Zlý chlap spí dobře

Zlý chlap spí dobře je dobrá nadprůměrná krimi. Asi nepatří do těch důležitých Kurosawových děl. Každopádně však stojí za to. Toshiro Mifune se zde opět ukazuje v jiné herecké rovině. Jeho postava je takový nevýrazný, brýlatý úředníček, což je u něj změna oproti jaho samurajům. Film vlastně vypovídá o korupci ve vysokých místech a o tom, že bohužel většině prochází. Toto poselství je podtrženo poměrně smutným koncem. (21.12.2005)

Téma tohoto skvělého filmu (i když uznávám, že nikoliv Kurosawova nejlepšího) je nanejvýš závažné. Podobně jako Stevensovo Místo na výsluní či Allenovy Zločiny a poklesky se ptá: Existují lidé bez svědomí? Existují lidé, kteří páchají nejhorší představitelné zločiny, a přitom jsou dokonale šťastní a spokojení? Dostojevský a Shakespeare se domnívali, že vědomí viny nakonec člověka dřív nebo později dostihne a zločinec si podvědomě začne přát, aby byl potrestán. Jenže to neplatí zdaleka u každého. Takový Reinhard Heydrich (jako extrémní příklad) byl velice kultivovaný, inteligentní muž, který nade vše miloval svoji rodinu a měl vyvinutý smysl pro čest. Přesto byl masový vrah. A spal dobře. (31.10.2006)

Nesmírně silný film s nečekaným koncem. Děj má opravdu Shakespearovské proporce, což však zároveň znamená určitou konstruovanost. Úžasná je už tradičně kamera a její práce s šitokoúklým formátem. Celkové vyznění filmu je značně smutné a skeptické. Přitom by si člověk tak moc přál optimističtější konec... Rozhodně stojí za vidění. (11.11.2006)

Už delší dobu se snažím pochopit japonské filmy, respektive mentalitu obyvatel této země, a musím říct, že se mi to daří jen velmi velmi pozvolna. S tímto snímkem jsem bohatší o další japonský folklór, a tím je slepá poslušnost i slepá nenávist, a zdá se, že jsou na tyto, po staletí budované hodnoty, pyšní. Celkově na mě z japonské kinematografie čiší chlad a odcizení, nicméně tomuto snímku musím příčíst k dobru schopnost udržet diváka po celou dobu v napětí, které nekolísá, ale graduje, a rovněž výborný výkon T. Mifuneho i ostatních herců, groteskní výrazy asistenta pana Wady jsem ochotná velkoryse přehlídnout :-) (24.04.2009)

Kurosawu mám sice radši, když se věnuje historii a projde okolo aspoň jeden samuraj, ale ani tento jeho noir pokus nebyl vůbec špatný. Detektivní příběh byl hodně dobrej,i když jsem se ze začátku docela ztrácel ve všech těch postavách . Toshiro Mifune nepřekvapivě zase výbornej a některý scény byly opravdu hodně napínavý a šel mi z nich mráz po zádech. Jenom to bylo až moc dlouhý a ke konci už to bylo až moc rozvleklý, i když závěr samotnej byl výbornej. Ale jinak zase jeden z těch výbornejch Kurosawů. (20.04.2009)