Červenofúz

Další z filmů, které rozhodně nejsou pro každého. Z obalu možná trochu vypadá, že by se mohlo jednat o další z řady Kurosawových samurajských filmů ale nenechte se zmýlit. Tento opravdu pomalu plynoucí příběh, který se výhradně odehrává v interiérech je příběhem mladého lékaře a starého "mazáka". Jak už jsem psal na začátku není to film pro každého, jelikož je zde spousty pomalých (a možná i zbytečně natahovaných) záběrů a vše se odehrává v rytmu pomalých dialogů. Ale i když je to film, který mi stačí vidět jednou a který jsem si musel dát "na etapy" je opravdu zajímavý a jsem rád, že jsem ho viděl. (28.04.2008)

Další skvost. Tentokráte nám Kurosawa poskytuje široký rozptyl pohledů do osudů obyčejných lidí Japonska 19. století. Další stavební kámen Kurosawovy tvorby opět dokazuje, že kvalitní film má co nabízet i 40 let po svém vzniku. Opět je zde spoustu kvalitních herckých výkonů a i tentokráte je všechny s přehledem válcuje charismatem přetékající doktor v podání Toshira Mifuneho. Dokonce jsme svědky akční vsuvky, což bych od tohoto dramatu nečekal, tato scéna ovšem nepůsobí nijak nepatřičně. (25.11.2005)

Zpočátku mě děsila předlouhá stopáž, nakonec mi ale film utíkal lépe, než o polovinu kratší Rašómon. A znovu mě Kurosawa přesvědčuje, jak dobře dokáže zobrazovat lidské příběhy a hlavně povahy jejich postav. Nádherně odvyprávěný příběh mladého doktora a jeho dospívání v ohledech vlastní příslušnosti, na kterém musim ocenit především ohromnou pestrost, týkající se emotivních poloh snímku - dokáže být jemný, laskavý, hravý a veselý, stejně jako tvrdý, drastický, nemilosrdný a smutný, přičemž žádná scéna nepůsobí nepatřičným nebo zbytečným dojmem. A nad tím vším ční jako totem postava doktora Niideho - Rudovouse. Toshiro Mifune je v jeho roli skvostný. Nejcharizmatičtější postava, jakou jsem (nejen) poslední dobou ve filmu viděl. (21.07.2007)

Pomocou výborných hereckých výkonov rozvíja režisér príbehy mnohých nenápadných ľudí. Ľudí vo svete plnom podlosti a krutosti, ale zároveň nezištnej pomoci. Napriek nešťastiu a biede jednotlivých postáv dielo vyznieva pozitívne a vysiela príjemné posolstvo nenápadnej lásky. Obzvlášť dojemne pôsobí vzťah lekárov k dvanásťročnému dievčatku, predurčenému na prostitúciu, či scéna pri studni. Ak sa väčšmi vžijete do deja, nechajte priechod citom a nehanbite sa za slzami zastrený pohľad. Film totiž pôsobí priamo na dušu človeka a napriek tragickosti príjemne hladí. Určite patrí k najhumanistickejším Kurosawovým filmom a v mojom súkromnom rebríčku patrí medzi najlepšie. Je to jednoducho nádherný film o zložitých ľudských osudoch. Jednoznačných päť hviezdičiek. (21.10.2003)

Priznám sa, že som nechcel dať najskôr plné hodnotenie, pretože sa mi nezdalo najlepším riešením rozťahovať tento film do troch hodín, no na konci som zistil, že som sa počas tohoto dlhého času vôbec nenudil aj keď išlo "len" o obyčajnú drámu. Rozmýšľal som teda, ako môže Kurosawa udržať divákovu pozornosť počas dlhých dialógov, monológov i tichých scén a prišiel som na to, že na jednej strane boli tieto dialógy výborne napísané a tiché scény dobre zahrané, no hlavne sa celý dej odohrával na jednom mieste, kde má divák možnosť spoznať osudy ľudí, ktorí sa tam nachádzajú a počas sledovania ich osobného príbehu vidieť, ako sa formuje ich charakter, chápať ich konanie a sympatizovať s nimi. Preto im celý film drží palce a do konca sleduje s očakávaním, čo sa s nimi stane. (22.12.2008)