Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 630)
Hviezda patrí určite za najdepresívnejšie skladby, ktoré som kedy počul (hudba: György Ligeti), a ďaľšia určite za preddobné vizuálne stvárnenie. (existuje konšpiračná teória o tom, že Kubrick pomáhal Amstrongovcom pri vytvorení fiktívnych záberov o človeku na mesiaci v 1969 - rok po tomto filme). Musím sa priznať, že jedniné chvíle, kedy som inak netrpel, boli scény s podfarbením valčíka Modrý Dunaj, a pri zistení, odkial sa súčastný autori filmov inšpirovali pri stvárnení "zlých" strojov s červeným "okom". ()
Celý film je jak dlouho nit, která je propletená velmi komplikovaně. Některá místa jsou opravdu pro silné mozky. Již legendární lodě a valčík. Tomu se nedá nic vytknout. Jen radím počkat si tento film až budete vědět, že ho spolknete ;-) a nebo ještě lépe přečtete si knihu a pak to pochopíte.Je pravda, že film se od knihy liší v pár věcech (nedůležitých), ale konec vyznívá lehce jinak než jak zamýšlel génius A. C . Clark. Stanley jako spoluautor scénáře zasáhl a jeho geniální mozek z knihy přetvořil "zjednodušenou" verzi pro diváky, která však podle mě nemůže být kompletně pochopena bez znalosti předlohy. Plakát s lidským plodem a nápisem "Ultimate trip " naprosto dokonale vystihuje toto stěžejní dílo sci-fi a jeden z nejvýznamnějších filmů historie. Pro všechny, kterým se zdá snímek jako silná káva, kterou nepochopili, doporučuji přečíst knihu (možná vám nasměruje správným směrem, možná z části omezí vaši fantazii...). ()
Zvláštní kombinace hudby a obrazu, legendární "Modrý Dunaj" a vesmírné stanice, tajemný monolit a cesta do neznáma. Ve své době nejpřevratnější scifi svým významem daleko překonávajícím Star Wars, Star Trek a podobné ptákoviny. Těžko se to porovnává s knihou, oboje má svoje. Kdo nečetl, ať letí do knihovny. Všiměte si, jak Kubrick dokáže mistrně budovat tísnivou atmosféru s minimem akce. Obyčejná výměna řídící jednotky antény má napětí pěti filmů s přemírou efektů a akce. Film má v sobě ještě to nadšení a radost z poznávání nového a neznámého, kterou jsem cítil jako kluk nad dobrodružnými knížkami. Film tak chápu jako oslavu člověka a jeho schopností podnikat a pronikat do neznámých oblastí vesmíru i poznání. ()
Opravdu netuším, jestli je vůbec ještě třeba něco psát k tak starému filmu. Jedni 2001 : Vesmírnou Odyseu uctívají, druzí jej kvůli nudě nenávidí. Já se musel nejprve seznámit s pozdější Kubrickovou tvorbou, abych do této legendy vlítl naplno a připraven. Pravdou je, že mě film absolutně ohromil. Stanley Kubrick byl génius (ačkoli jako o každém vizionáři panují konspirační teorie), natočit něco tak technologicky dokonalého v roce 68, to mi přijde prostě neskutečné. Ačkoli se v námětu Arthur C. Clarke v mnohém netrefil, některé věci jsou z dnešního pohledu až děsivě reálné. Tvůrcům se podařilo zaujmout i o několik generací mladšího diváka, za což jim tleskám. A ta hlavní melodie, prostě geniální...95% ()
Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. ()
Galéria (321)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (242)
- Hned po premiéře se film kvůli vysokým nákladům nezaplatil, ale díky jeho vzrůstající prestiži a vytrvalým obnoveným premiérám nakonec slušné získy bezpochyby přinesl a zpětně se dokonce stal komerčně nejúspěšnější premiérou roku 1968. Přesná čísla jsou veřejností jen odhadována, ale dá se předpokládat, že zhruba po půlstoletí své existence prodal po celém světě vstupenky v hodnotě kolem 150 milionů dolarů (kdyby se brala v úvahu inflace, šlo by samozřejmě o číslo podstatně vyšší). (NIRO)
- Jeden ze zásadních rozdílů mezi knihou a filmem spočívá v tom, že zatímco v knize je monolit, ke kterému míří Discovery, umístěn na Saturnově měsíci Japetus, ve filmu se nachází mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Podle vyjádření Arthura C. Clarka je tomu tak proto, že se Stanley Kubrick obával, aby nebyl divák příliš zmaten divokými manévry lodě Discovery ve vesmíru. (Milan25)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
Reklama