Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 630)
Přiznám se bez mučení, že poprvé jsem to po dvaceti minutách zavrhl. Na takový film se člověk musí dobře psychicky připravit. Druhé zhlédnutí bylo o poznání lepší. Oněch prvních dvacet minut jsem si náležité vychutnal s tváří fajnšmekra a obdivem vůči Kubrickovi. Jeho novátorský přístup bourající tradiční narativní postupy musel ve své době vyvolat šok. Vesmírná odysea je filmem budoucnosti. Ani ne tak tématem, o kterém vypráví, ale režisérskými novinkami, díky kterému je film naprosto ojedinělý a řekl bych, že by nadčasově působil i o dvacet let později. A to je ve světě filmu hrozně moc. Nenapadá mne žádný film, který by tolik předběhl svoji dobu. Kubrick zde jasně dokazuje svou genialitu. A jak víme, genius musí být trochu magor. Je jasné, že film není pro každého konzumního diváka. Ale překonáte - li prvotní rozpaky, užijete si to. Tím, že nedávám plný počet nikterak nesnižuji jeho řemeslnou stránku. Možná její dominance nad ostatními složkami filmu je právě tím problémem. Mám od Stanleyho rád jiné filmy, ale jestli je něco geniálního, pak právě 2001: Vesmírná odysea. ()
Na Claviu se dějí zvláštní věci..... Pokud budeme poctiví, přiznáme, že nelze do konce vysvětlit a pochopit množství metafor, podobenství a souvislostí, které ve filmu jsou...... První tóny a první obrázky nenechají ani mě na pochybách, že tento film je skvostem světové kinematografie. Zároveň však nejsem přesvědčen, jestli mě to bude bavit. Výsledek je tak napůl. Většinou to, čemu nerozumíme velebíme nebo zatracujeme. To platí i o filmech a o 2001 obzvlášť. A tak místo oslavných ód nebo nenávistných slov nepokrytě přiznávám, že to je DALŠÍ Z FILMŮ, KTERÉ NEDOKÁŽU OCENIT. Ani pochopit. Každopádně bych tenhle film doporučil všem! Je to jako se ženskýma (ženský prominou): kdo neměl zrzku, není chlap! A obdiv si S.Kubrick zaslouží, protože vytvořil něco, nad čím zůstává i po 40ti letech rozum stát! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celý život tvrdím, že vážná hudba byla komponována kvůli sci-fi. 2.) Často přemýšlím, jestli spím či hibernuji. 3.) Nevím, jaké je to mít ve filmu přestávku. 4.) Největší frajer mezi počítači je pro mě CML. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S: Troufám si tvrdit, že kdo četl, bude asi tak 100x moudřejší... ()
Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. ()
Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. ()
Současná kosmická slina mě konečně přiměla dohnat i ten trapný odvěký rest a vidět Kubricka proslulou "meditaci nad lidskou evolucí a vesmírem". Následně jsem strávil zajímavých bonus 30 minut na YouTube, dozvědět se něco kolem, ale SPACE ODYSSEY u mě ani přes všechnu svoji nadčasovost, působivost (audiovizuál) a podnětnost (symbolický, filosofický, spirituální přesah) nedokázala přebít až příliš alternativní ráz, utahané tempo, chladný odstup od postav, ten lynchovsky stravitelný, mindfuckoidní závěr - kdy víš, že nic nevíš. Nicméně nevylučuji, že se z toho neposeru ještě někdy na příště. ()
Galéria (321)
Fotka © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (242)
- Slavný režisér Ridley Scott film označil za "nepřekonatelný vrchol žánru." (Partina)
- Jeden z oblíbených filmů režiséra Sidneyho Lumeta. (Kmotr76)
- Jeden ze zásadních rozdílů mezi knihou a filmem spočívá v tom, že zatímco v knize je monolit, ke kterému míří Discovery, umístěn na Saturnově měsíci Japetus, ve filmu se nachází mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Podle vyjádření Arthura C. Clarka je tomu tak proto, že se Stanley Kubrick obával, aby nebyl divák příliš zmaten divokými manévry lodě Discovery ve vesmíru. (Milan25)
Reklama