Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 630)
V rámci cenzury urážek a vulgarismů nebudou takovéto výrazy zobrazeny, aby nedocházelo k prznění mravní výchovy mládeže. Takže, je to ........ ........., přeceňovaná ...... a ........ ...., odvázaný z toho může být snad jen ....... ......... ......, nebo ......... .....!!! A že já ....... ..... se na to vůbec díval. .....! Ba co víc, ........... ..... Kubrick, který je ..... a byl by schopen každého .......... ......... unudit xmrti, to konečně dokázal. ........ ..čovina!!! A víc nemám, co bych dodal. ()
Současná kosmická slina mě konečně přiměla dohnat i ten trapný odvěký rest a vidět Kubricka proslulou "meditaci nad lidskou evolucí a vesmírem". Následně jsem strávil zajímavých bonus 30 minut na YouTube, dozvědět se něco kolem, ale SPACE ODYSSEY u mě ani přes všechnu svoji nadčasovost, působivost (audiovizuál) a podnětnost (symbolický, filosofický, spirituální přesah) nedokázala přebít až příliš alternativní ráz, utahané tempo, chladný odstup od postav, ten lynchovsky stravitelný, mindfuckoidní závěr - kdy víš, že nic nevíš. Nicméně nevylučuji, že se z toho neposeru ještě někdy na příště. ()
Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. ()
Mám ke Kubrickovi ambivalentní vztah. Imponuje mi, že natáčel filmy, které uspokojí milovníka žánru bez trapných polopatismů. A způsob, jakým pracoval s hudbou. Ale co mi na jeho filmech vadí - a vím, že on za to vůbec nemůže - je ta jejich historická nedotknutelnost. Kdokoli se odváží dát třeba Vesmírné odysei méně než pět hvězdiček z pěti, je vystaven posměškům, že "nepochopil Mistra" a měl by se radši dívat na Teletubbies. Ale ten film se nedá hodnotit podle objektivních měřítek. To je možné u schematicky psaných žánrových scénářů, ne u filmu, kde je každá druhá scéna nedořečená a mnohdy bezeslovná, u filmů, které nabízejí řadu interpretací. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že 2001 působí jinak, když ji vidíte spolu s dalšími lidmi a jinak, když se díváte sami (doporučuju), když ji vidíte jen proto, že "v televizi to zrovna běží" a když si ji pustíte, když opravdu chcete. Jiné je to za světla a ve tmě atd. Ten film vám neříká, co si o něm máte myslet, takže záleží na vaší momentální náladě a myšlenkových asociacích, jestli si odnesete dojem další banální story o tom, jak civilizace došla do bodu, kdy je třeba zmáčknout reset, nebo něco silnějšího. Zda ji budete vnímat jako apokalyptickou prognózu nebo naději v lepší příští... Chápu všechny statečné, kteří se odvážili napsat, že jim takový film nesedí a věřím jim dokonce víc než pětihvězdičkovým hýřilům, kteří jen mlhavě blekotají cosi o klasice. Ale radím jim: dejte tomu filmu víc šancí a teprve pak mluvte. 80% ()
Přirovnal bych to k Tenkrát na Západě. Kdo viděl dnes už legendární western, tak už jistě ví, kam mířím. Kdo viděl a zároveň se u toho mohl unudit k smrti, tak zřejmě přestává číst tento komentář nebo ukončuje stahování filmu. Vizuálně je to úchvatné, v kombinaci s hudbou místy geniální, jenže díky přepálené stopáži často utahané a pro bežného diváka nudné. Jenže to vše je potřeba pro nezaměnitelnou atmosféru, která vrcholí při setkání s Halem. Těžko hodnotitelný film, který však ve mně zanechal nesmazatelnou stopu. ()
Galéria (321)
Fotka © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (242)
- O Kubrickovi se mluvilo jako o velmi sečtělém člověku; nápad se Hvězdným dítětem vzešel z jeho hlavy, inspirován dílem Percyho Bysshe Shelleyho „Odpoutaný Prométheus“ a jeho pasáží „Duch Země“. (Trainspotter)
- Během první předváděcí projekce odešlo z kina 241 diváků. (Vrata88)
- Jedna z Kubrickových inovací scénáře, která se nelíbila Arthurovi C. Clarkovi, byla schopnost počítače HAL (Douglas Rain) odezírat ze rtů. Poté, co začaly být vyvíjeny počítače se stejnou schopností, však přiznal, že měl Kubrick celou dobu pravdu. (JayZak)
Reklama