Olovená vesta

Ten lampasáckej buzerant na ty kluky v té první části tak řval, že bych do Vietnamu odjížděl zcela hluchej. No, ale čím víc lampas řve a buzeruje, tím víc doma s koštětem šúruje podlahu pod přísným dohledem své manželky. Opravdu krásná úkazka toho, co dokáže podpantoflista s vyšší šarží na uniformě. Vietnamská část byla velmi dobře natočena, některé záběry kamery a to i ty kýčovitější mě dostávaly do filmového ráje. Samotný příběh ve Vitenamu po mě trošku pohazoval slůvkem nuda, ale konec už byl zase výživnej . Ovšem mě vždycky fascinuje jak se snaží někdo něco dobýt, že se furt někdo někam sere, to nechápu. Já bych si v tom zákopu dal cígo a čekal bych jak se to vyřeší a nebo kdo dřív chcípne hlady, případně bych psal SMS do Prahy svý holce : " Prosím tě dneska večeř ještě nepřijedu, pořád tady dřepím s amíkama v tom zákopu a čeká se kdo vyhraje, tak až se to nějak vyřeší tak já ti dám vědět a neboj nezahýbám ti a odpadky vynesu, ahoj Pavel . " Jenže já ve Vietnamu nebyl a tak tu válku amíci logicky nemohli vyhrát. Především za to ukřičený hovado v první části a skvělou kameru v části druhé se dostal film až na čtyřhvězdičkové hodnocení. (03.12.2007)

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

RETRO ,,Většina z vás půjde do Vietnamu. Někteří z vás se nevrátí. A pamatujte si: pěšáci umírají – proto tu jsme! Ale PĚCHOTA JE VĚČNÁ! Což znamená, že I VY JSTE VĚČNÍ!“…. Každému zajisté utkví v paměti 5ti minutový monolog seržanta Hartmana. Obdivuji S. Kubricka, že bez velkých davových scén dokázal natočit film, který má výborné vypravěčské tempo a maximální napětí. Již v roce 1987 do něj dal všechno to, co i dnes očekáváme od válečných filmů. Soustředí se na jiné věci než ,,Četa“, přesto celkové vyznění je neméně alarmující. Skvěle dávkovaná a časovaná hudba Abigail Mead (Vivian Kubrick), pomáhá divákům získat ,,ten pohled“, jakoby VIDĚT MIMO REALITU! Přiznám se, že na konci MÁM VE TVÁŘI TEN VÝRAZ a mrzí mě, že je konec. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ***** (29.03.2009)

Teď už je mi celkem jasný odkud čerpal Sam Mendes do Mariňáka, použil dokonce i několik stejných scén. Mariňáka jsem viděl jako prvního a myslim že je to jen dobře, protože jsem si ho opravdu užil a zážitek z tohohle filmu mi to neubralo. Olovená vesta je tak skvěle natočená, že ani to, že jsem několik scén už viděl, nemůže zkazit dojem. První polovina je plná neuvěřitelně krutejch hlášek, nic drsnějšího jsem ve filmu snad ještě nikdy neslyšel. To co tam předváděl R. Lee Emery bylo prostě něco neskutečnýho. Po přesunutí do války už nejsou drsný hlášky a celkově film změní svojí tvář, ale pořád zůstává skvělá režie a dokonalá realističnost. Nic jinýho než 5* pro tenhle film neexistuje (21.04.2006)

**** a půl. Olověná vesta má dvě části. První, odehrávající se ve výcvikovém vojenském táboře. A tu druhou, která se odehrává na bojišti. A mezi těmi dvěma je dost zásadní a velký rozdíl. První část, která je naprosto dokonalá a v níž jasně vévodí postava despotického instruktora v podání úžasného R. Lee Ermeyho a postava labilního Vincenta D'Onofria, je výrazným kontrastem vůči druhé části. Tady se totiž v podstatě vůbec nic neděje. Převážnou dobu se postavy pohybují kdesi mezi baráky, kecají, občas vystřelí. Do vietnamské džungle se téměř nepodíváme. Až v závěru se odehraje, patrně nejsilnější scéna, kdy skupinka vojáků postřelí vietnamské děvče. Myslím, že od Olověné vesty jsem čekala něco víc. Docela mi zde chyběly větší rozbory charakterů hlavních postav a především jsem čekala nějakou brutální, strhující řežbu, chybělo mi tu vyobrazení toho pravého "Vietnamského pekla." (28.07.2013)