K smíchu

Pozorujeme hroucení hlavního hrdiny v přímém přenosu. Jim Carrey musel být rád, že má roli, kde předvádí víc než jenom škleby, a tak HRAJE. No, a podle mě přehrává. ____ Postupně vysvítá, že všechny postavy jsou vlastně nesympatické, zlé, sobecké a nepříjemné. Mě takový svět nebaví a ani nevěřím, že takový skutečně je (aspoň ne kolem mě). Dala jsem jen první řadu, další už nepotřebuji. A ani ten dětský pořad, ve kterém se to odehrávalo, nebyl sympatický (snad až na komikoně a možností, jak toho kostýmu využít). SHRNUTÍ: Deprese a deziluze. (26.05.2020)

1. série: Tenhle seriál se nepodobá žádnému jinému a těžko popsat slovy, čím to je. Na jednu stranu na vás dýchá pozitivností, ale na druhou vám láme srdce. Jim Carrey exceluje ve své po dlouhé době dramatické roli a je vidět, že přesně tohle potřeboval a v jeho životní fázi si chtěl pomocí postavy dětského vzoru vystřihnout částečnou reflexi svého života alespoň v seriálové podobě.  Scénář je sám o sobě hrozně zvláštní, často jsem nevěděla, co si o něm myslet, i ta forma na mě působila hrozně zvláštně a vůbec ne seriálově. Gondryho styl je zkrátka extrémně nezařaditelný a osobitý a proto mi i trvalo se ke Kidding dostat a opravdu si to pustit. Nicméně, ty dialogy a promluvy jsou tak oduševnělé, lidské, tragické, ale i nevídaně vtipné a každá z postav působí jako z jiné planety, proto si mě Kidding získává i na druhou sérii, přesto, že z nějakého důvodu mám rozpaky. Svět Mr. Picklese je totiž naprosto z jiného vesmíru a já nevím proč.2. série Kidding je ještě víc out of this world než ta první, což už si fakt vysvětlit nedokážu. Začíná se tu zapojovat hodně mysteriózních až fantasy prvků - třeba linie se synem Willem pro mě byla strašně zajímavá, ale druhá série byla takový mess, že vůbec nevím, jestli se dá veškeré dění nějak odůvodnit či objasnit. Twisty ale nabírají na obrátkách, víří tu ještě mnohem více emocí a každá postava řeší palčivé životní strasti. Líbila se mi tu postava Justina Kirka, která děj obohatila o zajímavou linku. Sice je nutno říct, že jednotlivá kvalita dílů dosti skáče, při čemž hlavně prostředek zeje tvůrčí prázdnotou a ten pátý s Arianou Grande byl totální mindfuck, ale ty tři poslední díly byly neskutečně brilantně napsané, absolutně mě strhly po emocionální stránce a promluvily mi do duše několika filozofiemi o životním štěstí a neštěstí. Každá postava dostala svůj prostor na zakončení své linky a dlouho jsem neviděla lepší závěr seriálu. Bohužel to ale nevykompenzuje ty předešlé nudné díly. I tak se mi ale tento seriál vryje do paměti svou lidskou stránkou. (28.06.2022)

Tento seriál má několik důvodů, proč by je divák a milovník filmů, potažmo v tomto případě seriálů, měl vidět. Jedním je tvůrce a tím je Michel Gondry a druhým je hlavní role, kterou si tu užívá Jim Carrey. Pokud totiž filmy, potažmo seriály a filmový Hollywood obecně trošku sledujete, tak víte, že Michel Gondry ujíždí na efektivnosti a anti-hollywoodském absurdistánu. No a Jim Carrey? To je herecká postava, která prostupuje celým mým životem, takže zde důvod vidět jeho v čemkoliv absolutně postrádá důvodu se obhajovat. Nicméně u výsledku bych byl trošku rozporuplný. Pokud totiž znáte práci Michela Gondryho, tak můžete počítat s tím, že zde to jiné nebude. Na druhou stranu, Jim Carrey tu hraje trošku sebe a nemůžu se rozhodnout nad tím, jak moc sebe hraje. Jeho postava je totiž hodně smutná a místy tak depresivní, že ona deprese prostoupí až do vašeho vědomí. Možná ale proto mě ten seriál tak moc zajímá. Jim a deprese? Že to nejde k sobě? (14.11.2018)

Velice vtipný a hlavně inteligentní seriál s výborným Jimem v hlavní roli. Takový malý, nenápadný pohlazení na duši. Měli by jsme se dívat, poslouchat a taky naslouchat, někdy je to vážně moc a moc potřeba, protože stačí málo a pak už je pozdě. Za mě fakt všema deseti a jinak platí, co jsem napsal v předposledním komentu, možná mi něco uniká, ale vážně nechápu, proč nejde u některých seriálů komentovat a hodnotit celou sérii, když už jsou všechny díly na světě. Budu se na to asi muset zeptat otce zakladatele- napraveno 13.11. (13.11.2018)

Tenhle seriál není komedie ani omylem. Jde o velmi drsné drama. Ještě bych doplnil, že je to částečně i psychologický seriál. Je velmi zajímavé pozorovat Jima Carreyho v úplně jiném žánru. První epizoda ve vás vyvolává ze začátku pocit zmatení, že to nechápete, ale jakmile se dostanete na samotný závěr té epizody, tak se najednou chytíte a začne vás příběh více zajímat. Každá epizoda ve vás vyvolává nějaký určitý druh emocí a působí to na vás velmi intenzivním způsobem. U postav vám ukážou kladné i záporné stránky. Postupně se seznamujete s každou postavou a buď si ji oblíbíte nebo ne. V seriálu nechybělo ani několik momentů překvapení. Často vás i některé scény zaskočily. Jenom prostě nechápu, proč u nás ten seriál se jmenuje K smíchu. Kidding je volně přeloženo jako "dělat si srandu". K smíchu totiž vůbec nevystihuje podstatu děje, ale jde pouze o název. Jim už potřeboval v posledních letech nějakou pořádnou roli a jsem rád, že se mu takhle poštěstilo. (10.02.2019)