Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu

Keby som nemala aspoň primeraný prehľad o vojnovom scenári, je možné, že by som sa pri tak striktnom filme poukazujúceho iba na veľmocenské intrigy, nevedela dočkať konca. Čierny humor je však svetlou stránkou a jednotlivé, ba priam neuveriteľné situácie ( dialóg medzi americkým prezidentom a ruským premiérom! ) dokážu diváka príjemne pobaviť. Od Kubricka sú mi bližšie iné diela (Vesmírna Odysea, Barry Lyndon, Eyes Wide Shut), ale ani túto snímku neradím k jeho priemeru. (14.03.2010)

"...Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu". Premyslená, ostrá, inteligentná filmová satira z časov takzvanej studenej vojny. Odľahčený, ale i tak silne pôsobivý, pohľad genialneho režiséra Stanley Kubricka na možný atómový konflikt medzi Sovietskym Zväzom a Spojenými Štátmi Americkými. Zručná, majstrovská práca mimoriadne talentovaného tvorcu. Maestro Kubrick. **** (30.03.2010)

Komedie není správný výraz, ale určitě jako satira nadprůměrná záležitost, která často vytvářela úsměv na mých rtech ale smíchu jsem se nedočkal a nevím, jeslti je to dobře, nebo ne, a jestli vůbec mé úsměvky byly na místě v určitých momentem, ono Kubrick a vtipné podání nejde moc k sobě, takže pořád jsem cítil určitou vážnost v poměru s humorem, který se moc neshodoval. Petes Sellers v trojroli (se přiznám, že jsme to ze začátku vůbec nepoznal), byl naprosto dokonalý, všichni vychvalují jeho podání Dr, ale mi se nejvíce líbil jako Group Captain Lionel Mandrake, toho ztvárnil opravdu humorně. (17.04.2008)

Komedie od Kubricka? Tak na to jsem byl hrozně zvědav, ale neubránil jsem se pochybám. Po zhlédnutí říkám, že oprávněně. Něco takhle zoufale nevtipného jsem už dlouho neviděl, u toho filmu jsem se akorát jednou usmál při rodeu na bombě a jinak je to fakt hrozně suchý. Aspoň že vzhledem k tomu kdo seděl na režisérské stoličce se na to dá koukat, protože vizuálně to není úplně k zahození a ta militaristická hudba co hraje v letadle je dobrá. (20.12.2006)

Mein Führer, I Can Walk! Po minulé zkušenosti jsem už věděl co čekat, takže při druhém zhlédnutí se mi podařilo naladit na způsob humoru hned po 5 minutách (a proto upozornění pro případné poprvé se dívající diváky-je to řízná satira, ne klasická komedie se standartním postupem). A bavil jsem se ještě mnohem lépe než prvně. Spousta výborných scén (útok na základnu; obsah nouzové výstroje), trefných hlášek a narážek (vůbec celé diskutování mezi prezidentem a generálem, nebo telefonování dvou nejvyšších státníků) a komediálních výstupů (naprosto famózní Sellers, výborný Scott se svým nehodícím se úsměvem a neustálým žvýkáním) na pozadí mrazivé (a velmi dobře ohudebněné) satiry, kterou asi neocení úplně každý, avšak faktem je, že kdyby Kubrick ještě více přitlačil na pilu (především ohledně dění v základně), byla by to naprostá černohumorná pecka. Takhle se zde vyskytují pasáže, které mají komediální potenciál, ale ten je nevyužitý, proto je to z mé strany slabší, ale přesto zasloužený plný počet (na druhou stranu tam kde zrovna nefunguje humor, nastupuje neméně dobře zpracované líčení tehdejší doby). „Každopádně nejdřív střílejte, pak klaďte otázky. Raději pár náhodných obětí, než nedbalostí přijít o celou základnu.“ (14.10.2008)