Čierna mačka, biely kocúr

Spolu s "Otcem na služební cestě" asi jediný Kusturicův film, který mám bez výhrad ráda a mýma očima nejlepší z jeho poválečné tvorby. Film vykazuje řadu výrazných prvků jeho uměleckého stylu, především multikulturních motivů, obdiv filmového vidění Petroviće a Felliniho, množství tematických autocitací předchozí tvorby a intertextových odkazů na evropskou poválečnou literaturu s filozofií ztracené generace. Suverénní svět cikánů na Dunaji jako karnevalové panoptikum svérázných figurek je uvěřitelná moderní pohádka a voní láskou k lidem a k životu, což ve snaze zaujmout formou postrádám u ostatních jeho poválečných filmů. (10.12.2007)

Divoké balkánské rytmy, všemi směry pobíhající drůbež, kšeftující cikáni, vozidla svařená žhavým sluncem a občasný záběr na prase požírající trabanta. To vše nabízí Kusturicova zběsilá jízda hlubokou cikánskou duší, při které osmahlí bratři sledují uprostřed divočiny v televizi Ohnivé ulice nebo Casablancu s českými titulky a s vědomím, že prací ještě nikdo nikdy nezbohatl, vymýšlejí další levárny. Je trochu smutné, že většinu scénáře napsal sám život, ale na zábavě to neubírá. (02.01.2012)

Zvláštní, že když se o komedii z prostředí cikánských, kazachstánských a podobných rodin kdesi směrem na východ pokusí pan Vejdělek nebo americký sitcomista Larry Charles, dopadne to docela otřesně. Pokud se ale tématu chopí jeden z nejslavnějších žáků Otakara Vávry Emir Kusturica, vznikne opravdu vtipná a trefná komedie, která se ke svému úspěchu nepotřebuje nadřazovat nad hlavní hrdiny. (03.06.2011)

Po Domu za vešanje můj druhý nejoblíbenější Kusturica, na kterého jsem kdysi bez flašky vína nechodíval, protože tenhle film je jedna dlouhá hudebně-obrazová extáze a s vínem chutná ještě lépe. Cikáni v něm jsou mi takhle na dálku opět více nebo méně sympatičtí, ale hlavně ta hudba... Ta hudba je naprosto skvostná. A navíc se u filmu leckterý prostší jedinec skvěle pobaví. Nevím jak vy, ale já se třeba při scéně, ve které se od hlavy k patě zahovněný Dadan otírá kdákající husou, několikrát smíchy málem připochcal. (21.07.2016)

Tak tohle byla ovšem jízda! Tenhle film by se měl pouštět na zlepšení nálady všem pesimistům. Hned počáteční scéna „kšeftování s Rusy“ naznačila, o co půjde, a pak už to jelo v šíleném tempu. Nejvíc mě nadchnul „mafián“ Dadan a jeho tanečně-pěvecké kreace včetně té závěrečné s husou (!), ale zapomenout nemůžu ani na mrtvé dědy, obložené ledem na půdě, pojízdné křeslo starého Grgy, žonglování s granáty, prase žeroucí trabant a vůbec… to se musí vidět (a pokud možno víckrát). (16.06.2010)