Hagazussa

Titul, plakát, anotace... všechno u tohoto celovečerního režijního debutu zní tak slibně - a přesto jsem ho strašlivě protrpěl. Film to ostatně člověku nijak neulehčuje, tempo vyprávění je více než pozvolné, dialogů je zde naprosté minimum (a ještě k tomu jsou pronášené totálně nesrozumitenou - pravděpodobně archaickou/dialektní - němčinou), spousta informací je sdělena jen v náznacích a hodně toho zůstává nevyřčeno a člověk si to musí odvodit/domyslet, a v některých momentech je to extrémně nechutné, až se chce člověku zvracet. Strašidelné to ale není vůbec, spíš nepříjemné, až traumatizující, jako psychotická noční můra. Sekvence s odvážením mrtvých těl je velmi působivá, neubránil jsem se ale pochybnostem, zda by nevzdělaná vesnická husa v 15. století měla znalosti, co způsobí mrtvá krysa ve vodním zdroji. Asi jediná věc, která se mi zde líbila, byly ty alpské lokace, které jsou skutečně úchvatné, přičemž nejvíc mě nadchly záběry na 2 památky, které se zde letmo mihnou, a sice Falkensteinkirche v Sankt Gilgen v Rakousku a Kaple lebek (Kaplica Czaszek) v Kudowě Zdróji v Polsku. Celkově je prostě znát, že si s tím filmem tvůrci hodně vyhráli a chápu lidi, kteří to dokáží docenit, ale na mě osobně to bylo prostě moc, a je mi hnusně ještě druhý den, když si na ten film vzpomenu. (01.04.2023)

Prvních dvacet minut je hodně silných a velice slibných, co následuje poté je bohužel přehlídka tvůrčí nestřídmosti, kde je každý záběr zhruba pětkrát delší než by měl být. A to píši jako fanoušek filmařské meditace a vyprázdněného narativu. Zde se bohužel nepodařilo dosáhnout hloubky ani transu. Mám trošku pocit, jestli snímek nevznikl na základě filmařského grantu s danou stopáží 100 minut, protože po úvodní kapitole je ono protahování značně samoúčelné a ve finále dojde i ná různé psychedelické video exprese. Škoda. Rád bych dal víc, obzvlášť režisérovi, který chodí v tričku kapely Earth, ale hořká pachuť z utahaných 100 minut je až příliš silná. Možná někdy dojde na režisérský sestřih (75 minut by HAGAZUSSA se svým minimem děje snesla). Co se čarodějnického tématu týče, nelze než znovu odkázat k THE WITCH. (Abych to jen netýral, výprava, kamera a hudba je super, ale nestačí). (02.10.2019)

Mysteriózní baladické drama je zasazeno do krásných, ale temných a nehostinných hor. Celým příběhem se vine znepokojující černá nit, pomalé tempo souzní s evropskými artovými počiny. Meditativní záběry střídají až mučivě dlouhé, často statické obrazy, které jsou v protikladu k dějovým výjevům. Snímek je rozdělen na čtyři části - Stín, Roh, Krev a Oheň. Malá Albrun je na samotě společně s matkou vystavena nepřátelství lidí z nedaleké osady, kteří je považují za čarodějnice. Po matčině smrti se klidu nedostává ani již dospělé Albrun, která sama vychovává kojence - Marthu, již pojmenovala po své matce. Společnost jí dělá stádo koz, které jakoby v sobě ukrývalo temnou symboliku. Když Albrun pozře plodnici houby, která vyrostla v lese u lebky jelena, promění se lesní labyrint v místo, kde číhají na každém kroku smrt a zmar. Výtvarnou kameru doprovází mrazivá hudba podtrhující tesknou atmosféru. Pro milovníky artových, divných, pomalých a temných snímků jako stvořené, příznivci klasických hororů asi moc nadšeni nebudou. (15.03.2019)

The Witch je proti tomuhle Need4Speed, ale myslím si, že účel tenhle kousek splnil. Je to příjemně jiné, atmosferické, pocitové a když si to najde správného diváka, věřím, že se to dočká i vřelého ocenění. Mně osobně tohle pojetí nevadilo vůbec, jsem zvyklá na pomalé tempo a nevadí mi ho vyhledávat. Dějově je to sice prázdné v porovnání s The Witch, ale určitých nepříjemných a občas i nechutných scén se dočkáme, jen jsou prostě umělečtěji pojaté. Celé je to založené spíše na lyrice a titulkáři si s tímhle moc práce dávat nemuseli. Pochopím negativní ohlasy, ale když se té formě zkrátka dobrovolně poddáte, nemůže vás to úplně zklamat, protože některé výjevy stojí fakt za to a ne jednou jsem měla špatný pocit z toho, co vidím. Posílám do Německa (!) krásné velké tři hvězdy. (20.08.2018)

Tak snad jsem si ty Historické bejkárny pro letos už částečně vybral. Předevčírem Gwen a dnes Hagazussa (Vítězem je stále vynikající Apostle - 2018 ). Po vizuální stránce je to perfektní, ta příroda ó můj bože, dalším plusem je, že se toho tvůrci nebáli a některé ty scény jsou fakt nechutný. Ale to je asi tak všechno. Někdo si tento Horor bude maximálně užívat, někdo zas u něho usne. Já se celkem nudil, ale to bude tím, že tenhle typ Hororu prostě nevyhledávám. 2*, jelikož Gwen, byla pro mě lepším zážitkem. (07.01.2020)