Olovená vesta

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

Opravdu jeden z nejlepsich valecnejch filmu, ale to by to nebyl Kubrick, kdyby se film nejak neodlisoval. I kdyz se to tyka valky ve Vietnamu, takle jsem dane tema jeste nikdy zpracovane nevidel. Prvni polovina je, jak uz tu zminilo vic lidi, naprosto genialni, 50 minutova smrst buzerace ve vycvikovem tabore je neskutecna jizda a proto uz druha polovina muze pusobit trochu zdlouhave, ale i kdyz je pomalejsi, tak se mi taky hodne libila. Myslim, ze kdyby tu nebyla ta prvni hodinka, nikdo by netvrdil, ze je druha polovina pomala, ale ve srovnani s prvni tomu tak je, protoze vetsi jizdu nez tech 50 minut si nedokazu predstavit. Predci to i Jarhead, kde je buzerace taky slusna. Ono je vic veci, ktere mi tu Jarhead pripominaly, napr. prisaha na zbran. Herci jsou vyborny, hlavne vynikajici vykon instruktora v podani R. Lee Ermeyho a pak taky Vincent D'Onofrio, kterej ze zacatku pusobil jako smesnej chudacek, ale postupne se zmenil tak, az z nej sel strach. Ale ostatni za nima nijak nezaostavaj, Matthew Modine je opravdu Joker a i vsichni ostatni sou super. Film mi taky prisel dost realistickej a i kdyz tu nejsou zadny jatka v dzungli, boju sem si uzil dost. Taky je tu jak je u Kubricka zvykem perfektni hudba. Dalsi Kubrickuv vynikajici film. (25.03.2006)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)

Kubrick asi nebol prvý na svete, koho okrem samotného vojnového inferna zaujíma aj výcvik, momentálne mi ale nenapadá žiadny iný vojnový film pred OLOVENOU VESTOU, ktorý by to skombinoval. Existuje viacero drám o výcviku (DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN, TÁBOR TIGROV) a veľa vojnových snímok, odohrávajúcich sa v zákopoch. Skutočne mi ale nenapadá ďalší film, v ktorom by bolo oboje. Kubrick sa už „klasicky“ nikam neponáhľa a skutočne ťažko povedať, ktorá polovica je lepšia. Tá prvá má fantastické herecké výkony Vincenta D´Onofria a nezabudnuteľného „skurvysyna“ R. Lee Ermeyho (tento bývalý tvrdý vojak konkurz rolu získal od nadšeného Kubricka údajne až po tom, čo 15 minút bez prestávky ziapal a nadával ostatným účastníkom konkurzu bez toho, aby opakoval jednotlivé vulgarizmy, pričom tí doňho začali hádzať obed, ktorý si priniesli z domu), vrcholiaceho šialenou ale logickou scénou z toaliet. Druhá polovička zasa znesie porovnanie s najlepšími vojnovými veľkofilmami, kde je jednak vystihnutá „vietnamská atmosféra“, jednak akčné scény sú krvavé a veľké, no zároveň „prehľadné“ a jednak vizionár Kubrick nezabúda na psychológiu a drsné dialógy. (11.11.2007)

Co dělat, když první půlka je skvělá a zbytek ne sice nudnej, ale přesto už mu dost chybí? Ve výcvikovým táboře je to herecký koncert Vincenta a Ermeyho. To ostatní jsou prostě jen nějaký postavičky do počtu, aby tam tihle dva chlapíci nebyli sami (což by se ve výcvikovým vojenským táboře za války dost těžko vysvětlovalo). Jakmile však tito dva z filmu zmizí a následuje druhá část, kdy je Joker nasazen do boje, film už doslova nemá co nabídnout. Průměrná vojenská akce proložená občas nějakým tím zábavným satirohlodem (vizte třeba nápis nad zpravodajci, když Joker poprvé přichází na nové pracoviště). Jenže Jokerova postava není dostatečně odlišný ani výrazný typ, aby to celý utáhl sám jen se spíše obyčejnou střílečkou. Jsou lepší a jsou i horší válečný filmy, jenže toto je v první části skvělý a ve druhé doslova zbytečný kousek. Ale přesto si myslím, že kromě Spartaka je to nejlepší Kubrickův film. (02.10.2006)