Vražda v Orient exprese

Při sledování jsem měl oproti velký části diváků (troufl bych si i říct, že většině) značnou výhodu v tom, že jsem jakožto správný kulturní barbar nečetl předlohu ani neviděl žádnou z filmových adaptací (nebo alespoň ne natolik, abych si pamatoval jakékoliv rozuzlení jakéhokoliv Poirotova případu), tudíž jsem neměl absolutně tušení (kromě typického diváckého odhadu) jak to skončí. O to víc jsem byl překvapenej, že se mi to opravdu líbilo a závěr zatlačil na emoce mnohem víc, než bych čekal. Herci do jednoho skvělí a je vidět, že Branagh si to užíval jak v roli hlavní postavy tak i v sedle za "režisérskou kamerou" (kde zřejmě moc času ani nestrávil, když byl většinu času před ní). Musím pochválit i supr atmosféru a příjemnou hudbu. Jediná výtka putuje s občas podivnýmu vizuálu (na můj vkus až moc digitální) a k nějakým podivným scénáristickým obratům, který do filmu nejspíš patřily, ale mě trochu rušily. Nicméně vzhledem k mý neoblibě "starých detektivek" velký překvápo a Smrt na Nilu si rozhodně nenechám ujít. (21.08.2020)

"Vrah se mi vysmívá. Dobře. Jeho první chyba!" Jak rád bych nevěděl, jak to dopadne, říkal jsem si od začátku do konce, protože kdyby mi Vražda v Orient expresu nabídla i to detektivní tajemno, byla by ještě lepší. To ale samozřejmě není chyba filmu, který je téměř po všech stránkách dokonalý. Středem veškerého dění je pochopitelně Poirot (v Branaghově skvěle umírněném a citlivém podání, s knírem jako ze školy v Bradavicích), nicméně na ostatní postavy se rozhodně nezapomíná, výprava je sice skrznaskrz digitální, ale krásná, a když má dojít na emoce, dojde na ně a je fuk, jestli předlohu znáte, nebo ne. Trochu navíc mi přišlo snad jen Poirotovo vzpomínání na Katherine (ze Záhady Modrého vlaku?) a příliš se mi nelíbil ani závěrečný oslí můstek, který naznačuje, že pokračování se bude odehrávat "na tom zatraceném Nilu". (14.11.2017)

Snaha skloubit nejklasičtější z klasických detektivek s moderními filmařskými postupy je chvályhodná, ale ne úplně zvládnutá. Oceňuji Branaghovu jasnou vizi, odvahu přijít s vlastními nápady a konečně i absolutní oddanost příběhu a hlavní postavě, jenže ve výsledku schází jediná pamětihodná pasáž a hlavně ve druhé polovině se najede na monotónní staromilnou notu, která příliš neladí s úmysly natočit energickou verzi případu rozvážného intelektuála. Kouká se na to sice moc moc hezky a hvězdné obsazení potěší, ale pořád je to víc předvídatelné a míň cool, než by bylo optimální... (30.04.2018)

Libovolný díl SHERLOCKA má v sobě několikanásobně víc energie, nápadů, napětí a vtipu než tohle, nemluvě o práci s postavami. Řemeslně zručné (nebo rutinní, vyberte si, co vám zní líp) oprášení detektivní klasiky, které se sice opírá o prověřený příběh, pěkné záběry a silný herecký ansámbl, jenže překvapivé vyústění příběhu dobře známe, pěkné záběry nedodávají patřičnou klaustrofobicko-paranoidní atmosféru a herci jaksi nemají co hrát, protože postav je jako na orloji a místa/hloubky charakteru pro každou málo. Potěšilo mě, že jsem po dlouhé době zase viděl Michelle Pfeiffer, a taky melancholická, morálně diskutabilní pachuť rozuzlení. Ale i tak mi to celé přišlo jen jako sexy nabalzamovaná mrtvola. (12.11.2017)

Hercule Poirot je legenda, jejíž tváří zůstane už navždy David Suchet, o tom žádná, ALE... Kenneth Branagh postavu uchopil lehce po svém, nicméně stále velmi věrně, až mi na tváři vykouzlil spokojený a nostalgický úsměv, a ve své roli exceluje. Vlastně exceluje hned dvakrát, a to ještě režií, která nemá chybu. Film je v podstatě one man show (jako by snad Poirot někdy nebyl - a to je správně), ovšem i zbytek nabušeného obsazení dostává dostatek prostoru - ale i tak pouze tolik, kolik si jejich postavy zaslouží. Nový Poirot je stále elegantní, puntičkářský, vytříbeně zábavný a "belgický". Celý film má úžasné kouzlo a konec je brilantní, takže jsem vážně rád, že už jsem si nepamatoval, kdo je vlastně vrah, protože nevědomost zde přidává 100 % zážitku. (10.11.2017)