Darebáčkovia

"Všichni jsme chytří, ale On nosí brýle." Vykrádání bank se mi vždy jevilo, jako solidní způsob obživy a proto mi bylo potěšením mrknout se na snímek, ve kterém se plánování ujal génius s vězeňskou přezdívkou Mozek. Co na tom, že tato přezdívka je výplodem sarkasmu bývalých spoluvězňů a IQ zbytku týmu je těžko měřitelné i velmi citlivými přístroji. Přiznávám, že jsem se bavil při důlních technikách spolku zabržděných loupežníků, při jejich neplánovaném zbohatnutí poctivou prací i snaze zbohatlíků zapadnout mezi movité snoby. Sice jsem na konci bystře zaznamenal jistou ztrátu tempa, ale má touha po dobré náladě byla spolehlivě uspokojena. (22.07.2012)

Tak tohle se mi moc nelíbilo...celkově Woodyho Alana moc nemusím, ale tenhle film mě nebavil skoro vůbec. Možná bych mohla dát za vinu i tomu, že jsem se na něj dívala jen tak "z půlky" a prvních asi 10 minut jsem neviděla vůbec, ale rozhodně to, že mě to neohromilo, nebude jenom tím...Herečka Tracey Ullman mi navíc neni vůbec sympatická. (20.12.2012)

Woodyho typická konverzační komedie s nádechem krimi, s opět neurotickým Allenem a kupou hlášek. Po cca půl hodině se film žánrově přesune spíš k romantické vztahovce, takže humoru trochu ubyde, ale pořád se divák baví a navíc snímek uzavírá moc pěkné finále. "Všiml jsem si, jak se pěkně nesete. Připomínáte mi mou báječnou nebožku ženu." - "Člověk se nemůže sám nést. To je fyzicky nemožné." (14.08.2011)

S Darebáčky se Woody Aleen snaží vrátit k čistokrevné komedii. Neodpustí si ale v půlce sklouznutí k "oblíbeným" životním tématům. Je to škoda, trošku si podráží nohy, ale pořád je to hodně dobré... Začátek je strhující a opravdu skvělý a na druhou stranu lze určitě přičíst k dobru a Allenově soudnosti, že se nenechal a jakkoliv je nápad dobrý, "tunelování" banky zbytečně neprodlužoval a zachoval tak filmu typicky Allenovskou stopáž. (20.12.2005)

V TEXTU JE SPOILER: Možná jsem se už někdy zmínil, že mám rád zlodějské filmy, třeba je to tím, že jsem toto povolání chtěl dříve vykonávat sám. Je plné adrenalinu, a přitom odměna za zdařilou loupež je nemalá. Přesto se však v tomto žánru objevují i černé ovce (Bombakšeft). Ze začátku Darebáčků jsem si nebyl jist, zda je zařadím mezi ty dobré nebo ty špatné, zdálo se totiž, že budou eskapádou trapných 'nedopečených' vtipů podobat právě zmíněnému Bombakšeftu. Jenže jak se zdá, i tentokrát má Woody Allen film pevně ve svých rukách a ví, co kde chce mít. Kvalita humoru stále roste, vtipy začínají být vypointované a film začíná výrazně nabývat na kvalitě. Dozvíme se, že vlastně nejde o žádný snímek o velké loupeži, ale že zlodějina slouží Allenovi jen jako odrazový můstek k mnohem rozsáhlejšímu příběhu o jednom rostoucím impériu. Příběh není nikterak originální, ale vyplývá z něj jedna známá věc, k penězům lze snadno přijít, ale ještě lehčeji nám mohou zmizet a s nimi i všichni ti falešní přátelé. Na penězích totiž sice záleží, ale neměly by být prioritou lidského života. (20.12.2005)