Achabbkahe a další jsou srdcaři a totální šrotovací mašiny, které znají snad jen jednoručky, strečink, gymnastiku a nulovou gravitaci. Mám štěstí, že stárnu, ale vidět tato arénová komba v nějakých patnácti šestnácti letech, bezmyšlenkovitě bych svolil k odjezdu do džungle, běhal bych s kilem hovězího u zadku se smečkou hyen za sebou a nechal si na rectus abdominis pouštět tykve klidně ze stometrové sekvoje. Prostě rozklad na buněčné úrovni, fantazie, euforie, obdivuje tenhle skill maximálně. Navíc je super, že vše krásně vidíme, že funguje kamera, střih, nasvícení... a jen ta hudba pokulhává. Alan Gold a jeho Can´t Stop Me je fajnová, i znovu ta Bring It On, ale jinak vlastně nic. Pátý díl nejspíš uvidím ve věku 40+ (a Adkins 46+), takže své nadšení krotím, ale teď jsem si to užil ještě opět skvěle. Díky za to! (12.04.2017)

Tady je to hlavně o tom, na jakou rychlost jede Scott Adkins a on očividně jede na nejvyšší stupeň. Co tu předvádí v aréně je naprosto neskutečné, a i když je samotný příběh hodně velké klišé, tak jeho akčně akrobatické výstupy prostě dokazují, jaký je machr a že si prostoru před kamerou zaslouží co nejvíce. (20.04.2017)

Po všech těch odkladech, co mě neskutečně sraly, se Jurášek konečně vrátil a opět natrhnul prdel všem naivkám, co si myslely, že Bójka je porazitelný. Každému soupeři tak kromě rozbití škeble, zlámání žeber a již zmíněnýmu natrhnutí prdele Bojka dává jako bonus zdarma navždy sražený sebevědomí, pocit méněcennosti a chuť plačtivým hlasem volat maminku (pokud je soupeř při vědomí) . Jeden je tvrdohlavej až moc a ne a ne zůstat ležet až dostane finální mordu a už zůstane ležet nafurt, tuhej jak řízek ze čtvrtý cenový. No a průser je na světě, jelikož Jurášek někde po cestě potkal svoje svědomí a tak zatímco ve dvojce by nad tím mávnul rukou, ve trojce by ho to hlodalo no a tady? Přeeesně, jde to žehlit u čestvé vdovy. Ta má dluhy u týpka co si myslí, že se z něj každej posere a je tak na Bójkovi, aby ho vyvedl z omylu. Počet protivníků, co mu křížej cestu rapidně klesá až zůstane jen víc než dva metry vysoká a asi 160 kg těžká steroidová gorila slyšící na jméno Martyn Ford. No a asi pro nikoho nebude zrovna spoiler když vykváknu, že Jurášek sejme i tuhle poslední překážku a, tadááá, týpek co si myslel že se z něj každej posere se posere a bídně chcípne s šukovaným výrazem v mordě. Tfuj na něj, hovno uměl a chtěl pomník. To vše ve fightech s absolutně vymazlenou cholero-grafií, kde Bojka lítá vzduchem a se slovy - mrdám na gravitaci - vás donutí, aby jste měli hubu u kolen a za zvuků lámaných kostí jen nadšeně chrochtali ať je sejme všechny. Ponaučení? Neser Bojku, pyčo !! (17.04.2017)