Réžia:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrajú:
Toširó Mifune, Takaši Šimura, Noriko Sengoku, Minoru Čiaki, Iširó Honda, Eidžiró Tóno, Isao Kimura, Reizaburó Jamamoto, Eiko Mijoši, Keiko Awadži, Ičiró Sugai (viac)Obsahy(1)
Mladému detektívovi kriminálnej polície ukradnú v tokijskom autobuse zbraň. Snaží sa ju nájsť a získať späť, ale bez úspechu, až mu pomocnú ruku ponúkne starší a skúsenejší kolega. Čoskoro sa objavia prvé obete, ktoré boli zabité guľkami z tejto zbrane... (STV)
Videá (1)
Recenzie (89)
Hodinový zostrihanie tohto filmu by mu s prehľadom vynieslo aj štvrtú hviezdičku, ale pozerať sa znova na túto rozvláčnu kriminálku by som sa už asi neodhodlal. Naozaj nechápem prečo režisér vypĺňal pomerne dobrý námet tak fádnymi scénami. Pozerať desaťminút baseballový zápas, ktorý nemá s filmom nakoniec nič spoločné, ďalších bezúčelných dvadsať minút prechádzok po meste, či vidieku, či nudné naháňačky bez štipky napätia ma naozaj nenaštartovali k vyššiemu hodnoteniu. A pritom námet bol naozaj sľubný. 55%. ()
Celkem sympatický kriminální film. Bavila mě na něm přímočarost vyšetřování a celkem jasná motivace postav, což je metla většiny dnešních kriminálek. Hodně se mi taky líbilo, jak z prostředí krásně vyzařuje vliv konfucianismu, což ocení hlavně ti, kdo se třeba jen trochu zajímají o jiné kultury. Navíc vyšetřování v podání Sata vypadá tak jednoduše a elegantně, že se o tom dokonce budete chtít vědět něco víc. Do super filmu tomu přecijen něco schází a něco nadbývá, ale koho zajímá více vyšetřování a psychologie než hektolitry krve a stovky neznámých slov, tak ten si celkem užije. ()
Opět vynikající Kurosawa, napínavej detektivní film, ale co víc! Úžasnej sociální obraz poválečnýho Japonska, vliv Američanů (tehdejších okupantů!, alespoň pro Japonce) kam se člověk podíval. Baseball - pro Japonce cizí hra, na níž 4 roky po válce chodilo 50 000 lidí na zápas, swingový tanečnice, který, chudinky, vypadají při tom tanci tak nepřirozeně. Do toho silnej filosofickej podtext (tak nějak se přiklánim k soucitu mladýho policajta v podání Mifuneho) a magnetický vtáhnutí diváka do děje, zajímavá hudba, skoro dokumentární kamera, skvělý herecký výkony, a to horký léto tenkrát v Japonsku....... ()
Poválečné Japonsko, kimona, kravaty, baseball. Sociální úvahy a davové scény. Mladý kriminalista, starý kriminalista, chybějící pistole a jeden vzteklý pes. Nálada. Sem tam jsem poněkud nepochopil návaznost, což ale tolik nevadí. Nejde totiž o "Kurosawovo pojetí kriminálky", nýbrž o jeho použití kriminálky. ()
Japonský pokus o film-noir, který se ale podle mě dost nevyvedl. Zápletka o ukradené zbrani neni z těch, které dokážou utáhnout dvouhodinový film, vše se neskutečně vleče a já se neskutečně nudil, na což nejsem u tohoto žánru vubec zvyklý. Sice Toshirô Mifune je tradičně skvělý a i hudba se mi velmi líbila, to je ale vše co se dá tomuto filmu přičíst k dobru. Skoro se mi ani nechce věřit, že tohle natočil Kurosawa. ()
Galéria (46)
Fotka © Toho Company
Zaujímavosti (5)
- Tento príbeh bol údajne založený na skutočnom detektívovi, ktorý napísal román o vlastnej krádeži zbraní. Román nebol nikdy publikovaný, ale Akirovi Kurosawovi sa nápad páčil natoľko, že s ním pracoval. (Bilkiz)
- Napriek tomu, že bol Túlavý pes (1949) známy ako jeden z kriticky najrenomovanejších povojnových filmov Akiru Kurosawu, samotnému režisérovi sa až tak nepáčil. Kurosawa nazval film príliš technickým a zároveň poznamenal, že neobsahuje ani jednu skutočnú myšlienku. (Bilkiz)
- Veľká časť filmu bola natočená zo špinavých ulíc povojnového Japonska. Tieto boli nakrútené pod vedením hlavného asistenta režiséra Ishira Hondu, ktorý sa s kameramanom vybral do nebezpečného, yakuzou ovládaného územia. V mnohých scénach postavy Toshira Mifuneho od pása nadol ide v skutočnosti o Ishira Hondu. (Bilkiz)
Reklama