Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea). Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.
Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě. Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (941)

Lima 

všetky recenzie používateľa

One-man-show zeleného mozku v první třetině je dokonalá, ale sotva se děj přehoupne do Vietnamu, začne film povážlivě skřípat. Vlastně se tu dvě třetiny nic zásadního neděje. Žádná hlubší myšlenka se tu nekoná, nic co by ve mně zanechalo emocionální zážitek, což bych u Kubrickova filmu čekal. Navíc exteriéry "Vietnamu" jsou dost nepřesvědčivé a bojové scény Kubrick neumí. Rozhodně znám lepší filmy s vietnamskou tematikou. ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

Stejně jako v případě jiných žánrů, kterých se Kubrick autorsky chopil, také jeho "válečný film" ignoruje obvyklé postupy, schémata či motivy dané kategorie a zaměřuje se na niterné a základní principy v jejich jádru. Ostatní válečné i protiválečné filmy publiku předkládají glorifikované či naopak znepokojivé výjevy, které svorně kloužou po obvyklých imperativech "Válka dělá z chlapců muže a z mužů hrdiny" či "Válka je vůl, případně naprosté zlo". Ty jsou ale obě pro Kubrickův pohled příliš banální. Jeho vyprávění je sice zasazeno do prostředí války ve Vietnamu, ale zaobírá se nadčasovými tématy. Kubricka nezajímají jednotliví vojáci, nýbrž válka a její nejničivější zbraně, které ale nemají žádnou spoušť či zásobníky. Zkoumá samotný vojenský indoktrinační aparát, vyobrazuje jej jako institucializovanou radikalizaci a jako její hlavní a nejmocnější nástroj ustanovuje slovník a vulgarismy. Klasický citát tvrdí, že pero je mocnější než meč, ale jak nám s decimující nesmlouvavostí demonstruje R. Lee Ermey, zoufale zaostává za verbálním kulometem vojenského instruktora. Kdo říká, že vojenská služba či válka zbavuje lidi osobnosti a dělá z jednotlivců stroje na zabíjení, má sice pravdu, ale pouze v povrchní rovině. Kubrick s mrazivou děsivostí zpřítomňuje, že cílem vojenského drilu není vymazat osobnost, nýbrž ji přeprogramovat extrémními machistickými hodnotami, které právě proto, že snadno strhávají pozornost a vyzařují sílu a sebevědomí, tolik imponují mladým mužům. Obě poloviny snímku pak nejen že jsou provázané, ale vyloženě neoddělitelné. Neukazují totiž jen nějaké prosté "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" nýbrž proces, kdy vojáci implementované vzorce myšlení přejímají za vlastní a utužují. Vojáci se během tréninku neučí jen zacházet se zbraněmi, nýbrž také předvádět maskulinitu v její nejextrémnější podobě. Následné epizodky z Vietnamu všechny mají společného jmenovatele v macho pavím čepýření, kdy jde jen o to neztratit před protivníkem tvář, což znamená předhánět se v co největším excesu. Oním protivníkem příznačně (až do závěru) není nikdo konkrétní z protistrany konfliktu, nýbrž jen další američtí borci indoktrinovaní v machismu. Čechraným peřím jsou zpočátku jen vulgarismy, jenže ty záhy nestačí a potřeba prokázat dominanci vede k reálným excesům, krutostem a zvěrstvům. Právě tím, že poukázal na spojení indoktrinace i performace machismu s jejich verbálními projevy, vytvořil Kubrick znepokojující a bohužel nadčasově platné dílo. "Full Metal Jacket" sice své dění situuje do kulis výcvikového tábora a válečné zóny, ale dnes stejnými nástroji probíhá macho indoktrinace a radikalizace mladých mužů na sociálních sítích. ()

Reklama

Slasher 

všetky recenzie používateľa

Kubrickova zvláštně odosobněná, silně soustředěná, jedinečně znepokojivá a řádně temná sonda do Vietnamu. Úvodní dehumanizující mariňácký drill s horor tečkou, absurdita počítání mrtvol a zvěrstev beze smyslu ruku v ruce s povahou té války samotné, až pak postup jednotky v rámci bitvy o Hue ("nejkrvavější městský boj od bitvy o Soul 1950") a poslední zbytky lidství v impozantní ambientní psycho-peklo show... Vše se tu zdá být ultra přesně promyšlený, buduje a buduje, než vás nechá jen tupě civět do závěrečných titulků za tónů "Paint It Black". Místy zastaralé, možná, ale já právě viděl podruhé po mnoha letech, vydechl a ten mrazivý dojem si jasně řekl o pět hvězd. I AM BECOME DEATH * ()

Jossie 

všetky recenzie používateľa

Výborný realistický válečný film, jeden z nejlepších, co jsem viděla. Skvělá ukázka vojenské buzerace ve výcvikovém táboře, kdy i ti hodní kluci nakonec podlehnou a pomstí se tlustému nemotornému chudákovi za to, že za něj slíznou tresty. V části, která se odehrává už ve válce je zase nádherný příběh Kovboje, kluka, který se najednou stane velitelem, ale strachy nedokáže velet. V Ocelové vestě je mnoho témat k zamyšlení, jako ostatně v každém Kubrickově filmu. ()

Galéria (101)

Zaujímavosti (65)

  • Sniperka Vietcongu v závere snímky strieľa z československej útočnej pušky Sa-58. (Jello Biafra)
  • R. Lee Ermey byl původně povolán jako odborný konzultant. Nahrál instruktážní video, na němž po dobu 15 minut chrlil jednu nadávku a urážku za druhou. Ani jednou se neopakoval nebo nezakoktal a nepolevil, i když na něj kompars házel pomeranče a tenisové míčky. Stanley Kubrick tím byl tak nadšen, že ho nečekaně obsadil do role instruktora Harmana. Tím přišel o roli původně obsazený Tim Colceri; musel akceptovat Kubrickovo rozhodnutí a smířit se s menší rolí střelce v helikoptéře. (don corleone)
  • V jedné z vystřižených scén vojáci hrají fotbal. Záběr nebyl použit, protože v detailním pohledu bylo viditelné, že jim místo míče posloužila lidská hlava. (don corleone)

Reklama

Reklama