Pearl Harbor

Jestli jde vůbec nějaký film označit jako megafilm, tak tenhle kousek. Michael Bay si zjevně splnil svůj sen a vznikl z toho vysokorozpočtový tříhodinový epos s výborným Benem Affleckem (ano, já na něj nikdy nezanevřel) a ačkoliv jsem Pearl Harbor zřejmě nikdy nedokoukal celý naráz do konce, letos se mi to konečně povedlo napravit a byl jsem více než spokojen. PS : Kate Beckinsale je tady výjimečně hodně sexy až mě to překvapilo...90% (31.07.2015)

Milostny trojuhelnik si mohli filmari odpustit, stejne jako pateticke sceny - ale to by pak na nem nevydlelai ty stovky milionu, ktery potrebujou, ze?... Scena japonskeho naletu na PH je ovsem strhujici a sveho druhu jedinecna. Musim se ale priznat ze japoncici jsou mi sympatictejsi a tudiz se mi libi dvojnasob jak jim daj na pr*** ;) (07.09.2003)

Pearl Harbor je zřejmě tím nejkýčovitěji patetickým hollywoodským dílem, jaké jsem v životě viděl. V tomhle ohledu možná kdekoho svádí označit za vítěze Bayův Armageddon, ale tam byl všechen patriotismus a heroismus naprosto záměrný, udržující příběh plný nesmyslů v komických sférách čisté vypravěčské potěchy. Tady se ale všechno bere strašně moc vážně, což je vzhledem k námětu pochopitelné, ale v souhře s naprostým antirealismem veškerých dějových zvratů, vycucaných z nějaké univerzální filmařské příručky pro klišé a masovou zábavu, to z filmu zároveň činí takřka nesnesitelně vlezlé a navíc ukrutně dlouhé arogantní předvádění. Bay má pravda řemeslo v malíku, všechno pod jeho vedením strašně dobře vypadá a scéna náletu má úžasný audiovizuální náboj, ale narativně tenhle chlápek bloumá skrze nudnou romanci a náznaky strhujícího dramatu a naplno ukazuje, o kolik je horším režisérem než třeba přirozený humanista Spielberg. Nejlepší na filmu je tak v konečném součtu hudba od Hanze Zimmera, která takřka okamžitě zkultovněla, a přirozený půvab sympatické Kate Beckinsale, přestože jí scénář dohodil dost nemožnou roli.. (01.12.2016)

Základní dojem z filmu Pearl Harbor: „válka je krásná“, resp. „Válka v tomto filmu vypadá krásně“. Bay připravil vizuálně fantastickou scénu přepadení: vybuchující lodě, zpomalené záběry, dlouhé panoramatické nájezdy kamery, dynamická, popř. vzletná a hrdinská hudba. Dívá se na to dobře, ovšem hrůzy války to příliš neevokuje. Spíše to vypadá jako počítačová hra a při každé efektní explozi má divák skoro chuť zařvat: „Jo, skvělý!“ Při sledování války podle Baye vynikne genialita pojetí války podle Spielberga. Stačí srovnat klišovité umírání v havajské nemocnici a syrové a nesmírně působivé umírání v Ryanovi. Jak by vypadala invaze v Normandii podle Baye si ani nechci představit. Pokud ovšem přijmeme, že se zde jedná o válku efektní a ne hrůznou, je to dobrá zábava (jak šíleně to slovo zní). Hlavním problémem je délka filmu. Milostný románek z první hodiny se mi líbil více než v podobně strukturovaném Titaniku (nejdřív láska, pak akce), ale hodinu to trvat nemuselo. Zcela nadbytečná mi přijde poslední půlhodina, nálet na Tokio – ten film měl skončit zničením přístavu (takhle Amíci mohou odcházet z Pearl Harboru s pocitem „ to jsme to těm Japončíkům nandali“ – pro historiky je ta věta skoro až vtipná). Líbila se mi postava Toma Sizemora (podobnýho řízka si střihl už v Ryanovi a v Sestřeleném jestřábovi). Naopak silně nadbytečná až trapná byla postava Cuby Goodinga Jr. Když mu kdosi říká „jsme na vás hrdí“ a když on pak říká umírajícímu veliteli „vycvičil jste nás dobře pane, všichni jsou na svých místech, pane“, tak se mi chvějí prsty, s jakou radostí bych tyhle kecy vystřihl. Podobně trapný mi přišel pan prezident Jon Voighta. (07.07.2003)

Tento film sa podľa mňa veľmi podaril, dobré obsadenie aj efekty. Útok na Pearl Harbor bol vykonaný naozaj skvele, dokonca som na konci mal i slzy v očiach. Je to niečo medzi romantikou, históriou a vojnou... Josh Hartnett a Ben Afleck spolu s Kate Beckinsale bola jednoducho skvelá kombinácia. Určite najexplozívnejší vojnový film všetkých čias. Opäť pre Baya typické kamerové jazdy. A úchvatná triková smršť, aká vo svojej dobe nemala obdoby. (11.01.2015)