Barry Lyndon

V rámci dopĺňania základného filmového vzdelania prišiel rad i na entý film Stanleyho Kubricka, ale po skúsenostiach s MECHANICKÝM POMARANČOM a OSVIETENÍM som sa už nebál „ťaživej látky v nudných akademických rukách“. Výsledkom je ďalší úchvatný, viacerými rozmermi popretkávaný (ak nie priamo epický) príbeh. A že Barry nie je cnostný chlap? Nuž... nie je. (09.06.2007)

Napodruhé (a v restaurované verzi v kině) plně doceněno. Sice mám pocit, že bych to musel vidět ještě minimálně dvakrát, abych upřesnil mé nekritické nadšení a zmohl se na výstižnější superlativy než "Kubrick byl prostě jinde", ale i tak můžu říci, že nádherněji natočený životopis z žádného filmového archivu asi nevyhrabete. Kubrick nejenže maluje plátna lépe než Bertolucci, ale především, s chytrou výpomocí zábavného ironického komentáře, naprosto suverénně vypráví a tříhodinový osobnostní portrét povyšuje každým promyšleným střihem nebo hudebním doprovodem, jako bublina ve vodováze udržujícím požadující rytmus výpravy, na nejvyšší filmové umění. První dvě třetiny jsou sice pro rychlejší střídání lokací a zásadních zvratů nedostižné, ale i finální rodinná část nepostrádá ohromující formální preciznost a promyšleným vyústěním překonává i podobně laděný závěr Severu proti Jihu. A ještě jednou se musím užasle pozastavit čistě nad tím, jak film fantasticky vypadá a jak špičkově diriguje vše na mizanscéně, takže kameře většinou stačí jen pomalé oddalovačky nebo horizontální jízdy - například u karetní scény je fascinující, že vždy jen jedna postava zvedne zrak od stolu, zatímco ostatní ho mají sklopený. A třešničkou na dortu je pak vynikající výkon Ryana O'Neala.. Takže jo, Kubrick byl jinde. (10.05.2018)

Barry Lyndon je asi najchladnejší Kubrickov film. Jeho genialita pramení práve z tohto chladu. Je to ale dôvod, prečo som si ho neobľúbil rovnako, ako iné geniálne Kubrickove filmy, ktoré som ochotný si pozrieť aj viackrát. Príliš dlhé a príliš odťažité, s nesympatickými postavami, ktorých chovanie je rovnako nesympatické, čiže sa chovajú prirodzene, ako väčšina ľudí. Takže veľké uznanie tvorcovi, ale srdcovka z toho nie je. (08.08.2012)

Barry Lyndon - moje odpověď na otázku, proč považovat kinematografii za umění. Zkrátka geniální dílo, kvůli kterým jsem rád, že vůbec nějaké filmy vznikají. Vypravěč mohl být ještě trochu sarkastičtější, ale jinak marně přemýšlím, co tomuhle filmu scházelo k dokonalosti. Ne, prostě nic. (Poprvé 28.10.2009, podruhé 07/2013) (26.07.2013)

U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. (08.09.2006)