Útočisko

Ďalšia z obľúbených filmových tém v opakovane klišéovitom spracovaní. Nápravný ústav s prísnymi podmienkami. Riaditeľ rovná sa Čisté zlo. Rôzne sadistickí vychovávatelia (dozorcovia), predstavujú výhonky Zla. Cirkev pritakáva zlu a posväcuje chovanie majiteľov prevýchovného objektu. Chovanci za dverami ústavu vykreslení ako mládežnícki sympaťáci. Trpia pod knutou dozorcov, tu symbolizovaných čiernobielou palicou jedného z nich. Ich násilné chovanie je len odrazom sadizmu ich nadriadených. Isteže terapia neprispôsobivých stredoškolákov tvrdou prácou nikomu nevonia, no aspoň šlo o zmysluplné kopanie priemyslom a poľnohospodárstvom požadovanej rašeliny. Pre vznik divákmi oceňovanej drámy sa ale žiada spracovanie na línii - rebeli vs. autorita. Rebel sympaťák, autorita - sadista. No záverečné autentické fotografie z Freistattu ukazujú, že to utrpenie nebolo zrejme tak hrozné, ako popisuje film. A mimochodom, každá štátom vytvorená nápravná inštitúcia je zariadenie, ktoré fyzicky aj psychicky deformuje jej nedobrovoľných obyvateľov. Ostáva nezodpovedaná otázka, čo priestupcov deformuje viac: "humanistické" polihovanie na palandách, alebo tvrdá práca v teréne. (03.01.2021)

Práve som dopozeral tento "Freistatt" a neviem čo si o ňom mám myslieť. Na jednej strane sa mi páčila forma, kamera, herecké výkony a viacmenej celá technická stránka filmu. K tomu tu je zopár momentov, ktoré sú emotívne, silné a vcelku slušne spracované. Ale neviem sa zbaviť dojmu, že je tento film strašne hlúpy, čo zapríčiňuje najmä neskutočne správanie všetkých prítomných, ktoré ma vytáča a rozčuľuje do vysokých čísel. Serie ma chlapcova matka, serie ma chlapcov nevlastný otec, serú ma všetci prítomní "pedagógovia" a mladí násilníci, no najmä, najmä ma serie samotný chlapec, ktorému by som na hlavu nalepil nálepku "Udri ma, muč ma, zabi ma, to je presne to, čo chcem", pretože sa tak skutočne správa. O scéne s hrobom sa radšej ani nevyjadrujem, režisérsky a scenáristicky úplne zle zvládnutá scéna. No povedzte, ktorý človek by sa nechal takto zmlátiť, keď ani nemusel? Čím ďalej som sa na film pozeral, tým viac som si ho znenávidel a ak by nebolo tej formy, dal by som len dve hviezdy. 82% je však pre tento film úplne veľké a nereálne číslo. Ste sa zbláznili? (22.02.2019)

Asi nikdo nedokáže v dramatech přinést tak realistický a drsný pohled na danou tématiku takovým způsobem, jak to umí Němci. Už několikrát mě o tom přesvědčili a já tak jen přemýšlím, že všechny ty mrazivé scény plné bezpráví a krutosti herci jen hrají. Je to tak skutečné, jako by se to dělo doopravdy. A přímo před kamerami a štábem. Freistatt je přesně takový. Výborné obsazení, němečtí kluci jsou šikovní. Já byla zvědava na Maxe Riemelta, ten zde překvapivě nedostane ani tolik prostoru a jeho postava vypadá docela nezajímavě. Jenže i jakoby zdánlivé vyhýbání se jeho charakteru může mít svůj důvod. A ten se v jedné scéně ukáže velmi nevhodným způsobem. Wait... what? Veřejné odhalení:) Výborná hudební stránka, silné scény a obdivuhodné výkony. (30.04.2016)

Pubertální německý Frajer Wolfgang s obdobou Hanekeovy (psycho)analýzy z Bílé stuhy. Příspěvek k pochopení německé nacistické minulosti... Freistatt je coby celovečerní debut režiséra Marca Brummunda až překvapivě vyzrálý film, jehož hlavní devizou je (vedle mimořádně silného námětu) opravdu excelentní práce s dětskými/teenagerskými herci a celá mizanscéna, autentické prostředí diakonie Freistatt uprostřed rašelinišť je mrazivé i dechberoucí... Jako minus ovšem subjektivně považuji eufemistický rastr, které je typický pro většinu západní artové tvorby - celá ta hrůza je zjemňována lyrickými pasážemi a explicitní násilí je upozaděno, myslím, že realita byla ještě mnohokráte hrůznější, než jak je prezentována na filmovém plátně... Přesto jeden z nejsilnějších a nejobjevnějších snímků poslední doby...pocítit beznaděj... PS: Freistatt vytváří zajímavou paralelu k tematicky podobně zasazenému románu Kloktat dehet (respektive jeho první části) od Jáchyma Topola, jen na druhé straně Železné opony... (11.07.2017)

Nápravné vzdělávací ústavy pro mladistvé v Německu měly tedy se vzděláváním pramálo společného, tedy pokud se tím nemyslí otročina na vřesovišti pod bičem vychovatele. Mladík Wolfgang, útěkář a hlavní vzpurný hrdina, hrál svoji roli bezmocného a beznadějného samotáře dokonale a diváka nechal doslova vykoupat v jeho utrpení. Freistatt je vynikající film, mnoho lepších jsem letos neviděl, možná mu chybí závěrečný definitivní vrchol, ale po jeho skončení se budete cítit nesmírně sklíčeně. (09.10.2016)