Yojimbo - osobný strážca

Nyní už chápu, proč je Leoneho Pro hrst dolarů tak mnohem slabší než obě jeho následující eastwoodovky. Vždyť všechno, co mi tam připadá béčkové, je zcela adekvátně přítomno už v jeho předloze. Leone tedy Tělesnou stráž obšlehl opravdu i s chlupama. Jeho však omlouvá, že je teprve na začátku a svá vrcholná díla má před sebou, naopak Kurosawa má např. geniálních Sedum samurajů už za sebou. Dojem je dokonce až takový, jako by to bylo přesně opačně: že Tělesná stráž (osmý viděný Kurosawa, první zklamání) obšlehává Pro hrst dolarů (ačkoli různé motivy, jako třeba celá záležitost s prohranou manželkou, vyznívají v původní japonské verzi mnohem přirozeněji a působivěji než u Leoneho). Zklamání je o to silnější, že z volného pokračování (Odvážní mužové, jinak Sanjuro), dřív a opakovaně viděného, jsem byl svého času tak nadšen, že jsem ho neváhal zařadit do své topky. Nevylučuji ovšem, že vina Tělesné stráže je na mé straně: že prostě nedokážu přijmout, aby Kurosavův osobní samuraj Mifune taky někdy nezvládal situaci, že nejsem ochoten vidět ho poraženého, bezradného a závislého na štěstíčku a nelogičnosti např. závěrečné scény s bambitkou. V Odvážných mužích je Sanjuro sice taky takový týpek, také mu scénář pomáhá hloupostí protivníků, také se štěstím vyvázne z prekérní situace, ale celé je to úplně někde jinde, včetně jeho postupně se vyjevujcí osobnosti. (06.08.2014)

Konečně Akira Kurosawa ukazuje, že se umí dostat i pod dvě hodiny a natočit přesto skvělý film. Ochránce je tím zdárným příkladem, i když jeho příběh je trochu podivný a nijak extrémně mě nesedl. Samurajové obecně jsou však látkou velmi silnou a Kurosawa ji předkládá velmi reálně a zajímavě. To, že v několika scénách divák ucítí "westernovský feeling" je už jen malá drobnost. Toshiro Mifune se opět předvádí velmi skvěle a jeho charizma se do Kurosawových filmů dokonale hodí ( i do samotné postavy samuraje, takhle bych si to totiž vždy představoval:). (31.12.2008)

Japonská legenda Akira Kurosawa dodnes patří mezi režiséry, jejichž díla stárnou s velkou grácií. Jeho fascinace západními žánry (především westerny a noirovkami) a schopnost skloubit typicky japonský styl s mezinárodně pochopitelným vyprávěním činí z jeho vrcholných děl nadčasové záležitosti – a jedním z nich je bezesporu Yojimbo, někdy uváděný také pod názvem Tělesná stráž. Jak je pro Kurosawu v podstatě standardem, celý snímek se pyšní nádhernou vizuální stránkou s precizní kompozicí prvků mizanscény a velkou hloubkou ostrosti, často postihující dění ve více plánech či dynamický pohyb postav před kamerou. Výrazné hudební motivy kombinují japonskou tradici se zřetelně westernovými prvky. Inspirace noirovkami se zase projevuje hrou světla a stínu, a to především v napínavé scéně útěku ústředního samuraje za zajetí. Více zde. (19.08.2021)

Mám dilemu... či uctievať ako doteraz Sergia Leoneho alebo začať s uctievaním Akira Kurosawi. Lebo je viac než isté že Western Za hrsť dolárov, s hlavnou úlohou Clintom Eastwoodom za hudby Ennia Morriconeho, Nie tak dokonale originálny ako som si doteraz myslel. Ide o takpovediac rovnakú "kópiu" ako Sedem statočných a Sedem samurajov. Bezmenný samuraj prichádza do zapadnutého mestečka kde sa navzájom lynčuje niekoľko gangov. Než by sa priklonil k jednému konkrétnemu radšej sa pustí do hry s ktorej vyťaží čo najväčšiu sumu peňazí. Hrá na viac strán. S filmového umu tomuto nič nechýbalo. Skvelí strih, uveriteľné bojové choreografie, trocha humoru, drsný herci (zvlášť ten obor), zaujímavá hudba atď. Premilo som sa prekvapil. (03.05.2014)

Nie je to Kurosawov najinteligentnejší film, ale je naozaj pútavo a brilantne natočený. Sanjuro vlastne ničí darebákov tým, že im dáva to, čo chcú. Zlosynov zabíja bez zľutovania. Ak môže, radšej ich však nechá, aby sa pobili navzájom. Ak vidí, že už muž dostal svoju príučku, tak ho nechá žiť. Nebojuje pre peniaze, tie buď vrátil, alebo dal tým, ktorí to potrebovali. Pre tých, ktorí nemajú radi japonské filmy jedna rada: Vymeňte meče za revolvery a japonské oblečenie za jeansy, čižmy a košele a dostanete špičkový western. Rozdiel medzi westernami a samurajskými filmami je však ten, že strieľať z revolveru dokáže takmer každý, meč si vyžaduje veľkú dávku zručnosti. „A Fist Full Of Dollars“ je takmer presná kópia tohoto filmu, okrem jednej veci. „Jodžimbo“ má zmysel pre humor. Typický príklad suchého humoru vo filme je, keď na Sandžurovu otázku „Nebude vám vadiť, keď vás všetkých zabijem?“ jeden z hazardérov odpovie „Čo? Zabi ma, ak to dokážeš.“. Ronin len sucho prenesie „Bude to bolieť.“ Upozornenie pre tých, ktorý by si film radi pozreli na DVD: Pri širokouhlých filmoch nie je vždy dôležité, aby bola skopírovaná všetka informácia na plátne, ale Kurosawa využíva každý kúsoček obrazu na to, aby posilnil dianie v strede. Takže i časti, ktoré by normálne prekrývala opona alebo sa do obrazu nezmestia sú dôležité. Preto je potrebné, aby aj pri prepise na video, či DVD zostala celá šírka kompozície. Mimochodom, pamätáte si scénu s letiacim pierkom z FORRESTa GUMPa? Pozrite si lístok v Jodžimbovi. (27.10.2003)