Čierna mačka, biely kocúr

Myslím, že túto naozaj čiernu komédiu pochopia viacmenej iba Európania a tí, ktorí vedia ako to na Balkáne a medzi cigánmi naozaj vyzerá. Humorom to srší stále od prvej klapky až po poslednú. Absurdita, švihnutosť a originalita sú tiež silnými stránkami, no v pár scénach aj prehnanými. Pitbull-teriér mal dostať Oscara za pieseň. 85%. (10.03.2006)

První film, který jsem viděl ve filmovém klubu, se mi po létech zdá být lepším, než v době své premiéry. Už tehdy se mi líbil a díky němu jsem se odvážil na mimo-mainstreamové filmy, ale teprve teď jsem si ho skutečně vychutnal (zdá se být mnohem vtipnějším). Je pro mě příkladem kvalitní komedie o něčem. (17.09.2006)

Balkánský svět našich dnů viděný očima absolventa pražské FAMU, která mají svůj pro změnu bosenský kořen. Někdejší identita státní a kulturní, kterou zažíval naplno ve svém zralém věku Masaryk, je náhle k dispozici se vším všudy. Bláznivé pábitelství cikánského polosvěta i podsvětí se mění v kolorit klasické romantické vzpoury s neklamně postmoderními insigniemi. Ryčná, nikoliv pivně rozvážně oddechující srbská dechová hudba tu kouzelnou atmosféru balkánského hrabalovsky pábícího světa dotváří. Polomýtus-polosoučasnost, rodové vazby-postmoderna širšího balkánského prostředí, to všechno a něco navíc je pohonnou látkou pádícího filmu s intermezzem dvou kočiček, jimž je přisuzováno více, než jsou s to zastat. Je asi jen málokdo, komu by se tohle polodokumentární pádění nezamlouvalo. Jakbyne. (28.08.2007)

Tak jsem se poprvé dostal ke Kusturicovi, a jsem poměrně zklamaný. Je to v podstatě ale asi film na způsob "Dědictví". Tyhle rádoby srandy z vesnice mi nikdy nijak k srdci nepřirostli a ač proti cikánům vůbec nic nemám, tak ani ten příběh mě nijak ničím neohromil a nedostal, a způsob jejich života mi není blízký. Myslím si však, že tady bude spíše problém ve mně, než v tom, že by se tu čtyři a půl tisíce lidí mýlilo. Jsou prostě filmy, které mi nic neřeknou i když jsou možná kvalitní, a tohle je jeden z nich. Skoro jsem se nesmál, nebylo mi nikoho líto, nebál jsem se... Cituprázdný film, který neobohatí člověka ani zajímavou myšlenkou. Pokud ale toužíte zcela vypnout a poslechnout si spoustu velice obscénních dialogů, asi bych snad i tento film mohl doporučit. Já už se k němu ale s největší pravděpodobností nevrátím. (04.03.2010)

Málokterý film mně dokáže tolik naplnit radostí ze života jako právě tento Kusturicův kus. Cikánský temperament smíšený s dny plnými slunce, geniální hudbou, neskutečně pohodovou atmosférou, radostí ze života etc. Emir Kusturica má podobně jako například Jean-Pierre Jeunet (DELIKATESY, AMÉLIE Z MONTMARTRU etc.) zvláštní dar: udělat zábavnou fantasmagorii, která by držela pohromadě, byla dostatečně originální a přitom filmová; prostě, aby takto předložený materiál fungoval jako FILM, nikoliv pouze jako EXPERIMENT. Co si přát více? Snad jen více takových filmů. (19.09.2004)