Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Ryan O'Neal, Marisa Berenson, Patrick Magee, Hardy Krüger, Steven Berkoff, Diana Körner, Murray Melvin, André Morell, Philip Stone, Peter Cellier, Ferdy Mayne (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Príbeh bezvýznameného írskeho hochštaplera, ktorému sa podarí postúpiť na vyššie miesta v spoločenskom rebríčku len preto, aby napokon zažil tvrdý pád. Po otcovej smrti žije Redmond Barry so svojou matkou v skromných pomeroch. Je zamilovaný do sesternice, tá ho však napokon kvôli sobášu s anglickým dôstojníkom odmietne. Keď Redmond v súboji dôstojníka zabije, musí z rodného kraja odísť. Tak sa vydáva na cestu životom, ktorá je plná dobrodružstiev, ale aj podvodov a falošných nádejí. Na tejto ceste si Redmond vyskúša množstvo identít: stane sa vojakom v Prusku, neskôr špiónom či falošným kartovým hráčom. Napokon sa ožení s aristokratkou a zmení si meno na Barry Lyndon. Zdá sa, že v prísne hierarchizovanej spoločnosti 18. storočia šťastie praje takým, ako je on. Redmond Barry je totiž morálne nezaťažený, bez škrupulí, prispôsobivý a najmä vie vycítiť príležitosť. Má však jednu slabinu: po ničom netúži viacej ako po spoločenskom uznaní a rešpekte. Adaptácia románu realistického spisovateľa Williama M. Thackeraya je dôvtipnou satirou spoločnosti, v ktorej je úspech či pád podmienený pôvodom, známosťami a bohatstvom. Režisérovi Stanleymu Kubrickovi sa podarilo s nemenej citlivým zmyslom pre satiru vykresliť postavu Barryho Lyndona ako exemplárny príklad i obeť pomerov, ktoré plodia i ničia hochštaplerov. Pri vizualizácii sveta 18. storočia sa Kubrick inšpiroval dobovými maliarskymi plátnami a mimoriadny dôraz kládol na autentickosť kostýmov, dekorácií a prirodzeného osvetlenia. Za stvárnenie, vystihujúce dobovú atmosféru príbehu, získal množstvo ocenení, okrem iných aj Oscara za najlepšiu kameru, výpravu, kostýmy a hudbu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (442)
"Přes Vaši statečnost jsem si jist, že z Vás nic nebude." Při vší úctě k tvorbě pana Kubricka a cudné kráse lady Lyndonové, tentokrát jsme si neporozuměli. Mě totiž nebavilo sledovat tři hodiny příběh člověka, který mě nezajímal a pokud bych k němu musel najít nějakou emoci, tak jsem ho nejspíš neměl rád. Zkrátka jsem se nudil, onen proklamovaný sarkasmus jsem tak nějak nezaznamenal, dramatickou pasáž se synkem jsem odzíval a pokud mě něco pobavilo, tak to bylo vyplácení lorda Bullingtona rákoskou. Vůbec si myslím, že o fyzických trestech šlechticů by se dal natočit zajímavý film, ale tohle byla jen navoněná nuda. I já jsem v ní zaznamenal onu vychvalovanou kompozici obrazů, vynikající kameru či promyšlené využití barev, ale tohle já prostě neumím ocenit. ()
O Kubrickovi se říká, že nebyl – a ani nechtěl být – skutečným vypravěčem; místo toho přes mrtvoly (herce a štáb) ilustroval svoje postoje a estetické teze. „Kubrick je chladný intelektuál bez smyslu pro humor a jeho filmy jsou přesně takové a stejně jako romantický sadista Hitchcock si i Kubrick počíná jako obsedantní technokrat, který se k umění nachomýtl omylem“ hřímala kritika v roce 1975. Točil filmy o lidech, nebo točil filmy o strojích? Toť věčná polemika salónních debatérů. Na rozdíl od otřesného Spartaka, k němuž se dostal Kubrick takříkajíc na poslední chvíli a nemohl ho kontrolovat, Barry Lyndona si pohlídal a náležitě vyladil a nalezl způsob, jak technicky a autenticky zachytit minulou dobu skrze speciální objektivy (Kubrick si liboval v práci se světlem a sluncem, v aranžování a alternování „magické hodiny“). V tomhle směru suverénně nekolísá, věci jsou přesně na svých místech, srovnané podle zvláštních pravidel, jimž někdy nerozumí ani Kubrick sám. Ale v tom je právě ta síla, krása a čistota Kubrickova díla, a tedy setrvalá (věčná) hodnota – v tom nezúčastněném podání pravdy, v badatelské lhostejnosti. Proto je Barry Lyndon asi jediný film, který přestože vás znaví a emocionálně neuspokojí, máte po jeho skončení nutkavou touhu dopřát si ho znovu. ()
Majstrovské dielo s maximálne verne spracovanou historickou atmosférou so všetkým čo k tomu patrí, od kostýmov, výpravu až po spoločenské vykreslenie sociálnych pomerov 2. pol. 18 st. a to do najmenších detailov. Absolútne perfektné a verné filmové spracovanie určitej historickej epochy, jednoducho nádhera. Príbeh o chudobnejšom, ale zato šikovnom a cieľavedomom hochštaplerovi a neskôr milujúcom otcovi Barry Lyndonovi, aj keď pomerne dlhý a miestami trocha vláčny, upútal už od začiatku a až do konca nepustil. Rozhodne odporúčam do pozornosti, hlavne milovníkom historických filmov. ()
U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. ()
Barry Lyndon - moje odpověď na otázku, proč považovat kinematografii za umění. Zkrátka geniální dílo, kvůli kterým jsem rád, že vůbec nějaké filmy vznikají. Vypravěč mohl být ještě trochu sarkastičtější, ale jinak marně přemýšlím, co tomuhle filmu scházelo k dokonalosti. Ne, prostě nic. (Poprvé 28.10.2009, podruhé 07/2013) ()
Galéria (203)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (31)
- Irsko stále disponovalo mnoha původními domy z 18. století, a tak se Stanley Kubrick rozhodl natáčet tam. Některé domy byly ovšem zpřístupněné veřejnosti, a tak se muselo občas natáčet mezi jednotlivými prohlídkami. Filmování v Irsku muselo být náhle přerušeno, když Kubrick obdržel výhrůžky ze strany IRA – kvůli filmu se totiž po Irsku promenádovali angličtí vojáci, a to jen tři roky po „Krvavé neděli“. Natáčení se okamžitě přesunulo do Anglie. (Rattlehead)
- Tvorba Franze Schuberta, která místy zazní, spadá oproti ostatním skladatelům až do období romantismu, tedy do doby o půl století mladší, než ve které se děj filmu odehrává. (Mr.curry)
- Stanley Kubrick spočiatku uvažoval, že by pre film kúpil práva na slávnu hudobnú tému Nina Roty zo snímky Krstný otec (1972). (Kristusazapad)
Reklama