Underground

Kontroverzný, a vďaka umeleckej presvedčivosti potenciálne nebezpečný filmový monument, o ktorom sa už popísali tony analýz, diplomoviek a odborných pojednaní. A starý dobrý Emir, čo sa stal zo sarajevského moslima srbským vlastencom a až vtedy naplno uvoľnil svojho filmového génia, nám bude do omrzenia tvrdiť, že sa nejedná o žiadnu propagandu. No aj keď je to iba majstrovská umelecká vízia, ktorá konštatuje, že "tak to proste je" a Srbi, resp. Balkánci si jednoducho nedokážu pomôcť (a tak to proste nie je), viac než kedykoľvek inokedy si tu treba pripomenúť Althusserovu tézu, že každý text, bez ohľadu na to, či si je toho jeho autor vedomý alebo nie, či je to zámerné alebo nie, obsahuje ideologický obsah. A v prípade tak veľkého a prepracovaného diela, akým je UNDERGROUND, a tak nadaného a sofistikovaného umelca, akým je Emir Kusturica, si takú neuvedomelosť dokážem predstaviť iba veľmi ťažko. (17.04.2018)

Kusturicovu poetiku a styl většinou můžu a ve spojení s Bregovičovou hudbou je to vždy zážitek. Navíc umí zobrazit i válečné události hezky v kontrastu s běžnými lidskými emocemi a dovádí to často ad absurdum. Prostě dějiny bývalé Jugoslávie vážně nevážně! Trochu mi tu vadila délka téměř tři hodiny, ale můžu být rád, že jsem neviděl pětihodinový reřisérský střih ;-) to bych asi nerozdýchal. Srdcovka to být nemůže, ale slušné 4* jo a soundtrack rozhodně stojí za to. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (07.01.2013)

Underground je živelnou variací Všech dobrých rodáků po balkánsku (koneckonců Kusturica měl Jasného film velmi rád). Rozdíl tkví v tom, že zatímco "Rodáci" jsou filmem natočeným v pomalém, lyrickém, tak trochu nepřítomném duchu kulturní tradice západně-slovanské, Underground je hypertenzní, bláznovstvím, magií a jihoslovanskou horkokrevností protřenou epikou, kdy s hrdiny prožíváme nejen celé životy, ale předně celé dějiny. Kusturica ovšem netvoří nacionalistický pomník, nýbrž velkolepý, po felliniovsku postavami napěchovaný ohňostroj, který od začátku do konce skvěle baví, budí úžas, kolik nápadů a poetična v tom je, a v závěrečné sekci přirozeně jímá. Underground, nejspíš vůbec nejdrásavější vítěz Zlaté palmy, zkoumá přitom věčnou otázku, zda přátelství dokáže obstát bez ohledu na proměny doby. (29.01.2024)

Velkolepý epos z dějin Jugoslávie posledních padesáti let. Války a osobní tragédie podány ne v patetickém duchu, ale v proměnlivém autorském i vypravěčském postoji. Scény přecházejí od grotesky k obrazům nezapomenutelné síly, bezstarostnost se mění ve zradu, pábitelství v bratrovraždy. Dějiny jako přecházení z války do války, tomuto koloběhu nelze uniknout ani (nedobrovolným) vystoupením z času, ukrytím v podzemí. Tři roviny bytí – „na povrchu“, v podzemí, ve smrti (závěrečný obraz ostrova, kde jsou odpuštěny všechny viny). (15.11.2005)

........Kontroverzní, tragikomický Underground nabízí těžkou satiru, drastický černý humor, líbivou, říznou Bregovičovku. Kusturica svůj protiválečný snímek pojal s velkou ironií a nadsázkou. Zeširoka odhalil divokou balkánskou krev, charakter a sled jugoslávských dějin. Jeho velkým rozmáchlým gestem bylo 9 hodin natočeného filmu a 6 hodin zkomponované hudby. I přes velké síto nakonec zbylo kolem 3 hodin zuřící vichřice a řvoucí dechovky.......... (26.04.2005)