Úsmevy smutných mužov

On to v sobě ten film nakonec má, nic mu nechybí, snad jen žánr mysteriózní, Jarda už dlouho není z našeho světa a svou roli si jistě užil. Obsazení vynikající, směsice nul, které v životě již nemohou ani o milimetr výš a jejich zachránci v bílém, byli vybrání a využíti excelentním způsobem. Podpořeni režií a stylem vyprávění, který sice v Evropě není ojedinělý, na východě spíše naopak, tam už podobně jedou dlouhá léta a snad i odvážněji, nicméně v českých opatrných vodičkách, naplněných převáženě zbytečnými filmečky na jedno použití, je toto skvostná výjimka, kterou rád podpořím i přes nepříliš originální téma, nicméně, po stránce tuzemské, velmi originálně zpracováno, zobrazeno převážně z jednoho pohledu, víc prostoru postavám "z venčí" by bylo spíše rušivé, pojato hodně současně, což mi nepřekáželo ani po stránce hudební. Pár lidských příběhů a jeden velký o zoufalcích, kteří se snaží znovu postavit na trať a běžet nekonečný životní maratón. [Kino Citadela - Litvínov]. (07.08.2018)

Film mě zajímal hned z několika důvodů, svým tématem a pak také hlavní postavou Josefa, protože pan Formánek byl pro mě zajímavý už dávno předávno jako zakladatel časopisu Koktejl. To, co jsem 90 minut sledoval bylo z hlediska obsahového vnímání odpudivý. Chlast je opravdu zákeřná kurva první kategorie, protože člověk do stavu jako měl Josef sklouzává v podstatě nenápadně a příběh je opravdu drsný, syrový bez romantických přisad. Ničí ti zdraví, rodinu, přátelství vlastně všechny hodnoty které mají v životě cenu. A z Úsměvů to všechno jde, je to hodně intezivní, na mnoho scén se vysloveně nepříjemně kouká, což je dobře a věřím že to byl i Danův záměr. Já bych ocenil aby se tohle promítalo na školách, tam se to v mnoha případech láme. Dan Švehlík je moc dobrej, ale to samé můžu říct i na adresu Jardy Duška a Ondry Malého, to je další tragická figura filmu. V jednu chvíli mu člověk tak přeje a drží palce ... Možná dát víc prostoru manželce Josefa, kterou tady hrála Marika, ne snad proto, že Marika je moje top oblíbenkyně, ale ještě víc by film zdrsněl, vidět ve větší míře dopad Josefovi závilosti na děti a ženu. Chválím i obsazení role táty Josefa. Konečně po dlouhý době zase český film, který přináší kvalitní a především silný zážitek. (12.07.2018)

Pocitový film, který sice má příběh, ale přesto působí jako sbírka střípků podivných existencí, které jsou pospojované kolem hlavní postavy (Švehlík mimochodem super), ale celkově to funguje dohromady hrozně dobře, po hodině a půl jsem se fakt hrozně divil, že už je konec (jinými slovy - skvěle to odsýpá). Filmařsky tu toho moc zajímavého není, herecky ano, ať už nádherně divnej Dušek (který evidentně poslední roky dostává nabídky postav, které jsou mu v osobním životě alespoň trochu podobné), nebo vedlejší Malý a Maryško. Hlavní marš tu je ovšem samozřejmě v naprosto realisté ohavnosti tématu. Dobrý to je. Ende. (31.07.2019)

Velmi silné téma, ovšem absence nosného příběhu. Hodně nepříjemná hudba a ruchy, odcizeně vypadající kamera vytažená do studených odstínů, všude samá modrá... Výborný casting, ovšem divný scénář, rozpadající se do sledu mikropříběhů hned několika postav (což zřejmě vyvěrá už z knižní předlohy), herci (kromě Švehlíka) tak nemají co hrát, tak jenom figurkaří. Film mne nebavil, myslím si, že je vpravdě promarněným potenciálem, takovýhle námět by v rukou schopného režiséra a hlavně scénáristy byl terno... Nad čtvrtou hvězdičkou jsem uvažoval díky silnému tématu, ale nakonec si ji tenhle film dle mého nezaslouží... (19.12.2018)

„ŽIVOT JE VOLBA“ /// O pocitech, který nechcu zažít. Sedím a tupě sleduju Švehlíkovo galapředstavení. (navíc – co by to bylo za film z léčebny, ve kterým by chyběli Malý a Dušek!) Solidní rozhlídnutí se po úplným dnu, kde platí, že dobří holubi se vracejí... Přesto se tady kousek toho optimismu najít dá. A musí (teda aspoň doufám) končit happy endem, protože život nemůže bejt jen delirium tremens. Ale může ho mít člověk posedlej alkáčským démonem? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2014 napsal Josef Formánek, neznám. 2.) Zajímá mě, odkud se berou všichni ti maratónští běžci . 3.) Už ani kapku! Slibuju! /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (08.01.2019)