Osvietenie

9 / 10 Strašná bolesť hlavy skĺbená s priam extatickým obdivom - to sú bezprostredné pocity, ktoré som mal po vzhliadnutí The Shining. A skutočne, dve hodiny plné tej najhustejšej atmosféry akú si len viete prestaviť, vynikajúci herci na čele s Nicholosonom, ktorý len potvrdil, že na absolútnom vrchole môjho osobného rebríčka hercov nie je náhodou, a samozrejme samotný Stanley Kubrick a jeho neuveriteľná réžia, to všetko dokopy dáva vzniknúť filmu, ktorý ostatné rádoby horory nielenže strká do vreca, ale si s nimi aj s prehľadom vytiera zadnicu, do slova a do písmena. Dôkaz namiesto sľubov - hneď začiatok filmu zachytávajúcii cestu Jacka Torrenca do Overlook Hotelu je vďaka pomalým leteckým záberom a dunivej, kakofonickej hudbe Wendy Carlos a Rachel Elkind mrazivejší ako absolútna väčšina dnešnej hororovej produkcie a je akýmsi varovaním: "Pozor! Tento film nie je pre slabšie povahy!" Bravó, Stanley, bravó, bravó, bravó a jedno hip-hip-hurá ako bonus... (14.05.2005)

„Zlato, som doma.“ Hororové filmové spracovania románov Stephena Kinga sa spravidla obmedzia na hrozné (SLEEPWALKERS), uchádzajúce (STRIEBORNÁ GUĽKA, CUJO) a výnimočné. Posledne menovaná kategória je najnepočetnejšia a stoja za ňou renomovaní „a vážni“ režiséri ako Cronenberg (MŔTVA ZÓNA), De Palma (CARRIE)... a samozrejme geniálny vizionár Kubrick so strhujúcim, majstrovsky vystupňovaným OSVIETENÍM. Ťažko povedať, či výnimočnej hororovej snímke viac dominuje nezrozumiteľný posledný záber s fotkou, výprava zasnežených veľhôr, výborná, nervózna a tiesnivá atmosféra, či herecký výkon fenomenálneho Jacka Nichoslona (ale aj ostatní sú super). Bavilo ma to oveľa viac, ako fádna knižná predloha. Paradoxne sám King Kubrickovu verziu odjakživa neznášal a v roku 1997 s režisérom Mickom Garrisom inicioval (ako producent a scenárista) vznik (priemernej a dávno zabudnutej, na rozdiel od Kubricka) televíznej mini-série s mizerným Steveom Weberom. (22.06.2006)

Díky puntičkářskému a někdy až protivnému Kubrickovi při filmování, můžeme nyní zhlédnout po všech stránkách propracovaný strhující psychologický horor. Na rozdíl od jiných vyvražďovaček a potoků krve, je zde vsazeno na Hitchockovu školu. Drobnými libůstkami jsme vtaženy do rozjetého vlaku a zjištujeme, že se vezeme až do konce filmu. Podbarvení některých scén hudbou umocňují už tak mrazivé scény ve starém hotelu, přechody v čase, představy, detaily, to vše nemá chybu. Mozaiku drobnůstek u Nicholsona tak i u syna Danyho Kubrick dovedl rozvést do posledního detailu. Nevím sice, kterou sestříhanou verzi jsem viděl, přesto to je jeden z nejlepších filmových bonbónků. (20.06.2004)

„Little pigs, little pigs, let me come in. Not by the hair of your chiny-chin-chin?“ Aby Jackovi z bušení do psacího stroje neruplo v bedně, je nezbytné najít si nějakou zábavu.. Klaustrofobické uličky a pokoje opuštěného horského hotelu slouží jako děsivé jeviště dalšího mistrovského Kubrickova díla, z něhož vyndání byť jediného filmového políčka by se rovnalo svatokrádeži. Dokonalost sama.. (01.09.2008)

Neskutečně mrazivé. Když se podíváte na dnešní rádoby horory nelze se nepodivit co se to sakra stalo. Strach nedělají laciné lekačky, ale dusivá atmosféra, která tlačí hrdiny za práh šílenství. Jestli je něco s filmaři, nebo diváci nějak zblbli? Průjezdy na trojkolce a návštěva pokoje 237 jsou děsivé už ve své podstatě (osamocenost, bezbrannost) a ne proto, že na mě bafne bubák. Nickolson skvělý, už zpočátku malinko divný, ale pořád dostatečně přirozený. Manželka ve své jednoduchosti většinu času "normální", vypadá minimálně vizuálně hodně zvláštně. Co se týče Dannyho, ten je oproti knize z hlavního tahouna degradován na dětské médium plné strachu, paradoxně jsem s tím neměl velký problém. U Kubricka to dokonale funguje. Krev z výtahu super, finále v bludišti opravdu povedené. Možná lepší než to s kotlem. (10.05.2016)