Mechanický pomaranč

Byl to jenom mírnyj tolšok. Kdo z vás ještě Mechanický pomeranč neviděl, ať se připraví na cokoliv (znalost muzikálu Zpívání v dešti, budiž plusem). Kultovní sci-fi legenda, kde Kubrick míchá elektroniku s Beethovenem a zkouší, co všechno divák vydrží. Zvrácenost na druhou a satira na vše konzumní, s pomrkávajícím sebeironickým závěrem. V 70. letech zapovězený film, dnes právem vyzdvihovaná klasika. (22.02.2010)

Zase další kultovní sračka... Vezmu to rychle. Co se mi na tomto filmu líbilo: zpívání v dešti (pěkně brutální scénka), pak nástup do vězení (mam slabost pro filmy z vězení) a výkon Malcolma McDowella - Co se mi na filmu nelíbilo: všechno ostatní ... Genialitu Mechanickýho pomeranče jsem prostě neobjevil. Proč bych měl teda filmu dát vysoký hodnocení? Protože ho dávaj všichni ostatní? Protože je to "kultovní" film? Ani náhodou. Pro mě je to akorát úchylná slátanina a kýč s několika málo lepšíma momentama. Kubrick asi hodně ujížděl na LSD. Po zhlédnutí jsem to okamžitě smazal a už to víckrát vidět nechci. (16.07.2007)

Ach, ta ujetá 70. léta. Je k nevíře, co Kubrick dokázal vytřískat z celkem nezáživné Burgessovy předlohy a kolika způsoby jeho dílo s divákem komunikuje (vynalézavě použitou klasickou hudbou, barvitou výpravou a kostýmy, cool anglo-ruským slangovým jazykem Alexe a spol). Kubrick operuje hlavně s kontrasty odrážejícími jím napadané pokrytectví a tak je násilí stylizováno jako balet a je podmalovávané nádhernou hudbou. Jako diamant zasazený do šperku se pak skví Malcolm McDowell, předvádějící sugestivně odpudivý herecký koncert. (25.07.2006)

„Co teda jako bude, he?“ To jsem já, Alex a můj tragický příběh o jedný strašný nemoci, kterou mě ti soďácký bračny nakazily. Se svýma třema frendíkama – to jest Pítrsem, Džoržíkem a Dimem, který byl opravdu tupej – jsme drinkali plus-mlíko a decidovali, na kom zrobíme trochu poctivýho ultranásilí. Venku byla zima jak v prdeli a většina bajatů a ptic dala před sojlovatými stríty přednost teplu svých houmů. Jenže, ach, bratři moji, návštěva jednoho takovýho houmu plného ketek, kde jsem ztolčokoval ouldanou tabatěrku se my stala osudnou. Přeguljal jsem se něčím, co bylo čuděsně horibl. Byl to konec ultranásilí. Když mě banda ouldanejch neduživců ztolčokovala, až mi z fejsu začala stříkat rudá blažka, začal jsem fírovat, že to bude moje smrt. Radši se nechat mlátit než mít pocity na zvracení a cítit tu příšernou bolest. Ale chorošný píply z vlády – ti kteří mě „nakazili“ – přispěli k tomu, že se hepenulo co se hepenout mělo a já už sem nebyl balnoj. Vyléčili mě! 100% Zajímavé komentáře: Eodeon, Pacco, Ony, Tayen, Baudelaire, MacGyver (19.08.2005)

Stanley Kubrick je jeden z těch legendárních režisérů, ke kterým je třeba chovat úctu. Clockwork orange je nepřekonaná legenda (kurva Rating X!), který nemá obdoby a i po víc než čtyřiceti letech má co nabídnout! První půlka je geniální, ta druhá s léčením už mě tak nebrala, ale samotný konec mě potěšil. Absolutně jsem nevěřil, že Malcolm McDowell byl dřív takovej bůh...80% (23.07.2014)