Obsahy(1)
Zestárlý pražský podnikatel a člen bezpočtu dozorčích rad Leopold Kohák (František Hanus) požívá značnou úctu svého okolí. Málokdo tuší, že veškerý majetek vyženil a že o všem ve skutečnosti rozhoduje jeho panovačná žena (Růžena Šlemrová). Leopold se utápí v nečinnosti a jeho jedinou radostí jsou vzpomínky na dávného kamaráda Lebedu (Jaroslav Marvan) a především na rodnou Sázavu, kde vyrůstal. Jednoho dne mu však dojde trpělivost. Předstírá nervové zhroucení a naoko odjede do zahraničních lázní. Ve skutečnosti však vyrazí do rodného kraje. A stane se malý zázrak: po koupeli v Sázavě začne Leopold mládnout. Navíc ho vykutálený tulák Štverylka (Jindřich Plachta) připraví o všechno noblesní oblečení. Ze starého unaveného Leopolda se tak pomalu opět stává tentýž člověk, kterým kdysi skutečně byl: okouzlující mladík Poldík... (Česká televize)
(viac)Recenzie (64)
Růženě Šlemrové šly takové paničky naprosto skvěle. Jako by snad právě pro tyto role byla přímo stvořena. Trošku mi tady vadila ta její francouzská slovíčka, na které kladla až moc velký důraz. Nicméně, se tím její postava chtěla ještě více povýšit nad ostatní. Myslím, že po Františku Hanusovi musela tehdy toužit většina mladých žen a dívek. Je tu nádherně nasmímaná příroda. Řeká Sázava má skutečně něco do sebe, takže klidně může i čarovat. Zřejmě učarovala i Václavu Krškovi, když sem zasadil děj tohoto filmu. Vůbec se mu nedivím. Nemohl si vybrat lépe. Však taky Sázava je pro romantiky jako dělaná. ()
"Když už jsi řekl hop, musíš i přeskočit." Památná věta, která zazní z úst Jindřicha Plachty coby vandráka Čtverylky. Poetika Václava Kršky je už cítit, i když se teprve probouzí a nadobro je zúročena až v jeho pozdější tvorbě. Řeka čaruje oplývá víceméně naivitou, která byla přítomna ve většině filmů třicátých až čtyřicátých let. ()
"Stalo se, nestalo, věř tomu, kdo chceš." Na pohádky nevěřím, ale mám je rád, takže možná i proto musím tento vcelku poetický Krškův film hodnotit pozitivně. Oné výchozí situaci, kdy si postarší pražský podnikatel Leopold Kohák, kterému mu zdánlivě nic nechybí, uvědomí, že "zradil celý svůj život pro tituly a funkce", bychom dnes asi dali "diagnózu" krize středního věku. V této etapě lidského života muži občas dělají různé "blbiny" a nevyhne se jim ani Kohák. "Příliš jsem si zahrával a popálil se," říká k tomu v závěru. Ono "pohádkové" vyústění filmu, které Kohákovi umožní konstatovat, že "já už nejsem já, je tu někdo jiný," má v reálu jednoduché vysvětlení. Františku Hanusovi, představiteli hlavní role, bylo v době vzniku tohoto filmu sotva 30 let. Ale ona iluze starého zdrchaného muže (za pomocí vousů a cvikru) je zejména v jedné z úvodních scén, kdy se dotyčný opírá o plot, téměř dokonalá. Dokonalé jsou vlastně i všechny ty poetické záběry na řeku Sázavu a okolní krajinu podbarvené kouzelnou hudbou. V jistou chvíli jsem měl až pocit, že je to kýč. Možná to je trošku kýčovité a určitě je to naivní, ale přesto krásné. ()
Rieka čarovala a vyčarovala neuveriteľný filmový zmätok, ktorý je ale práve tým čarovný. Ako sa hrdina ku svojej matróne dostal, ako si stačí oholiť bradu a ako sa všetko takto mohlo vyvinúť, na pochopenie toho treba možno trochu veselej trávy alebo alkoholu. Ale kombinácia žánrov poetický a mysteriózny to vysvetľuje, ospravedlňuje, a som rád, že takýto až nezdravo optimistický príbeh som si mohol pozrieť. Pre povojnové obdobie to mohlo byť veľmi žiadaným artiklom. ()
Pro hlavního hrdinu představuje řeka Sázava symbol svobody, volnosti a uvědomění, že on nepatří do společensky vyššího světa, jemuž vládne přetvářka, namyšlenost a pohrdání ostatními. Příběhově velice naivní až pohádkově vyznívající film, který spojuje poetičnost zpracování s humorem typické prvorepublikové veselohry. ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize
![Řeka čaruje - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/868/161868648_48dd54.jpg)
Reklama